Příběhy z kalendáře
Před 2 týdny

Poslechněte si podcast: Zahájení provozu pražské koňky. Počátek hromadné kolejové dopravy v Praze

Pražská koněspřežná tramvaj zahájila provoz 23. září 1875. Toto datum se dá považovat za počátek hromadné kolejové dopravy v Praze. Koňka cestující vozila od tehdejšího mostu císaře Františka I. přes Můstek, Příkopy, Poříčí a Florenc až do Karlína. Vůz pro 25 cestujících táhly dva koně po dřevěných kolejnicích, které byly pobité plechem. Ještě před koncem století koňku odkoupily elektrické podniky a velmi rychle přebudovaly na elektrickou tramvaj.

19:13

Příběhy z kalendáře

Vydává: Český rozhlas

Netradičním způsobem představuje posluchačům významné osobnosti, objevy, stavby a jiné dějinné události. Zaměřuje se na zajímavé a málo známé okolnosti týkající se konkrétního tématu a předkládá je formou zábavných příběhů, nikoliv jako lekci z dějepisu. Každý všední den přinese Jan Kovařík v doprovodu Terezy Stýblové nebo Moniky Valentové příběh, který chcete slyšet.

Web

Včera 18:42

Mach a Šebestová. Premiéra první řady večerníčku

Československá televize odvysílala 6. října 1982 kompletní třináctidílnou sérii večerníčku Mach a Šebestová. Jednotlivé díly vznikaly postupně od roku 1976 a objevovaly se i samostatně ve vysílání. Příběhy o žácích III. B, kouzelném sluchátku a psovi Jonatánovi napsal Miloš Macourek. Výtvarníkem byl Adolf Born a režisérem Jaroslav Doubrava. Vypravěčem večerníčku byl Petr Nárožný, pro kterého to byla první zkušenost tohoto druhu.

Před dvěma dny 19:17

První bondovka Dr. No. Vatikán film odsoudil kvůli zabíjení a sexu!

Bond. James Bond. Tato filmová hláška se umístila na 22. místě ze sta největších filmových hlášek Amerického filmového institutu. Do roku 2021 vzniklo 24 oficiálních bondovek a dvě neoficiální. První film s Jamesem Bondem s názvem Dr. No. měl premiéru 5. října 1962. Název byl poněkud zavádějící a distributorům ve světě zamotal hlavu. Japonská pobočka studia United Artists ho interpretovala chybně jako „Dr.? Ne!“ a plakáty v japonštině v překladu uváděly film Nechceme doktora.

Před třemi dny 17:41

Vincenc Priessnitz. Musel čelit závisti i nařčení ze šarlatánství

Vincenc Priessnitz, zakladatel vodoléčby, se narodil 4. října 1799. Přestože neměl žádné lékařské vzdělání, dokázal pomoci tisícům pacientů. Z ničeho vybudoval v pohoří Jeseníků vodoléčebný dům, kam se za jeho léčbou sjížděla smetánka z celé Evropy. Musel čelit lidské závisti, nařčení ze šarlatánství a dokonce skončil ve vězení. Nakonec došel uznání, získal občanskou medaili první třídy a jeho obklad známý jako „Priessnitzův“ je dnes zapsán jako národní kulturní dědictví.

Před čtyřmi dny 20:10

František Halas. Básník, který se vrátil

Básník František Halas, který se narodil 3. října 1901, byl ukázkový proletář. Jeho otec, sociální buřič, se pravidelně dostával do křížku jak s císařpánem, tak s prvorepublikovou justicí. V osmi letech mu na tuberkulózu zemřela maminka a před ní postupně tři sourozenci. Když byl otec povolán do I. světové války, v níž se i s návratem z Ruska zdržel šest let, žil František jen s babičkou ve výměnku na domovním dvorku.

Před týdnem 18:30

Radio Svobodná Evropa. Nejprve vysílalo v češtině, pak i do dalších zemí socialistického bloku

Rádio Svobodná Evropa vzniklo na začátku studené války jako společný projekt americké zpravodajské služby CIA a čs. demokratických intelektuálů a politiků v exilu. Začalo vysílat z Mnichova. Zkušebně na Den nezávislosti 1950 a pravidelně od 1. května 1951. Nejprve jen v češtině do tehdejšího Československa, později i do dalších zemí socialistického bloku. Pracovaly pro něj osobnosti jako Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid, Karel Kryl, Ivan Diviš nebo Martin Štěpánek.

Před týdnem 21:04

Jiří Šlitr. Ďáblu z Vinohrad bylo pro tvorbu vyhrazeno pouhých 45 let

Doktor klavír nebo také Ďábel z Vinohrad, to jsou přezdívky skladatele, ale také výtvarníka Jiřího Šlitra. Přestože mu pro tvorbu bylo vyhrazeno pouhých 45 let, zanechal za sebou stovky písňových melodií, především na texty Jiřího Suchého a Pavla Kopty, ale také velké množství výtvarných děl. Byl skvělým komikem, což mohl zúročit ve svém sólovém představení Ďábel z Vinohrad. Právě výročí premiéry této inscenace si připomeneme v Příbězích z kalendáře.

Před týdnem 24:07

Brigitte Bardot. Z femme fatale mluvčí živočišné říše

Brigitte Bardot se narodila 28. září 1934 v pravé poledne. Sama říkala, že si vybrala hodinu, kdy je nejvíc světla. Slavné iniciály B.B. se poprvé objevily pod její fotografií v magazínu Elle. Dívka s černou sametovou mašlí ve vlasech a rudými našpulenými rty nadchla filmaře. Před kamerou stála dvacet let. A v “nejlepších letech” se rozhodla odejít, aby celý svůj další život věnovala opuštěným a týraným zvířatům. Nadace Brigitte Bardot dnes pomáhá v sedmdesáti zemích světa.

Před týdnem 20:31

Divadlo J. K. Tyla. V době vzniku šlo o nejmodernější budovu v Plzni

Budova Divadla Josefa Kajetána Tyla stojí v Plzni od roku 1902. Její architekt Josef Balšánek nazval svůj projekt „Dionysos“, kterému je v řecké mytologii zasvěceno víno a všeobecné veselí. V době svého vzniku šlo o nejmodernější budovu města Plzně a druhé nejvýznamnější české divadlo hned po tom Národním v Praze. Plzeňským divadlem prošla řada významných divadelních osobností. Herci jako Eduard Vojan, Vendelín Budil nebo Miroslav Horníček.

Před týdnem 18:09

Pyšná princezna. Klenot československé kinematografie

Pohádka Pyšná princezna měla premiéru 26. září 1952. Přitom její natáčení bylo málem zakázáno. Autoři museli původní scénář hodně pozměnit. Samotné natáčení poznamenal i jeden velký skandál. Jestli chcete vědět, co se stalo, jaký měla mít pohádka původně konec a mnoho dalších zajímavostí ze zákulisí i z osobního života hlavních postav, poslechněte si další díl Příběhů z kalendáře.