Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2025.)

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.

Je to už více než 300 let, co zemřel architekt Jan Blažej Santini Aichel. Pořad Zaostřeno připomíná nejen jeho odkaz, ale snaží se zapátrat také po tom, jak by se mu projektovalo a stavělo v dnešní době přísného památkového dozoru a veřejné diskuze o tom, co je a není přípustné při přeměně budov a prostranství, která sdílíme a ve kterých žijeme.

Jedinou zlatou československou medailistkou z Olympijských her v Melbourne v roce 1956 se stala diskařka Olga Fikotová-Connollyová. Tuto výjimečnou sportovkyni, která na dalších třech olympiádách reprezentovala USA, silně ovlivňovaly politické poměry, do kterých se narodila a ze kterých odešla se svým americkým manželem za oceán. I to mapuje část pozůstalosti, kterou Česku nedávno věnovala její nejstarší dcera. Zaostřeno připravil s přispěním Pavla Nováka Ľubomír Smatana.

Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry symbolizující politické rozdělení světa. Existovala reálná šance, že za pár let zmizí. V současném světě je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80. A vznikají další.

Čeští jeskyňáři ve spolupráci se speleology mnoha dalších národností pravidelně vyrážejí do všech koutů světa, aby objevovali a dokumentovali neznámé podzemí. Patří k nim i účastníci expedice Medúza, kteří se letos znovu vydali do útrob Černé Hory.

Jestli Evropská unie potřebuje lithium, ať si ho vytěží na svém území, třeba v Česku. Tento sentiment se šíří mezi Srby, kteří jsou proti vzniku nového dolu na svém území. Někteří dokonce viní Unii z kolaborace s vlastní vládou, proti které se v Srbsku vytrvale protestuje.

Český rozhlas digitalizoval rozsáhlý záznam procesu s K. H. Frankem z jara roku 1946. Objevuje se v něm pasáž, která popisuje události z listopadu 1939. Razie německé okupační správy proti vysokoškolským studentům tehdy znamenala pro devět z nich smrt a pro stovky dalších věznění. Autentické vzpomínky přímých aktérů těchto událostí vybral David Hertl. Pořad vysíláme v repríze.

H. Frankem z jara roku 1946. Objevuje se v něm pasáž, která popisuje události z listopadu 1939. Razie německé okupační správy proti vysokoškolským studentům tehdy znamenala pro 9 z nich smrt a pro stovky dalších věznění. Autentické vzpomínky přímých aktérů těchto událostí vybral David Hertl.

Když řekneme, že „je něco na houby,“ obvykle tím myslíme, že je to k ničemu, bezcenné, nezajímavé. Ale na houby chodí každý rok většina Čechů, Moravanů a Slezanů. Dá se o nich bádat, zároveň má lidové houbaření v kultuře a životním stylu naší země velmi silné a pevné kořeny. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)