Karel Čapek byl novinářem, dramatikem a autorem románů, ale může být považován i za zakladatele moderního českého cestopisu. V létě roku 1924 využil pozvání britského Pen Clubu a dva měsíce strávil na cestě po Spojeném království, odkud pravidelně posílal sloupky do Lidových novin. Na přelomu října a listopadu poprvé vyšel jejich ucelený soubor pod názvem Anglické listy. V Česku je Čapkova kniha dobře známá, ale vědí o ní také britští čtenáři?

Likér Unicum prý nemusí napoprvé zachutnat každému, přesto na jeho komplexní kořeněnou chuť mnozí Maďaři nedají dopustit. Historie tmavého bylinného nápoje v téměř zcela kulaté lahvi sahá až do konce 18. století. Za tu dobu se stal téměř maďarským národním nápojem. Destilerii na jihu Budapešti řídí už šestá generace rodiny Zwack, která si žárlivě střeží tajný recept. Dokázala ho prý uchránit i před komunistickým režimem po znárodnění továrny.

Multifunkční budova Trump Tower má 58 podlaží a tyčí se v New Yorku do výšky více než 200 metrů. V New Yorku podruhé zvolený prezident USA vyrůstal a tady taky začal rozvíjet svůj byznys. V Trump Tower sídlí jeho rodinné impérium Trump Organisation a právě tady v roce 2015 oznámil svoji první kandidaturu na nejvyšší funkci v zemi. Kousek dál na Manhattanu ovšem taky padl na jaře rozsudek, který z Donalda Trumpa dělá prvního odsouzeného prezidenta USA v historii.

Současný blízkovýchodní konflikt vyhnal turisty z Izraele i z palestinských území. Hlavně na Západním břehu Jordánu zůstaly hotely a restaurace na turistických místech zavřené. Přitom právě v Palestině se nacházejí některé světové skvosty. Jako třeba obří mozaika, která tvoří podlahu palácových lázní umajjovského chalífy Hišáma v Jerichu. Ještě nedávno byla zasypaná pískem, teď pět miliónů drobných kamínků namísto něj chrání střecha.

Belgie dala pouliční gastronomii hranolky, Ghana jollof, Češi chlebíčky a Poláci přispěli zapiekankami – zapečenými obloženými bagetami. Někteří je milují, jiní je považují za odpad. Na takové zapiekance se totiž dá leccos ošidit. Pokud je ale vše, jak má, může tenhle pořádný krajíc dostat své bistro až na stránky turistických průvodců. To je příklad i takzvaného Okrąglaku neboli Kulaťáku, někdejších židovských jatek v krakovské čtvrti Kazimierz.

Lov lososů má v Norsku velkou tradici. Velkochov těchto ryb je ale relativně nový, funguje teprve pár desítek let. Jak se lososi v této severské zemi chovají a jak je Norové mají nejraději, přibližuje návštěvníkům informační centrum The Salmon v Oslu.

Francouzské městečko Deauville platí už od 19. století za vyhlášenou lokalitu, a to hlavně pro obyvatele Paříže. Od hlavního města je to totiž nejbližší dostupná pláž. Lákadlem není ale jen moře, do Normandie se jezdí taky za dobrým jídlem nebo za kulturou. Zdejší střídavé počasí a proměnlivost světla a barev totiž poskytuje jedinečnou inspiraci umělcům, kteří se sem už 15 let sjíždějí na festival fotografie nazvaný Planches-contact.

V libanonském Bejrútu můžete v posledních týdnech prakticky všude narazit na lidi vysídlené z jiných částí země, hlavně z jihu. Většinou se před izraelským bombardováním uchýlili do škol a center, které pro ně vytvořily humanitární organizace. Nemálo jich ale přespává i jen tak v ulicích. Jejich osudy ale můžou být také inspirací, a třeba i chutnou. Dokazuje to bejrútské bistro s rychlým občerstvením, které nabízí místní pochoutku zvanou kibbe.

Členové náboženského hnutí Hare Krišna zakládají svá centra po celém světě. Jen málokde ale našli tak atraktivní sídlo jako na jihu Belgie. Ve vesničce Petite-Somme ve valonské části země se už v 70. letech usadili v areálu stejnojmenného středověkého zámku. Namísto portrétů šlechticů tak dnes na stěnách visí vyobrazení boha Krišny a komnatami se rozléhají hinduistické zpěvy.