Rukavice jsou v těchto měsících nezbytným doplňkem našeho oblečení a teď o Vánocích i skvělým dárkem. Jednu věc mají ale prakticky všechny společnou – jsou z velkovýroby. Ručně se šijí už jen vzácně a těch, kteří to umí, neustále ubývá. Svého času bylo výrobou rukavic pověstné Krušnohoří, kam chodily zakázky z celé Evropy. Jednu z posledních řemeslných dílen dodnes najdete na saské straně hranic v městečku Schneeberg. Rukavičkář Nils Bergauer tam pokračuje v rodinné tradici.

Sklárna v polském Piotrkowie Tribunalskim má ve světě velké jméno. Její ručně vyráběné vánoční ozdoby vždy směřovaly hlavně na západ – do Velké Británie a ještě dál. Dodnes je nabízejí velké americké obchodní domy s luxusním bytovým vybavením a dekoracemi jako Gump's nebo Hallmark. Domácí zákazníci ale dávají přednost levnější čínské konkurenci.

Ptáte se, jak ve stále větším předvánočním shonu v klidu trávit advent? Zkuste vyrazit do rakouského Katschbergu na pomezí Korutan a Salzburska. Vysoko v Alpách tam místní každý prosinec už osm let vytváří oázu klidu. Má podobu adventní túry po lesních cestách a doplňuje ji spousta teplého čaje a světla luceren. Výlet může směle nahradit nakupování na vánočních trzích, protože o adventní atmosféru rozhodně nepřijdete.

Ve 4. století našeho letopočtu zemřela v Syrakusách pětadvacetiletá dívka jménem Lucie. Římané ji brutálně popravili kvůli její křesťanské víře a z Lucie se tak stala jedna z prvních křesťanských mučednic. Dnes je ústřední postavou svátku Santa Lucia, který je typický mimo jiné pro obyvatelé Skandinávie. Seveřané tak uprostřed nejtemnější zimy – v polovině prosince – oslavují světlo a naději. Slavnost letos pořádali také Švédové žijící v Bruselu.

Dobře připravený černý, zelený, bylinkový nebo ovocný čaj v chladném počasí zahřeje a povzbudí. Když se ale čaj máčí ve studené, a ještě k tomu slané vodě, je to velká škoda. Právě tohle udělali s několika desítkami tun čaje dovezeného z Číny vzbouřenci proti anglické koruně v hlavním přístavu americké kolonie Massachusetts před více než 250 lety. Do historie vstoupila tato událost, která byla prvním otevřeným projevem americké touhy po nezávislosti, jako Bostonské pití čaje.

Celosvětově nejznámější tradicí původních obyvatel Nového Zélandu je tanec zvaný haka. Nejvíc ho proslavili novozélandští ragbisté, kteří ho tančí před každým svým mezistátním zápasem. Tanec bývá někdy také součástí jiné tradice pevně spjaté s maorskou kulturou. Jmenuje se pōwhiri a jde o ceremoniál na uvítání významného hosta. V Aucklandu, na posvátné maorské půdě, ho při své nedávné návštěvě Nového Zélandu absolvoval i prezident Petr Pavel.

Nedaleko letiště Orly na okraji Paříže se nachází největší velkoobchodní trh na světě. Rungis je tak trochu město ve městě – mimo prodejní haly, tu najdete i restaurace, ubytovací prostory, a dokonce i školy. A čas tu plyne úplně jinak. Zatímco jdete spát, prodejci skládají ryby a mušle na led. A když se probouzíte, tak už je vše prodané a uklizené. V těchto dnech obchody nabírají na obrátkách, protože na trhu se před Vánoci zásobují velkoprodejci, řezníci i restauratéři.

Zvuk zvonů katedrály Notre Dame po pěti letech od požáru znovu otevřel tuto slavnou pařížskou památku. Plameny tenkrát poškodily jak varhany, tak i zvony katedrály, které bylo nutné opravit, vyčistit a vyladit. Do péče si je proto odvezli zkušení řemeslníci z Normandie.

V Libanonu se lidé snaží dostat zpátky do svých domovů, ze kterých je vyhnalo izraelské bombardování. Příměří mezi Hizballáhem a Izraelem trvá už víc než týden, stále častěji ale přicházejí zprávy o jeho porušování. Izraelští vojáci nadále okupují nejjižnější vesnice v Libanonu a brání tak zatím lidem v návratu domů. V Bejrútu doprovázejí uprchlickou krizi nečekané projevy solidarity.