- Podcasty
- Zaostřeno
Poslechněte si podcast: Neviditelný boj za maskou hodné holčičky. Tak si připadají ženy s ADHD
Zatímco u chlapců si hyperaktivity všimne okolí obvykle brzy, u dívek zůstává ADHD často skryté pod nánosem společenských očekávání. Mnoho žen se naučí své symptomy skrývat, aby byly přijímané okolím. Desítky let pak žijí v přesvědčení, že jsou porouchané.
Zaostřeno
Reportérský pořad, který jde do hloubky problému. Zaostří na vše podstatné, co se děje kolem nás, v Evropě i ve světě.
Jádro nové generace: Česko sází na malé modulární reaktory
Malé modulární reaktory patří k nejčastěji skloňovaným plánům budoucnosti české energetiky. Pořad Zaostřeno se vrací k tomu, co si pod nimi vlastně představit a jak by mohly doplnit dnešní jaderné zdroje. Vedle toho nabízí i reportáž z Temelína, která ukazuje, jak elektřina vzniká už dnes — a co by se v budoucnu mohlo změnit.
Ukrajinští veteráni překonávají následky války. Pomáhají rehabilitační centra i film Neporazitelní
Ukrajinští váleční veteráni se po těžkých zraněních snaží vrátit do běžného života. Podle neoficiálních údajů ukrajinských médií provedli zdravotníci od začátku ruské invaze zhruba 100 tisíc amputací, oficiální čísla úřady nezveřejňují. Po celé zemi proto vznikají rehabilitační kliniky, které pomáhají nejen vojákům, ale i civilistům. Vyrábějí protézy a připravují i speciální sportoviště.
Vodník, mumie nebo bůh se sloní hlavou. Miliony Asiatů jim věří víc než svým bohům
Jsou protiváhou toho, co nazýváme největšími technickými zázraky a úspěchy našeho světa. Kompenzují lidskou pýchu a omyl, že člověk už všechno pochopil, vysvětlil a ovládl. Pro Japonce Jokhai, pro Číňany Jinkui, pro Thajce Phí. Ezoterické bytosti, kterých se bojí lidé od Indie po Japonsko a od Mongolska po Jávu. A přeci jsou to právě ony, na které Asiat spoléhá, když je mu nejhůř a všechny materiální berličky už se zlomily.
Chloubu rodu Lobkowiczů zdevastovala Rudá armáda, zámek Jezeří ale zachránila kastelánka Krejčová
Zámek Jezeří na Mostecku patřil ve své době ke skvostům mezi českými rodovými sídly. V dobách své největší slávy hostil například hudební skladatele Ludwiga van Beethovena nebo Christopha Willibalda Glucka, hostem býval i básník Johann Wolfgang Goethe. Za první republiky na zámek dojížděl za Lobkowiczi i Jan Masaryk.
Na Zlínsku roste počet volně žijících vlků. Kolik jich naše krajina unese?
S tím, jak na Zlínsku roste počet volně žijících vlků, rostou starosti chovatelům ovcí. Jak se hledá funkční rovnováha mezi ochranou vlků a ochranou hospodářských zvířat? Co pro farmáře může udělat stát? Jaká je role vlka v ekosystému a dá se říct, kolik jich naše krajina unese?
Vláda šetří na péči o životní prostředí. Má přednost ochrana přírody, nebo zájmy podnikatelů?
Česká příroda a krajina potřebují podle přírodovědců zásadní pomoc, aby zvládaly sucha, povodně i pěstování jídla. Česko je také silně závislé na dovozu ropy a plynu, které teď prudce zdražují. V této situaci česká vláda na péči o životní prostředí začíná výrazně šetřit, odklon od fosilních paliv není priorita a z ministerstva mizí odborníci. Jaké má vláda plány a bude mít přednost ochrana přírody, nebo zájmy podnikatelů?
Edvard Beneš byl složitá osobnost žijící ve složité době. A měl často smůlu, míní britský historik
Druhý československý prezident Edvard Beneš stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)
„Muži nebrečí.“ „Chlapi si nestěžujou.“ Co brání mužům s duševními problémy říct si o pomoc?
Muži v zemích s vysokými příjmy páchají sebevraždy v průměru třikrát častěji než ženy. Vyplývá to ze statistik Světové zdravotnické organizace. Česká data dokonce mluví o poměru čtyři ku jedné. Praxe terapeutů zase ukazuje, že si muži často neříkají o pomoc a o svých problémech nemluví ani s nejbližšími. Co to vypovídá o duševním zdraví mužské populace? A co se v této oblasti mění během posledních let? Téma pro Lenku Pištěkovou.
Příběh losa Emila ukazuje nástrahy české krajiny. Dálnice i lány polí tvoří bariéru pro zvířata
Jak náročné může být pro divoká zvířata putování střední Evropou ukázal příběh losa Emila, mladého samce migrujícího z Polska na Šumavu. Dálnice, železnice, ale i rozlehlé zemědělské plochy představují pro řadu živočichů bariéry, které překonávají jen s obtížemi. Na dopady tzv. fragmentace krajiny i na to, proč se Emil choval tak nebojácně, se zaměřil další díl pořadu Zaostřeno.