Šetrnost a udržitelnost jsou dnes velmi módní výrazy, ale málokdo v západním světě podle nich skutečně žije. Do velké míry je to dané celkovým nastavením společnosti, které vyžaduje systémové změny. Už ale existují místa, kde lidé dovedou svou stopu výrazně zmenšit – a přitom „nežít jako v jeskyních“.

Vládou schválená dostavba nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany bude znamenat i zvýšenou poptávku po vysoce specializovaných odbornících, a to hlavně v oboru jaderné energetiky. Problém je, že zatím to české studenty neoslovuje. „Do prvního ročníku jaderného inženýrství nás nastupovalo okolo 50. Tolik nás bylo jen prvních pár týdnů, na konci studia je nás sedm,“ popisuje jeden z nich.

Zemědělství prochází obrovskou revolucí, pokud chcete používat nové technologie, dokážete sledovat téměř každou rostlinku na poli. Jedním z průkopníků je i Jan Bezděk – původně pražský „ajťák“, teď už velkoproducent sena na Benešovsku.

Mikrobioložka Stanislava Bezdíček Králová ve své vídeňské laboratoři kultivuje mikroby, které si přivezla z Antarktidy. Možná by z nich mohly být nová antibiotika. Na léky, které se dnes používají, totiž postupně bakterie získávají rezistenci. „Musíme mít antibiotickou politiku v tom, jak léky používáme. Není možné neustále používat každé antibiotikum, dokud to půjde,“ zdůrazňuje v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus.

Od prvního přistání na Měsíci až po vznik Mezinárodní vesmírné stanice ISS lidé posouvají hranice nemožného. Lidstvo teď chystá cestu na Mars – a vědci se snaží najít způsob, jak ochránit hlavně jejich zdraví. Vesmír totiž přináší velká rizika, například radioaktivní záření. Pomáhat se snaží i vědci na Technické univerzity v Liberci, kteří se v době covidu proslavili svými nanorouškami.

Pohodlí a klid v Česku vystřídala Valerie za nejistotu a chaos východní Ukrajiny. Téměř celý život, respektive až do svých 24 let žila v Česku. Rozhodla se vrátit do Charkova, do rodného Kupjansku. Leží jen pět kilometrů od frontové linie a ruských hranic.

Tyrolsko je jednou z předních evropských turistických destinací. Platí to jak na té severní rakouské, tak na jižní italské straně hor. V době, kdy se klimatická změna skloňuje ve všech pádech, dostává se pod drobnohled také cestovní ruch – i proto, že je pro místní ekonomiku až životně důležitý.

Už je to víc než rok od boomu programů, které pracují s daty a velkými jazykovými modely, kterým zjednodušeně říkáme umělá inteligence (AI). Největší zájem vzbudily informace, podle kterých vezme AI lidem v některých oborech práci. „Prezentovalo se to dokonce tak, že si už za několik měsíců můžete doma udělat film a v Hollywoodu ,nebudou mít do čeho píchnout‘. Teď je vidět, že to byl nesmysl,“ říká animátor Milan Martinec.

Velká asijská města patří mezi místa, kde lidé naplno pociťují změnu klimatu. Horka až k 50 stupňům Celsia začínají být normou. Problém je to nejen zdravotní, ale také finanční. Přesto do těchto oblastí pravidelně služebně jezdí mladý český podnikatel Martin Koudela. „Snažím se pracovat dopoledne. Velká výhoda je časový posun, protože je v Evropě noc,“ vysvětluje v pořadu Zaostřeno.