Velká Británie v poslední době nevzkvétá. Shodují se na tom odborníci na ekonomiku a podle průzkumů také britská veřejnost. Přesto v ostrovní zemi i po Brexitu zůstává hodně lidí s českým pasem. Drtivá většina jich dorazila v posledních dvou nebo třech desetiletích za prací nebo partnerem. České velvyslanectví sice nemá přesnou statistiku, ale podle mluvčího Michala Žižlavského jistou celkem spolehlivou představu má na základě informací britských úřadů.

Je to 20 let, co byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Jednu z nejdramatičtějších údálostí novodobé rozhlasové historie připomene pořad Zaostřeno a jeden z aktérů tehdejších událostí Vít Pohanka. (repríza)

Když ve druhé polovině 19. století pokládali francouzští, holandští a britští inženýři koleje na asijském kontinentu, jejich největším nepřítelem bylo okolní prostředí. Malárie, žlutá zimnice, tyfus. Někdy i nepřátelsky naladění domorodci. Ve Vietnamu, v Indonésii nebo na Srí Lance koloniální úzkokolejky slouží dodnes. Současně platí, že nikde jinde na světě nejde boom železniční dopravy tak rychle kupředu jako v Asii.

Umělá inteligence se naplno dostává do našich životů, dokonce i tam, kde by to laik asi nečekal – do péče o kulturní dědictví. Archeologický park v italských Pompejích slouží jako jakási výzkumná laboratoř pro využití nových technologií a postupů – ať už v ochraně, archeologii i restaurátorství.

Průměrný Čech urazí vlakem každý rok přes tisíc kilometrů při 18 jednotlivých cestách. Vypovídají o tom statistiky organizace Litra, která usiluje o podporu veřejné hromadné dopravy v Evropě. Češi jsou v tomhle ohledu na devátém místě žebříčku, ve kterém dlouhodobě vedou Švýcaři a uzavírají ho Řekové. Na jednu stranu jsou na tom české železnice nejlíp z bývalých komunistických zemí, na druhou stranu pořád zaostávají třeba za těmi v Německu, Rakousku nebo ve Francii.

„Když jsem se před lety stal ředitelem Městské knihovny v Praze, měli jsme plno politiků, kteří otevřeně říkali, že nechtějí stavět nové budovy, protože všechno je přece na internetu. Dnes už nikdo takový – pokud si tedy přeje být znovu zvolený –, takovou věc nikdy neřekne,“ je přesvědčený ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Knihovny totiž nejsou jen o informacích uložených v knihách, ale plní ve společnosti celou řadu funkcí.

V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, ale začíná přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, ale mají své kritiky. Jaké jsou argumenty obou stran? Odpověď hledá Zaostřeno Víta Pohanky.

Téměř každá druhá žena v Česku zažila nějakou formu psychického násilí v domácnosti a každá pátá se setkala dokonce s fyzickým nebo sexuálním násilím. Vyplývá to z dat Agentury EU pro základní práva. Oběti přitom domácí násilí často nenahlásí, protože se bojí, že jim nikdo neuvěří nebo se stydí. Kdo nebo co by mohlo téma odtabuizovat? Co pro oběti může udělat stát a co třeba zaměstnavatelé? Téma pro Zaostřeno, které připravil Vojtěch Koval.

Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly a jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkouší stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí. Kdo tyhle experimenty zaplatí? Jak megalomanské plány přijímají obyvatelé a jak se s nimi vyrovná příroda? A kde všude už se ke změně odhodlali? Téma pro Zaostřeno a Davida Jakše.

Až 60 procent všech obyvatel Země žije ve městech. Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly, jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkoušejí stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí.