K nepokojům na arabském poloostrově přispívá i konflikt v Jemenu. Povstalečtí rebelové Húsíové ovládají sice menší, zato výrazně osídlenější část země. Balistickými raketami ohrožují obchodní lodě a tankery proplouvající Rudým mořem. V zemi ale dál žije na 40 milionů Jemenců. Bezprostřední pomoc potřebuje podle Mezinárodní organizace pro migraci 22 milionů lidí.

Reakce na útoky z 11. září 2001 v zemích Blízkého východu nebo Afriky roztočila spirálu násilí, kterou se nepodařilo zastavit ani dnes a stála taky u zrodu nové generace globálního džihádismu.

Nejnovější kapitolu ve starém sporu mezi Kambodžou a Thajskem spojuje Donald Trump, starý khmérský chrám a online kriminalita. Obě země se přou o přesný průběh společné hranice. Spory už několikrát přerostly v otevřený konflikt. Naposledy právě před rokem. Boje definitivně ukončilo až třetí příměří na samotném konci loňského roku. Příčinu neshod se ale odstranit nepodařilo a konflikt se tak může snadno rozhořet znovu.

Dnešní Kuba je v hluboké krizi. Dlouhodobější ekonomický úpadek prohloubila pandemie COVID-19, která socialistickou zemi připravila o příjmy z turismu. V posledních měsících pak na Kubu nelítostně doráží sankce a ropná blokáda, které na ni uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. (repríza)

Albánie je jednou z pravděpodobných příštích členských zemí Evropské unie. Chtěla by se jí stát v roce 2030. Její image docela perspektivního kandidáta poškozují protivládní protesty. Začaly jako demonstrace proti chystané stavbě luxusního turistického resortu v oblasti se vzácnou přírodou a hnízdištěm plameňáků.

Umiatsiaasara pullattagaq nimerissanik ulikkaarpoq. Rozumíte? Nebo aspoň tušíte, o jaký jazyk jde? Velmi pravděpodobně ani jedno. Jde totiž o jazyk, kterým mluví jen necelých 60 tisíc lidí. Jmenuje se Kalaallisut, ale známější je jako grónština. A té se věnuje i tento díl pořadu Za Obzorem

Ugandský prezident Yoweri Museveni letos zahájil už své sedmé funkční období. Pokud ve funkci vydrží do roku 2031, bude vládnout východoafrické zemi už 45 let. Kritici jeho režimu mluví o zastrašování opozice, zatýkání aktivistů i umlčování médií. Jednou z výrazných opozičních tváří je akademička, básnířka a feministka Stella Nyanzi, která byla hostem letošního festivalu Jeden svět, a o které vznikl dokument Žena, která dráždila leoparda.

Je to největší operace svého druhu na světě. Skoro tři miliony státních zaměstnanců mají za úkol zaklepat na každé dveře v Indii a zjistit základní informace o všech domácnostech i jejich obyvatelích. Sčítání lidu ale zdaleka není jen cvičení pro indické sociology. Jejich zjištění budou mít reálné dopady na rozdělení politické moci nebo na rezervační kvóty pro znevýhodněné skupiny obyvatel.

Uzavření Hormuzského průlivu vyhnalo vzhůru ceny na čerpacích stanicích po celém světě. Jenže nejde jen o ropu nebo plyn. Země Perského zálivu jsou taky významnými výrobci hnojiv a první státy už začínají pociťovat jejich nedostatek. Farmářům rostou náklady, v obchodech postupně stoupají ceny potravin. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v květnu 2026.)

Úřady je chtěly vystěhovat z domovů kvůli ničení životního prostředí v chráněné oblasti. Obyvatelé chudinské čtvrti na okraji Sao Paula ale neodešli a radši se stali součástí řešení. Vytvořili unikátní „zelenou favelu“ s vlastní zeleninovou zahradou, komunitní kuchyní či solárními panely. Život je tam stále náročný, ale čtvrť Vila Nova Esperanca (Nová naděje) se zároveň stala inspirativním příkladem nejen pro další chudinské komunity.

To je jméno jedné z favel na okraji brazilského Rio de Janeira. Známá je ale spíš pod přezdívkou Zelená favela. Na rozdíl od jiných chudinských čtvrtí v ní najdeme zeleninové zahrady, stromy v ulicích a dokonce i park. A to všechno díky iniciativě místních lidí pod vedením Marie de Lourdes Andrade Silvy. Do jejich příběhu, kterým by rádi inspirovali i ostatní favely a to nejen v Brazílii, se můžete zaposlouchat v tomto díle pořadu Za obzorem.