- Podcasty
- Jihočeské nebe
Poslechněte si podcast: Začal rok 2023. Židé ale mají už rok 5783, muslimové naopak teprve rok 1444
Začal rok 2023 podle gregoriánského kalendáře, je nepřestupný a má 365 dní. To je zdánlivě banální informace, kterou zná každý. Jak ale připomíná ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá, kdybychom žili někde jinde, nebo patřili do jiné kulturní či církevní skupiny, mohli bychom mít rok úplně jiný.
Jihočeské nebe
...aneb Co všechno uvidíme v příštích dnech na obloze. O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje, s astronomem Milošem Tichým.
Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek
2. března 1978 vzlétl do kosmu českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu a USA.
Jak souvisí kosmické smetí a snahy o vojenské využití kosmu
Nejnom o kosmickém smetí budeme mluvit s astronomkou Janou Tichou v Jihočeském nebi.
Spousta kosmického smetí obklopuje Zemi. Astronomové už přemýšlí, jak ve vesmíru uklidit
Kolem naší planety létá spousta kosmického smetí. „Jsou to statisíce a miliony už nefunkčních družic, jednotlivých odpalovacích stupňů raket, polorozpadlých částí družic a ještě menších částeček těch vraků. Obklopují Zemi takovým prstencem,“ popisuje astronomka Jana Tichá.
Hvězdička se proměnila v ohnivou kouli a explodovala. Čeljabinský meteorit způsobil mnoho zranění
Katastrofy jsou náš obor, říká Jana Tichá, ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária s pobočkou na Kleti. Zdejší astronomové se totiž zabývají blízkozemními asteroidy, které mohou ohrozit Zemi srážkou, nebo těsným průletem.
Jarní rovnodennost byla významným bodem roku už pro staré civilizace, začínaly podle ní i kalendáře
Pravidelným astronomickým úkazem spojeným s měsícem březnem je jarní rovnodennost. „Podle definice je to okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází jedním ze dvou průsečíků nebeského rovníku a ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce po obloze,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
Země není středem vesmíru. Po staletí udržovanou nauku převrátil naruby Mikuláš Koperník
Slavný hvězdář, renesanční učenec Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473 v polské Toruni, má svůj pomník i na jihu Čech. Je po něm pojmenována mladší kopule hvězdárny na Kleti. „My jí většinou říkáme nová, i když už je stará padesát let. Byla slavnostně otevřená k pětistému výročí narození Mikuláše Koperníka v roce 1973,“ dodává astronomka Jana Tichá.
Nejtemnější část zimy skončila, za předěl se považuje svátek Hromnice
Na Hromnice o hodinu více, praví známá pranostika. Týká se slunce a délky jeho setrvání na obloze. „Když si spočítáme čas od východu do západu slunce, tak nám skutečně vychází, že od začátku roku se doba slunečního svitu prodloužila o více než hodinu,“ říká astronomka Jana Tichá.
Kometa, kterou naposled viděli neandrtálci, letí kolem Země. Její pozorování ale není snadné
Kolem Země proletí jasně zelená kometa, hlásal jeden z novinových titulků o úkazu, který se právě odehrává nad našimi hlavami. Astronomka Jana Tichá ale říká, že kometa se rozzářila víc na stránkách tisku než na obloze. Je totiž jasná pouze jako nejmenší hvězdy viditelné pouhým okem a bez dalekohledu ji spatří nejspíše jen zkušení pozorovatelé za ideálních podmínek.
Bájného lovce Oriona, krvavé oko Býka i nejjasnější hvězdu můžete spatřit na zimní obloze
Zimní noční obloha má své kouzlo. „Noci jsou dlouhé a slunce navíc zapadá nejhlouběji pod obzor, takže za jasného a mrazivého počasí je obloha hodně tmavá, až černě sametová. A v zimních souhvězdích září řada velmi jasných hvězd,“ popisuje jihočeská astronomka Jana Tichá.
Kdy se Země dostává nejblíže ke Slunci? V zimě, i když to mnohé překvapuje, odpovídá astronomka
Vesmírný úkaz, který se řadě lidí zdá nejprve nesmyslný, připadá na leden. V tomto měsíci se totiž planeta Země ocitá nejblíže Slunci. „Přitom je venku zima a je hrozně legrační, že se tomu spousta lidí diví,“ komentuje astronomka Jana Tichá.