- Podcasty
- Ex libris
Poslechněte si podcast: Zajímám se o životní prostředí i změny klimatu. Ale to není totéž, píše ve své knize George Marshall
George Marshall je britský odborník na komunikaci, bojovník za ochranu lesů a deštných pralesů, spisovatel a také stavitel vlastního domku v Oxfordu. „Zajímám se hodně o životní prostředí a změnu klimatu,“ dočtete se v textu nazvaném Ani na to nemyslete. Copak to není totéž? Jedním z důležitých komunikačních odhalení v Marshallově knize je, že právě není.
Ex libris
Seznamte se s knihami, které doporučují známé osobnosti.
Jak efektivně čelit nenávisti? Cenzura podle Nadine Strossenové není správnou cestou
Kniha americké profesorky ústavního práva Nadine Strossenové se věnuje problematice nenávistných projevů ve veřejném prostoru. Autorka ve své publikaci obsáhle argumentuje, proč se těmto projevům nemá čelit cenzurními zásahy a jak škodlivé pro demokracii toto zasahování je. Kniha obsahuje řadu konkrétních příkladů a citací z odborné literatury i z projevů významných politiků a soudců.
Zmrazeno: Případ Magnitského. Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv
Před nedávnem obě komory našeho parlamentu schválily právní normu, které se říká Magnitského zákon. O co jde? Kde se zákon vzal a kdo byl Magnistkij? O tom všem je kniha finančníka Billa Browdera s názvem Zmrazeno – Případ Magnitského s podtitulem Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv.
Dnešnímu světu podle Henryho Kissingera chybí skuteční lídři. Hledá je tak ve své knize Vůdcovství
V politice chybí lídři, slýcháme dnes a denně. Chybí prý osobnosti velkého formátu, které jsme znali v minulosti. Jsou tyto stesky oprávněné? A pokud ano, v čem spočívala velikost minulých lídrů? Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí Henry Kissinger sepsal portréty šesti lídrů, které sám osobně poznal a které označuje za skutečně výjimečné. Jeho nová kniha se v českém překladu jmenuje Vůdcovství: Šest studií světové strategie.
Nakolik zranitelné jsou stabilní demokracie západního střihu v období delší ekonomické krize?
Nad tím se zamýšlí Američan rumunského původu Edward Luttwak v knížce Státní převrat s podtitulem Praktická příručka. Jak tedy na státní převrat? Poradí Milan Slezák, který knihu přečetl.
Zvítězit nad rasismem znamená pochopit a přijmout odlišnost toho druhého
Tak to alespoň tvrdí ve svých posledních dvou knihách spisovatel Umberto Eco. Mají název Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. Vyšly v jednom svazku, který přečetla a pro pořad Ex libris okomentuje Daniela Vrbová.
Rozšíření NATO bylo porušení slibu Moskvě? Gorbačov nic takového nepožadoval, píše se v nové knize
Po pádu železné opony se zdálo, že spolupráce Východu a Západu bude možná. Definitivní tečkou za těmito sny byla ale ruská invaze na Ukrajinu. Co se vlastně se světem stalo, tak nad tím uvažuje kolektiv autorů v knize Před a po pádu – Světová politika a konec studené války, kterou vybral a uvádí Ondřej Houska.
Byla opravdu doba temna tak temná? Historička Čornejová se ve své knize pokouší o její projasnění
Interpretaci dějin provázejí často historické mýty a polopravdy. Byla například pobělohorská doba opravdu tak temným obdobím? Na tuto otázku se ve své knize Temno pokouší odpovědět historička Ivana Čornejová.
Komunisté chtěli ženy „osvobodit“ od práce v domácnosti. Šlo prý o buržoazní přežitek
Postavení žen ve společnosti, jejich zastoupení v manažerských funkcích a v politice patří k hojně diskutovaným tématům. Jak to bylo v minulosti? Jak ženám umožňoval komunistický režim podílet se na správě společnosti? Tím se zabývá studie Jany Kočiškové – Ženy v politice. Role a postavení vrcholných političek v Československu 19948 až 1968 –, kterou v roce 2021 vydalo Karolinum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Krym? Jeho předání Ukrajině pociťovalo ruské obyvatelstvo jako krádež svého území
Pohnuté dějiny poloostrova Krym zpracovala v rozsáhlé publikaci Slovanského ústavu Akademie věd. Krym byl sice pojímán jako obraz rajského území, ovšem ve skutečnosti byl i dějištěm mnoha traumatických událostí, a to od počátku své historické existence až do dnešních dnů. Poloha Krymu mezi Evropou a Asií a mezi pevninou a mořem jej předurčila k jeho údělu jako tranzitního území pro mnohé národy, které nepřicházely vždy s mírumilovnými úmysly. Pořad připravil Libor Dvořák.