V libanonském Bejrútu můžete v posledních týdnech prakticky všude narazit na lidi vysídlené z jiných částí země, hlavně z jihu. Většinou se před izraelským bombardováním uchýlili do škol a center, které pro ně vytvořily humanitární organizace. Nemálo jich ale přespává i jen tak v ulicích. Jejich osudy ale můžou být také inspirací, a třeba i chutnou. Dokazuje to bejrútské bistro s rychlým občerstvením, které nabízí místní pochoutku zvanou kibbe.

Členové náboženského hnutí Hare Krišna zakládají svá centra po celém světě. Jen málokde ale našli tak atraktivní sídlo jako na jihu Belgie. Ve vesničce Petite-Somme ve valonské části země se už v 70. letech usadili v areálu stejnojmenného středověkého zámku. Namísto portrétů šlechticů tak dnes na stěnách visí vyobrazení boha Krišny a komnatami se rozléhají hinduistické zpěvy.

Ze Slovenského národního povstání, které před 80 lety pomohlo porazit nacisty na slovenském území, se zachovaly tisíce předmětů. Pečují o ně odborníci z Muzea a památníku SNP ve středoslovenské Banské Bystrici, kde zpřístupnili i část svého depozitáře. Nejen v sále plném uniforem, zbraní i uměleckých předmětů vyrobených vojáky přímo v zákopech tak mají návštěvníci možnost nahlédnout zdejším konzervátorům a restaurátorům doslova pod ruce.

Na severu Izraele, nedaleko hranic s Libanonem, leží arabská vesnice, kde lidé mluví mimo jiné česky a slovensky. Ne všichni, ne pořád, ale nejméně stovka absolventů československých, českých a slovenských škol se v obci Dér al-Asad občas sejde a vzpomíná na středoevropské mládí. Tím spíš, že se už přes rok vyhýbají raketovým salvám Hizballáhu z nedalekého Libanonu.

Když před sto lety poprvé vyšla kniha Karla Čapka Anglické listy, představovala čtenářům v Československu zemi vzdálenou a zcela neznámou. Historie ale má smysl pro paradoxy. O pouhých sedmnáct let později – po Mnichovu – prchají do Británie Češi, kteří jsou odhodláni bojovat za svobodu své země. Na severu Skotska se cvičí budoucí parašutisté a ocitají se tak na místech, kudy během své britské cesty z roku 1924 putoval i Karel Čapek.

Údolní nivy na dolním toku řeky Dněstr vyhlásila před dvěma lety moldavská vláda za národní park. K naplnění představy, kterou mají o národních parcích našinci, ale ještě leccos schází. Jak se na chráněné území s mnoha ohroženými druhy dívají místní obyvatelé a co dělají pro jeho rozvoj ekologické organizace včetně českého spolku Arnika?

Typickým bílým pečivem v Severní Americe je bagel, tedy kynuté hutné kolečko s otvorem uprostřed. Na pletenou housku, nebo dokonce rohlík ve Spojených státech narazíte jen těžko. Proto se je Češi a Slováci ve Washingtonu učí péct sami doma. Zpravodaj v USA Pavel Novák byl při tom, když se krajané učili rohlíky péct. A sám si jich také pár uválel.

V roce 2022, krátce po začátku úplné ruské invaze na Ukrajinu, začala virtuální kampaň Make Kralovec Czech Again, podle které by ruská exkláva u Baltského moře byla opět česká. Málokdo ale tušil, že o české vlajce nad Královcem se zpívá v pravděpodobně jediné české námořní písničce. Složili ji v roce 2014 Poláci, zpívá se polsky a jmenuje se Czeska Szanta.

Ještě před půl stoletím byl Rýn mimořádně špinavá řeka, do které putovaly splašky snad ze všech druhů průmyslu. Dnes se do ní vrací třeba i lososi, a to díky pravidelnému čištění. S úklidem břehů každý rok pomáhají i tisíce dobrovolníků. A někdy při tom narazí na takové podivnosti, že kvůli nim dokonce v Kolíně nad Rýnem založili maličké muzeum.