Na začátku byla slova předsedy indického nejvyššího soudu Súrji Kánta, který v polovině května na videu ze zasedání soudu označil mladé nespokojené protestující lidi za parazity a otravné šváby. Později se snažil vysvětlit, že to myslel jinak. To už ale příběh žil svým vlastním životem. Kromě pobouření ovšem vyvolal i jinou reakci: „Tak ať, když švábi, tak švábi.“

Dnešní Kuba je v hluboké krizi. Dlouhodobější ekonomický úpadek prohloubila pandemie COVID-19, která socialistickou zemi připravila o příjmy z turismu. V posledních měsících pak na Kubu nelítostně doráží sankce a ropná blokáda, které na ni uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Makoko, přezdívané „africké Benátky“, je největší plovoucí slum na světě. Leží na laguně u nigerijského velkoměsta Lagos, přímo naproti luxusní čtvrti Victoria Island – jednomu z nejdražších míst v Africe. Kontrast mezi domy z prken a plechu postavenými na kůlech a mrakodrapy na protějším břehu patří k nejvýraznějším symbolům extrémní nerovnosti v Nigérii. (Repríza, premiéru pořadu jste mohli slyšet v březnu 2026.)

Albánie je jednou z pravděpodobných příštích členských zemí Evropské unie. Chtěla by se jí stát v roce 2030. Její image docela perspektivního kandidáta poškozují už měsíc trvající protivládní protesty. Začaly jako demonstrace proti chystané stavbě luxusního turistického resortu v oblasti se vzácnou přírodou a hnízdištěm plameňáků.

Umiatsiaasara pullattagaq nimerissanik ulikkaarpoq. Rozumíte? Nebo aspoň tušíte, o jaký jazyk jde? Velmi pravděpodobně ani jedno. Jde totiž o jazyk, kterým mluví jen necelých 60 tisíc lidí. Jmenuje se Kalaallisut, ale známější je jako grónština. A té se věnuje i tento díl pořadu Za Obzorem

Ugandský prezident Yoweri Museveni letos zahájil už své sedmé funkční období. Pokud ve funkci vydrží do roku 2031, bude vládnout východoafrické zemi už 45 let. Kritici jeho režimu mluví o zastrašování opozice, zatýkání aktivistů i umlčování médií. Jednou z výrazných opozičních tváří je akademička, básnířka a feministka Stella Nyanzi, která byla hostem letošního festivalu Jeden svět, a o které vznikl dokument Žena, která dráždila leoparda.

Je to největší operace svého druhu na světě. Skoro tři miliony státních zaměstnanců mají za úkol zaklepat na každé dveře v Indii a zjistit základní informace o všech domácnostech i jejich obyvatelích. Sčítání lidu ale zdaleka není jen cvičení pro indické sociology. Jejich zjištění budou mít reálné dopady na rozdělení politické moci nebo na rezervační kvóty pro znevýhodněné skupiny obyvatel.

Uzavření Hormuzského průlivu vyhnalo vzhůru ceny na čerpacích stanicích po celém světě. Jenže nejde jen o ropu nebo plyn. Země Perského zálivu jsou taky významnými výrobci hnojiv a první státy už začínají pociťovat jejich nedostatek. Farmářům rostou náklady, v obchodech postupně stoupají ceny potravin.

Úřady je chtěly vystěhovat z domovů kvůli ničení životního prostředí v chráněné oblasti. Obyvatelé chudinské čtvrti na okraji Sao Paula ale neodešli a radši se stali součástí řešení. Vytvořili unikátní „zelenou favelu“ s vlastní zeleninovou zahradou, komunitní kuchyní či solárními panely. Život je tam stále náročný, ale čtvrť Vila Nova Esperanca (Nová naděje) se zároveň stala inspirativním příkladem nejen pro další chudinské komunity.

Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v Evropě. Největší podíl na obyvatelstvu mají v Bulharsku. A přestože mezi bulharskými Romy přibývá vysokoškoláků, ti žijící v segregovaných komunitách zůstávají chudí. Rodiny se ocitají v začarovaném kruhu chudoby, špatného bydlení, hrozby nuceného vystěhování, diskriminací v práci a taky segregací ve školství.

Namibie patří mezi ty africké země, které se zdaleka nejvíc podobají Evropě. Bývalá německá kolonie na úplném jihu kontinentu se ale potýká s velkou chudobou, nezaměstnaností a patří mezi země s největší nerovností ve společnosti. Příčinou je přitom především její historie, která zahrnuje i desetiletí apartheidu. V pořadu Za obzorem, který vysíláme v repríze, mluví o historii i současnosti země politiolog Rui Tyitende.