Pokud vám květy na jahodnících v uplynulém týdnu pomrzly, tedy zhnědly nebo zčernaly, odstraňte je. Kromě mrazu může na jahodníku řádit i malý tmavý brouk s šedými chloupky, květopas jahodníkový. Je významným škůdcem jahodníku, ale i maliníku a ostružiníku. Jeho tělo měří jen 2 až 4 milimetry, ale dokáže poničit až 80 procent úrody. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Mulč je v podstatě jakýkoliv pokryv povrchu půdy organickým materiálem. A mulčování je jev okoukaný z přírody. Tam, kde napadalo listí, se v záhonu vláha udrží déle, než na místě nepokrytém. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Hodně druhů zeleniny, kterou předpěstováváme, můžeme vysít ještě i teď, ve druhé polovině jara. Rajčata, ředkvičky, pastinák, mrkev, saláty, květáky, kedlubny, okurky, brokolici, fazole, hrášek. Vývoj se urychluje tím, že je delší den, intenzivnější světlo a teplo. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Lekníny jsou atraktivní vodní rostliny, které ozdobí vodní plochu v zahradě. Podle odrůdy prosperují ve vodě hluboké od 3 centimetrů do 3 metrů. Ty nejmenší můžeme pěstovat v nádobách, ty největší třeba v rybnících či v klidných částech tekoucích vod. Průtočnou vodu nesnášejí. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Pivoňka keřovitá se pěstovala už před dvěma tisíci lety v Číně. Pivoňka lékařská, kterou pamatujeme ze zahrad našich babiček a mnozí ji také na zahradě máme, se jako okrasná a léčivá rostlina pěstuje už od středověku.

„Když vidím zahrádkáře cvakající nůžkami už od prvních teplejších dnů v únoru, říkám si, to je ale škody! Každý rok ořežou spousty jednoletých výhonů, a tím obírají celé koruny o možnost vytvořit plodné dřevo. A také se víc nadřou. Stromy jsou v té době bez mízy, větve kladou nůžkám větší odpor, než když už v nich míza proudí,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. A pokračuje:

Po zimě obhlížíme skalku a zjišťujeme, co je potřeba napravit. Přihrneme substrát ke krčkům rostlin, vyplňujeme spáry mezi kameny. Nakupujeme nové rostliny, odstraňujeme ty, které nepřežily zimu. Také plevel zavčasu odstraníme, aby se nevysemenil. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

K čemu může na jaře na zahradě posloužit dusíkaté vápno? Díky své schopnosti očistit zeminu od škůdců, jednoletých plevelů nebo některých houbových chorob je vhodné pro přípravu půdy na záhonech před výsadbou nebo výsevem zeleniny. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Jaro je tu a my, kteří jsme se celou zimu nemohli dočkat, až vyrazíme do zahrady, se chopíme nástrojů a jdeme na to! Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář poradí, do kterých jarních prací se můžeme pustit:

Pokojové rostliny hnojíme v období od jara do podzimu častěji než v zimě, to je známé pravidlo. Živiny rostlinám dodáváme pomocí hnojiv rozpuštěných v zálivkové vodě. Anebo můžeme použít hnojivo granulované, které se v substrátu pozvolna uvolňuje po celou sezónu. Stačí ho aplikovat na jaře. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář: