- Podcasty
- ArtCafé
Poslechněte si podcast: Začíná šílenství zvané prázdniny. Co si počít?
Nad významem prázdného prostoru v tvorbě a pojetím prázdnin se zamýšlí tři hosté: hudební skladatel Miroslav Tóth, který v červnu vydal spolu s Dystopic Requiem Quartet album Nemiesta; Přemysl Rut, spisovatel, muzikant, autor, interpret a také klíčová osobnost Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU; grafický designér a výtvarník Jan Šimsa, který v roce 2019 vytvořil autorskou knihu Horror vacui, kde se zabývá strachem z prázdnoty, zejména v kontextu výtvarného umění.
ArtCafé
Objevujte témata a osobnosti mimo hlavní kulturní proud.
Vyšly dvě růžové knihy o spřízněnosti a odloučení
Vznik a záměr knihy Náhradka: Každé dítě by mělo vyrůstat doma, kterou vydal Vyšehrad, popisují její autorky: novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec. Nad buřičským titulem Zrušte rodinu: Manifest za péči a osvobození se zastavuje editor knihy, kurátor a umělec František Fekete spolu s Terezou Stejskalovou, kurátorkou a ředitelkou tranzitu. Právě tranzit.cz knihu Sophie Lewis vydal v překladu Olgy Pek.
Žádný život není jenom těžký
Cenami ověnčený mezinárodní soubor Divadlo NIE se vrací do Česka, aby v Paláci Akropolis uvedl ve dnech 11. až 13. prosince v rámci přehlídky své tvorby tři představení: Muzeum vzpomínek, Konec všeho, navždy a Přicházíme zdaleka. Do ArtCafé přišli svůj způsob práce představit zakladatelé souboru: herečka a producentka Iva Moberg, režisér a umělecký ředitel souboru Kjell Moberg a herec Tomáš Měcháček.
Udržitelné kulturní instituce: 1 – Národní divadlo
Můžeme být udržitelní bez spolupráce s ostatními? Jak téma vnímají různé skupiny lidí? Jakou roli v tom všem hraje britský manuál Theater Green Book? A omezují principy udržitelnosti kreativitu? Diskuzi se správní ředitelkou Národního divadla Janou Dvořákovou, dramaturgyní činohry Ninou Jacques a režisérkou inscenace Ještě Chvilku Annou Klimešovou vedla moderátorka Anna Herza Tydlitátová.
Matky se ztrácí z pracovního procesu
Jak se pracuje rodičům malých dětí? Je to v tradičních profesích jinak než v kultuře? O co se mohou mámy a tátové ve složité i krásné životní situaci opřít? Co jim slaďování jejich pracujících a pečujících povinností usnadňuje a co naopak hází klacky pod nohy?
Hřiště, kde kvete dobrodružství a svobodná hra
Hřiště jako prostor pro rozhodování a svobodnou vůli; jako místo, kde děti sbírají odvahu vstoupit do světa, a utvářet ho vlastníma rukama. O tvořivém hřišti, tzv. adventure playground, hovoří Magdalena Smetanová, krajinářská architektka a členka spolku Město přátelské k dětem. Carolina Sidon, výtvarnice, metodička a lektorka z Muzea Říčany, popisuje proč se na takových místech daří dobrodružné hře, dětem i králíkům.
Netradiční místa pro kulturu. Navštivte Kasárna Karlín, Fuchs2 nebo Bike Jesus
O oživování budov, které by bez intervence chátraly a projektech vnášejících do těchto míst potřebný život si David Pomahač povídá s Matějem Velkem z Kasáren Karlín a Martinem Kontrou z klubů Fuchs2 a Bike Jesus na pražské Štvanici.
Patnáct let centra současného umění DOX
Pražský DOX slaví letos v říjnu 15 let od svého otevření. O proběhlých letech a výstavách, o připravovaném programu, ale i o tom, jak vůbec vznikla myšlenka založit plně soukromou instituci věnující se umění v plné šíři si povídal David Pomahač se zakladatelem a autorem myšlenky Leošem Válkou a uměleckou ředitelkou DOXu Michaelou Šilpochovou.
Vývoj AI podceňujeme, bude extrémně rychlý, říká autor filmu vygenerovaného umělou inteligencí
Letošní ročník mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Jihlava uvedl i díla vyrobená umělou inteligencí. Agáta Hrnčířová s hosty Petrem Salabou, Šárkou Homfray a Vierou Čakányovou zkoumá v ArtCafé podobu těchto fiktivních obrazů, otázku autorství a kreativity v době chatu GPT i budoucnost kinematografie a práce filmařů a filmařek.
Druhá kariéra tanečníků a tanečnic
Napadlo vás někdy, že jako tanečník uzavírající kariéru býváte označený už po pětatřicítce? A co vás čeká pak? Anna Herza Tydlitátová se ptá hostů – Jany Návratové z Nadačního fondu pro taneční kariéru a Anny Brabcové z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Koberec jako kumpán, který má svůj rub i líc
Designérka Eliška Kubů vytvořila tapiserii Matka spojující prvky tradičních technik tkaní a modrotisku spolu s výpočetním programem, který usnadňuje barvení vlněné příze. Designér Adam Pisca vtělil svou fascinaci příběhem hraběnky Alžběty Báthory do oboustranné čtyřmetrové tapiserie. Památkář a znalec orientálních koberců Josef Štulc přináší historický kontext a popisuje, co lze číst v kobercích východních kultur.