Středověký hrad ve francouzském Angers ukrývá nevšední poklad. Není totiž ze zlata ani z drahokamů. Více než stometrová tapiserie Apokalypsy ze 14. století je svého druhu největší na světě. I proto je zapsaná na seznam kulturního dědictví UNESCO a místní o svém světovém unikátu mluví jako o největším středověkém komiksu.

Je to 11 let, co v estonské vesnici Rummu přestala fungovat vězeňská kolonie. Stát ve státě, kde platila vlastní pravidla, se ale v poslední době mění z šedého, nehostinného místa na zónu odpočinku a sportu. Skupina nadšenců tam vybudovala muzeum, kavárnu, kemp a starají se i o místní pláž. U vězení se totiž nachází zaplavený vápencový lom, ze kterého dodnes trčí těžební stavby.

Bartolomej Gönczy si koupil za zhruba dva a půl milionu korun ruiny hradu i s restaurací nad městečkem Královský Chlumec na východním Slovensku. Restauraci a část hradu začal okamžitě bořit, protože neodpovídají původnímu středověkému charakteru. Vyhodil tak do vzduchu dost peněz a ještě hodně vyhodí, odhaduje to tak na 25 až 30 milionů korun. Rekonstrukci hradu Csonkavár totiž provádí ve spolupráci s archeology a plní si tak svůj sen.

Nacisté řečnili o nadřazenosti Němců a o takzvané rasové čistotě, v posledních letech války ale z Německa paradoxně udělali mimořádně pestrou zemi. Z celé Evropy totiž sváželi vězně a zajatce na takzvané nucené práce. Kousek za přístavem Brémy kvůli tomu vznikla i jedna megalomanská stavba – ponorkový bunkr Valentin. Byl těsně před dokončením, když se k němu spojenci probili. Obří areál si později přebrala spolková armáda a měla v něm skladiště.

Bouřlivý rozvoj mívá i svou odvrácenou stránku. Nové infrastruktuře, silnicím i moderním budovám musí ustoupit to, co na jejich místě bylo dřív. Své o tom vědí obyvatelé čtvrti Kazanchis v etiopském hlavním městě Addis Abebě. Přízemní stavby s hliněnými stěnami a střechami z vlnitého plechu tam mizí před výškovými kancelářskými budovami a novými hotely. Kulturní centrum Fendika betonu odolává. Alespoň zatím…

Baskicko je jedním ze španělských regionů, nebo spíše zemí, jejichž obyvatelé mají mimořádně silnou místní identitu. Mnoho z nich se necítí být Španěly, případně Francouzi – jsou to v první řadě Baskové. Významnou roli v tom hraje baskičtina, jazyk záhadného původu rozšířený na severu Španělska a jihozápadě Francie, který se pramálo podobá kterékoli jiné řeči. Ani někteří Baskové ho neovládají dobře, propagace baskičtiny je proto hlavním cílem tradiční akce nazývané Korrika.

Žádná cesta do Říma nemůže být úplná bez návštěvy nejznámější a taky největší fontány di Trevi. Každoročně ji navštíví miliony turistů, kteří obdivují sochy Neptuna a dvou tritonů. Někteří lidé do vody házejí taky mince, které jim podle pověsti mají přinést štěstí i lásku a zajistit, že se do italského hlavního města vrátí.

Nevšední zážitek se tento týden naskytl milionům obyvatel Severní Ameriky, když na nebi sledovali úplné nebo alespoň částečné zatmění Slunce. Pás totality – tedy oblast, kde Měsíc zakryl sluneční kotouč úplně – byl široký přes 180 kilometrů a táhl se přes západ a sever Mexika, 15 amerických států až na východ Kanady. Představení, které se odehrává nepravidelně jednou za mnoho let, mělo stovky milionů diváků. Některé z nich mimo jiné také ve Washingtonu.

Zatímco v řecké mytologii potřeboval Théseus pro cestu labyrintem Ariadninu nit, v současném Dánsku stačí mít trochu znalostí. Stromovým bludištěm, které leží na dánském ostrově Samsø, vás totiž provede vědomostní kvíz. Někdejší farma na vánoční stromky je podle Guinessovy knihy rekordů dokonce největším stromovým bludištěm na světě.

Travnatou plochu táhnoucí se více než tři kilometry od budovy sídla Kongresu až k Lincolnovu památníku zaplnily poslední březnový den tisíce létajících draků na šňůrkách. Konal se tu totiž festival dračího létání. Jeho loňský vítěz festivalu sem letos přišel provětrat jen dvacet svých draků, přestože jich doma doslova plnou garáž.