Lov lososů má v Norsku velkou tradici. Velkochov těchto ryb je ale relativně nový, funguje teprve pár desítek let. Jak se lososi v této severské zemi chovají a jak je Norové mají nejraději, přibližuje návštěvníkům informační centrum The Salmon v Oslu.

Francouzské městečko Deauville platí už od 19. století za vyhlášenou lokalitu, a to hlavně pro obyvatele Paříže. Od hlavního města je to totiž nejbližší dostupná pláž. Lákadlem není ale jen moře, do Normandie se jezdí taky za dobrým jídlem nebo za kulturou. Zdejší střídavé počasí a proměnlivost světla a barev totiž poskytuje jedinečnou inspiraci umělcům, kteří se sem už 15 let sjíždějí na festival fotografie nazvaný Planches-contact.

V libanonském Bejrútu můžete v posledních týdnech prakticky všude narazit na lidi vysídlené z jiných částí země, hlavně z jihu. Většinou se před izraelským bombardováním uchýlili do škol a center, které pro ně vytvořily humanitární organizace. Nemálo jich ale přespává i jen tak v ulicích. Jejich osudy ale můžou být také inspirací, a třeba i chutnou. Dokazuje to bejrútské bistro s rychlým občerstvením, které nabízí místní pochoutku zvanou kibbe.

Členové náboženského hnutí Hare Krišna zakládají svá centra po celém světě. Jen málokde ale našli tak atraktivní sídlo jako na jihu Belgie. Ve vesničce Petite-Somme ve valonské části země se už v 70. letech usadili v areálu stejnojmenného středověkého zámku. Namísto portrétů šlechticů tak dnes na stěnách visí vyobrazení boha Krišny a komnatami se rozléhají hinduistické zpěvy.

Ze Slovenského národního povstání, které před 80 lety pomohlo porazit nacisty na slovenském území, se zachovaly tisíce předmětů. Pečují o ně odborníci z Muzea a památníku SNP ve středoslovenské Banské Bystrici, kde zpřístupnili i část svého depozitáře. Nejen v sále plném uniforem, zbraní i uměleckých předmětů vyrobených vojáky přímo v zákopech tak mají návštěvníci možnost nahlédnout zdejším konzervátorům a restaurátorům doslova pod ruce.

Na severu Izraele, nedaleko hranic s Libanonem, leží arabská vesnice, kde lidé mluví mimo jiné česky a slovensky. Ne všichni, ne pořád, ale nejméně stovka absolventů československých, českých a slovenských škol se v obci Dér al-Asad občas sejde a vzpomíná na středoevropské mládí. Tím spíš, že se už přes rok vyhýbají raketovým salvám Hizballáhu z nedalekého Libanonu.

Když před sto lety poprvé vyšla kniha Karla Čapka Anglické listy, představovala čtenářům v Československu zemi vzdálenou a zcela neznámou. Historie ale má smysl pro paradoxy. O pouhých sedmnáct let později – po Mnichovu – prchají do Británie Češi, kteří jsou odhodláni bojovat za svobodu své země. Na severu Skotska se cvičí budoucí parašutisté a ocitají se tak na místech, kudy během své britské cesty z roku 1924 putoval i Karel Čapek.

Údolní nivy na dolním toku řeky Dněstr vyhlásila před dvěma lety moldavská vláda za národní park. K naplnění představy, kterou mají o národních parcích našinci, ale ještě leccos schází. Jak se na chráněné území s mnoha ohroženými druhy dívají místní obyvatelé a co dělají pro jeho rozvoj ekologické organizace včetně českého spolku Arnika?

Typickým bílým pečivem v Severní Americe je bagel, tedy kynuté hutné kolečko s otvorem uprostřed. Na pletenou housku, nebo dokonce rohlík ve Spojených státech narazíte jen těžko. Proto se je Češi a Slováci ve Washingtonu učí péct sami doma. Zpravodaj v USA Pavel Novák byl při tom, když se krajané učili rohlíky péct. A sám si jich také pár uválel.