Jsou okamžiky, které i po desetiletích zůstávají nelehké k pochopení. Jedním z nich je česká kolaborace za druhé světové války. Přestože se nacistům nepodařilo získat masovou podporu v rozbitém Československu, našli si ochotné spolupracovníky, kteří se podíleli na pronásledování, udávání i likvidaci nejen odbojářů. Bylo pro nacisty klíčové získat tyto spolupracovníky? „Hlavní nápor propagandy nemířil na intelektuály, ale na dělnickou vrstvu,“ míní badatel Jiří Padevět.

Spisovatel Karel Klostermann byl vypravěčským mistrem a také mužem s obrovskou pamětí. Sám říkal, že si staré příběhy ze Šumavy nevymýšlí, jen kombinuje a občas změní jméno nebo místo děje.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly či postupně vymíraly, a některé z nich byly z těchto příčin zcela zrušeny. Podobný osud potkal v roce 1564 i klášter v Borovanech na Českobudějovicku, kde sídlil řád řeholních kanovníků svatého Augustina.

Je jednou z nejznámějších postav Divokého západu. Legendy o jeho hrdinských činech zní až neuvěřitelně. Že by si je vymyslel? Stáhněte si pracovní listy na radiojunior.cz nebo tady dole v článku.

Osvobození českých zemí od nacismu neprobíhalo jen ve znamení radosti ze svobody a vítání sovětské nebo americké armády. Byla to také doba vzepětí násilí, které pokračovalo ještě dlouho po květnu 1945. K tehdejším tragédiím patří mimo jiné vypálení malé vsi Javoříčko, ležící v olomouckém okrese na rozhraní Litovelska a Konicka. Členové jednotky SS zavraždili 5. května v Javoříčku 38 mužů – hlavním důvodem byla pomsta za podporu partyzánského odboje, přesná příčina je nejasná.

Význam termínu ezoterismus se během let proměnil. Jde ale vysledovat hranice mezi seriózním duchovním učením a spiritualitou, která manipuluje? Jak se ezoterismus, hermetismus, potažmo okultismus a spiritismus vyvíjely v českých zemích, a které osobnosti se jimi zabývaly?

Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.

Orientace na chudé a vyloučené, snaha reformovat klíčové struktury katolické církve, důraz na péči o planetu, otevřenější postoj k rozvedeným a ke stejnopohlavním párům a intenzivní dialog s islámem a židovstvím. To jsou jen některé z věcí, které zůstávají jako odkaz po papeži Františkovi. Odkud pocházel, co ho formovalo a čím byl výjimečný, rozebere v pořadu Portréty Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.