Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly pěstovány už před 5 000 lety. V Evropě se začaly pozvolna rozšiřovat až v 16. a 17. století, původně jako okrasné rostliny. Až později lidé zjistili, že hlízy jsou poživatelné. Dnes si bez brambor náš jídelníček nedokážeme představit. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Jedná se zejména o druhy s kořeny nebo hlízami, jako jsou kedlubny, mrkve, ředkvičky, brambory, červená řepa, tuřín, celer, pastinák nebo hlávkové zelí. Skladovat můžete i jablka. Stačí si na balkoně vyrobit bednu, ve které výpěstky přes zimu vydrží. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Připadá vám vaše podzimní zahrada barevně málo zajímavá? Rozzářit ji mohou nízké keříky libavky s červenými plody. Nebo keře krásnoplodky, která po opadu listů bílými nebo fialovými kuličkami na tenkých větvích tvoří úžasnou vzdušnou rostlinnou architekturu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Zvykli jsme si na poměrně náročná opatření. Používáme pletiva a ochranné plastové návleky na stromy. Anebo repelenty. Ty zvířata odpuzují a ke stromkům se prý ani nepřiblíží. Přitom existují i jednoduchá řešení. Lesníci a pěstitelé ovocných stromků bez oplocení dříve využívali například opich nebo rozsoch, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Čím ozdobit hroby se záhonky anebo nádoby na celokamenných hrobech? Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář říká, že důležité je nejen vybrat správný druh rostliny, ale při nákupu zkontrolovat také kořenový systém.

Jak by měla vypadat podzimní péče o trávník? Kdy a na jak vysoko ho naposledy posekat, kdy dosévat, hnojit, provzdušnit? Jakou další péči si trávník touto dobou zaslouží? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Krtek dokáže během krátké chvíle hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Často máme pocit, že než stačíme mrknout okem, objeví se další krtina. Na pobytu krtka v zahradě lze vidět i ledaco pozitivního, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Drátovci, což jsou larvy kovaříků, a také larvy chroustů a chroustků nebo slimáček polní, jsou škůdci, kteří nahlodávají brambory, mrkev, prostě cokoliv, co má v sobě v současné době vodu. Nejvíce se objevují tam, kde záhony s bramborami a zeleninou sousedí s loukami. Nebo na pozemcích, které donedávna bývaly loukou a my jsme je přetvořili na pole a záhony. Jak se těchto škůdců zbavit nebo alespoň omezit jejich počet? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) s mnoha kultivary je kráskou, kterou bychom rádi ozvláštnili naše zahrady. Ne každé stanoviště je pro ni ale vhodné. Aby se jí dařilo, musíme pro ni zajistit správné podmínky. Půdu vylepšit rašelinou. Umístit ji do polostínu, na přímém slunci se rychle unaví. Zajistit pravidelnou zálivku. A hlavně, řez provádět opatrně. Kvete totiž na loňských výhonech. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.