Francii si s alkoholem spojujeme hlavně díky vínu. V Alsasku na severovýchodě země ale mají dlouhou tradici i ovocné pálenky, třeba jahodové. Po stopách alsaské eau-de-vie, tedy vody života, se vydal reportér Českého rozhlasu Jakub Lucký.

V Budapešti prý najdete až patnáct českých hospod. Některé jsou věnované hokejistovi Jaromíru Jágrovi, jiná nese jméno spisovatele Bohumila Hrabala. Není to náhoda. Hrabal má mezi Maďary překvapivě mnoho čtenářů i oddaných obdivovatelů. Přesvědčil se o tom i náš reportér Ladislav Novák, když zavítal mezi členy spolku, který spojuje láska k Česku a české kultuře.

Ve zdravém těle zdravý duch! Heslo, které díky Sokolům doletělo daleko za hranice českých zemí. Sokolské jednoty vznikaly od 19. století nejen na území tehdejšího Rakouska-Uherska, ale i za jeho hranicemi. Čeští emigranti je zakládali ve Spojených státech, ve Francii nebo třeba v Srbsku. Náš reportér Pavel Novák objevil stopu Sokolů v centru Bělehradu.

V Krušných horách se po staletí těžilo stříbro. Skutečné bohatství ale vznikalo až o několik desítek kilometrů dál – v hutích, kde se ruda měnila v cenný kov. Saské Muldenhütten u Freibergu patří k nejstarším hutním areálům na světě a dodnes připomínají, jak úzce byly české země a Sasko po staletí propojené.

V malé obci u Trnavy kdysi stála jedna z největších růžových zahrad své doby. Dolní Krupou znali pěstitelé po celé Evropě a hraběnka Marie Henrieta Chotková tam shromáždila tisíce odrůd růží. Pak ale zahrada téměř zmizela a příběh její zakladatelky na dlouho překryly války i změna režimu. Dnes ho připomíná nové rozárium a také několik legend.

Paříž už více než čtyřicet let ochlazuje unikátní síť potrubí, ve kterém teče chlazená voda z řeky Seiny. Tato do značné míry přírodní klimatizace chladí nemocnice, kanceláře, muzea i Pařížskou operu. Jak celý systém funguje? A jak se dokázal vypořádat s teplotami přes čtyřicet stupňů?

V jednom domku na severu Německa má ateliér starší dáma. Na jejích obrazech je často vidět most, který stojí přímo za domem. Most vede přes průliv, spojuje poloostrov s pevninou. Je krásný, jenže starý. Postavili ho ještě před první světovou válkou a bude se bourat. Stejně jako domek, ve kterém žije tato dáma. V ateliéru ji navštívil zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Tomáš Havlín.

Jihozápadní ranče – Southwest Ranches – na jihu Floridy jsou městečkem, kde se jezdí na koních a nosí kovbojské klobouky. Málokdo by tu čekal knižní bazar. Přesto právě tady jedna místní žena založila výměnnou stanici knih, kam každý přinést přečtenou knihu a odnést si jinou. Kdo si myslí, že kovbojové nečtou, mýlí se. A kdo si myslí, že čtou hlavně kovbojky, mýlí se podruhé, jak zjistila americká zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová.

Každý obyvatel Grónska zná kapelu Sumé. V 70. letech minulého století se jako vůbec první rocková skupina na světě rozhodla zpívat v grónštině. Její politicky angažované folkrockové texty tehdy odstartovaly kulturní revoluci a pomohly položit základy grónské samosprávy a nezávislosti. Tradice aktivistické hudby je v Grónsku živá dodnes. Prolíná se v ní inuitská tradice s moderními hudebními vlivy. S grónskými hudebníky natáčela přímo na místě Zdeňka Trachtová.

Ostrov Kipsala v lotyšské Rize je dnes prestižní adresou. Před sto lety ho ale pokrývaly dřevěné domy obyčejných lidí, často přístavních dělníků. Právě tehdy tu žil také Žanis Lipke – pracovník v docích, příležitostný pašerák, ale především zachránce desítek lidských životů. Během druhé světové války ukrýval ve svém domě Židy, kterým pomohl utéct nejen z rižského ghetta. Dnes jeho příběh připomíná neobvyklý památník, který stojí vedle někdejšího rodinného domu.