- Podcasty
- Ekonomický server FinTag.cz
Poslechněte si podcast: Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek
Z vysoké inflace těží hlavně státní rozpočet. A zdražování zdaleka není u konce. K vysokým cenám energií se přidají ještě podstatně vyšší ceny potravin. Nejen to říká v podcastu FinTag.cz [//https:www.fintag.cz] hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Ceny potravin nám teď rostou téměř o sedm procent. Ale musíme počítat s tím, že jejich zdražování v následujících měsících zrychlí. Jasný a jednoznačný důvod, který je už vidět v cenách zemědělských výrobců a zpracovatelů, jsou vysoké ceny obilí,“ říká Petr Dufek. Zdražení potravin vysvětluje válkou na Ukrajině, která vnesla na trh s obilím nejistotu z hlediska prodejů letošní úrody. Není totiž jisté, zda Ukrajina a Rusko budou letos schopny dodat obilí v takovém objemu jako před válkou. Trhy se proto obávají nedostatku obilovin. „A toho jsou si samozřejmě vědomy všechny importní země. A to nám žene obilí nahoru. […] Tedy my v dalších měsících uvidíme ještě další zdražení potravin. A pokud jsme nyní na sedmi procentech, můžeme velmi snadno skončit i na 15 procentech,“ tvrdí v podcastu FinTag.cz Petr Dufek. V něm zároveň upozorňuje, že na aktuální inflaci vydělává především státní rozpočet. Vyšší ceny zboží a služeb navyšují i daně, které domácnosti a firmy státu odvádějí. „Pokud vám váš dodavatel energií pošle dvojnásobný účet za energie, tak vy odvedete také dvojnásobek daně z přidané hodnoty za tuto energii. Takže státní rozpočet z tohoto pohledu z inflace do jisté míry těží. On samozřejmě bude muset vydávat více peněz na důchody nebo sociální dávky. Ale to je ta výdajová strana. Z hlediska příjmů je inflace pro státní rozpočet pozitivem,“ vysvětluje. Kondice českých firem a automobilový průmysl V podcastu FinTag.cz se Petr Dufek vyjadřuje i k aktuální kondici českých firem. Dělí je do tří skupin. Dle jeho slov tu máme skupinu firem, které jsou na tom i nyní velice dobře. Mají zakázky a pozici, kdy mohou vyjednávat o cenách. Pak jsou tady dle jeho slov ale i firmy, které na tom jsou již tak zle, že jen doufají ve zlepšení situace. „Třetí skupinou jsou firmy, které mají zakázky, ale nemají silnou vyjednávací pozici. Tedy ukrajují ze svého zisku, investic, oddalují splatnost faktur. A takzvaně se protloukají tou současnou situací,“ říká. Malé a střední podniky jsou na tom podle něj o něco hůře než velké firmy. Pozice subdodavatelů velkých firem jim nedává příliš prostoru pro vyjednávání o cenách. „Avšak já si myslím, že ta současná situace, kdy enormně rostou ceny vstupů, doléhá na všechny ty typy firem stejně. Jde čistě o to, jak která firma má vlastní likviditu, finance na horší časy. A tam na tom budou lépe ty velké firmy,“ tvrdí. Více ne FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Ekonomický server FinTag.cz
FinTag.cz přináší aktuální zprávy z ekonomiky, politiky, byznysu a financí. Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.
V USA čekáme recesi, říká portfolio manažer Alec Murray
„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/] Alec Murray, vedoucí portfoliových manažerů společnosti Amundi US se sídlem v Bostonu. FED podle něj kvůli inflaci dál zvedne úrokové sazby. Výsledkem bude podle jeho slov hospodářská recese na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Americké finanční trhy podle něj zatím počítají jen se zpomalením ekonomiky, přesto už se i na ni připravují. „Inflaci bude chtít FED srazit již v letošním roce. Zaměstnanost se vyvíjí dobře, má k tomu tedy silnou pozici. Máme za sebou období silných stimulů ze strany vlád i centrálních bank. To je však pryč. Výsledek je, že dojde k větší diferenciaci těch aktiv, kterým se bude dařit, a kterým už ne,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Head of Equity Client Portfolio Managers z Amundi US Alec Murray. Měnová politika FED tak podle něj zůstane klíčová i v letošním roce. Úroky půjdou na hladinu pěti procent. Negativní dopady pocítí většina investičních aktiv a celá ekonomika, která na konci loňského roku rostla o 2,4 procenta [https://www.fintag.cz/2023/02/24/ekonomika-usa-rostla-ve-4-ctvrtleti-o-27-ne-o-29/]. Což je podle Murraye solidní výsledek. „Dopady politiky FED už nebudou tak silné jako loni. [...] Nesmíme ale zapomínat, že jdeme z dlouhé periody globalizace do další periody deglobalizace,“ dodává v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. INFLATION REDUCTION ACT JE PRO AMERIKU DOBRÝ V něm se blíže vyjadřuje k celkové kondici americké ekonomiky a náhledu na nový protiinflační zákon Inflation Reduction Act [IRA], jehož důležitou součástí je i zákon CHIPS. „V obou případech mají zákony za cíl zejména posílit nízkouhlíkovou ekonomiku a vývoj technologií a posunout výrobu zpět do USA z Číny. Zejména co se týče technologií jako jsou čipy, baterie a podobně. A to značí zlepšení soběstačnosti USA,“ říká. Připouští, že IRA je samozřejmě kontroverzní pro Evropu, zejména v oblasti podpory elektroaut a výroby baterií. Odkazuje ale na současná jednání mezi USA a EU, jak věc řešit ke spokojenosti obou stran. V této souvislosti komentuje nedávné rozhodnutí AUDI otevřít v USA novou továrnu na výrobu elektroautomobilů. https://www.fintag.cz/2023/02/24/audi-zvazuje-vyrobu-v-usa-chce-vyuzit-program-ira/ „Evropští výrobci automobilů, jako je BMW, již vyrábějí auta v USA. Zákon o snižování inflace poskytuje finanční pobídky k výrobě elektrických vozidel v USA. Zda jsou tyto pobídky dostatečné k tomu, aby přiměly evropské výrobce k výstavbě dalších závodů v USA, se teprve uvidí," tvrdí Alec Murray. Podle něj je program IRA je ale velice dobrý pro USA. Jednak přivádí do USA nové... Celý text na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Vládní stropy cen energií jsou vysoko, ale smysl mají
České firmy vítají vládní opatření na zvládání drahých energií, ale vadí jim až příliš vysoko nastavené stropy cen energií. Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka i vysoké stropy ale dávají smysl. Zastropování cen energií, které poskytla česká vláda domácnostem i firmám je aktuálně na čtyřnásobku až pětinásobku cen před válkou na Ukrajině. Ceny energií ale klesají. Plyn a ropa se například letos v lednu na komoditních trzích obchodovaly o 20 procent níže než před začátkem konfliktu na Ukrajině. A například koncem minulého týdne [9.2.] se plyn TTF na burzách obchodoval dokonce 80 procent pod svými nedávnými maximy. Americký NATGAS se pak propadl téměř o 75 procent [https://www.xtb.com/cz/trzni-analyzy/zpravy-z-trhu/konec-ery-draheho-plynu?utm_campaign=Market%20Alert&utm_medium=email&_hsenc=p2ANqtz--k1V7ZQs3QRujF4tCIWkpbIQcDhlN2MTOGt0GL1oVaMmmQMpRJsL9PujDT5I0gnGO8ahrpJLBWV2fFAifHNKA_UQ3Y4Q&_hsmi=245141434&utm_content=245141434&utm_source=hs_email&hsCtaTracking=c9bbed3a-4fa2-4b4c-aa7f-e404f5139f5f%7Cd7b6d66f-a845-41ac-8120-a6fd4f072c7d]. A klesají i ceny elektřiny. „Ano, stropy energií dané českou vládou jsou pod aktuálními cenami energií. Tedy mají určité limity a není tak jisté, zda firmám skutečně pomohou. Také je ale pravda, že stropy dávají určitou podporu všem firmám,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Bohuslav Čížek. Podpora podle něj spočívá ve stabilitě a předvídatelnosti trhu. Firmy mohou lépe plánovat, uzavírat zakázky. Když jsou s náklady na energie pod stropem, tak vědí, že nad něj nepůjdou. Bohuslav Čížek v podcastu srovnává i české stropy pro firmy s těmi německými. „Současné ceny na komoditních trzích nám dávají určitou nevýhodu proti Německu. Ty ceny jsou nad stropem německým a pod stropem českým,“ vysvětluje, ale i dodává, že například v Rakousku nám zase závidí, že něco jako stropy energií máme. STROPY V ČESKU A V NĚMECKU Bohuslav Čížek v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] dále uvádí, že v tuto chvíli nelze odhadnout, kolik firem stropy cen energií využije. Vzhledem k aktuálnímu vývoji zřejmě půjde o firmy, které uzavřely smlouvy s fixací na dodávky energií v loňském roce. Tedy v době, kdy poptávka evropských zemí po energiích vyhnala ceny do rekordních výšin. Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz] již 13.2.!!!
Nová Partners Banka sází výhradně na cloud a mobil
Nová Partners Banka má za sebou dva roky příprav i licenčního řízení u České národní banky. „Není vina centrální banky, že nám schvalovací proces trvá tak dlouho,“ říká v podcastu FinTag.cz lídr přípravného týmu banky Marek Ditz. Podle něj za dvěma roky schvalování stojí to, že koncept banky je velice inovativní a odlišuje se od klasických bankovních konceptů. Banku skupina Partners staví jako čistě digitální banku od základů, ale banka ani nevzniká na zelené louce. Poslouží i jako podpora již existujícím Partners poradcům, kteří už mají své klienty. „Pracujeme s pobočkami Partners po celé republice, těch bude zhruba 150. A v portfoliu skupiny Partners je zhruba 120 tisíc domácností, které přes nás sjednaly minimálně pět finančních produktů. A tak předpokládáme, že jsou s Partners spokojeni, přičemž my jim nabídneme šestý produkt, banku,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Marek Ditz. Podle jeho slov těmto lidem běžný účet v Partners Bance zjednoduší život, ale ani je v bance Partners nijak neuzavře. Naopak jim jejím prostřednictvím skupina nabídne finanční produkty z celého finančního trhu. PARTNERS BANKA BUDE ČISTĚ V CLOUDU Partners Banka využívá stoprocentně cloudovou technologii. To je zjednodušeně řečeno poskytování služeb či programů servery dostupnými díky internetovým službám. Banka tak nepracuje s klasickými vlastními datovými centry. „To znamená, že nemáme jen jeden cloud, ale máme jich více. A všechny klientské aplikace, ale i naše vnitřní aplikace běží na těchto cloudech, které nám poskytují ty největší globální technologické firmy. Přičemž tato cloudová řešení se nejen doplňují, ale i zastupují v případě problémů,“ vysvětluje Marek Ditz s tím, že providery jsou firmy jako Amazon, Google, Microsoft, Oracle a další globální firmy. Podle Marka Ditze to má své výhody: „Kdybychom volili klasická datová uložiště, museli bychom už na samém začátku, protože plánujeme rychlý růst, okamžitě platit za vysoké kapacity datových uložišť. Požadavky na infrastrukturu, počítáme, nám přitom porostou řádově v prvních dnech, týdnech a měsících po otevření banky o desítky až stovky procent. V tomhle je ta cloudová technologie lepší, reaguje na reálné požadavky, neplatíte za něco, co teprve přijde, jak by to bylo u klasického datového úložiště. Tam bychom museli od začátku dimenzovat na velký provoz. A za to samozřejmě... / Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Nabízíme až 30% zhodnocení, říká šéf i&i Bio Jaromír Zahrádka
„Průměrné zhodnocení našeho fondu je 20 až 30 procent. Investice směřujeme hlavně do vývoje nových léčiv,“ říká v podcastu FinTag.cz Jaromír Zahrádka, ředitel fondu i&i Bio, do kterého dává peníze i Evropský investiční fond [EIF]. Podle něj investice do perspektivních léčiv v samém počátku jejich vývoje přinášejí 20 až 40% zhodnocení. Investice do diagnostických projektů ve zdravotnictví přináší 10 až 15% zhodnocení. Diagnostika pak slouží v portfoliu i&i Biotech Fund [i&i Bio] obdobně jako dluhopisy v klasickém portfoliu. Tyto projekty nevyžadují tolik peněz a jsou méně rizikové. i&i Bio ale investuje i do lékařských prostředků. „i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Jaromír Zahrádka. Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB] [https://www.fintag.cz/2021/09/30/akademicky-fond-ii-biotech-fund-investuje-do-biomediciny/]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun. „Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka. i&i Bio má nyní za sebou jeden rok činnosti a další čtyři roky před sebou, kdy bude investovat a vyhledávat nové technologie. V dalších pěti až sedmi letech ze zainvestovaných společností vystoupí. Jedná se tedy o desetiletý fond s možností prodloužení na dvanáct až 13 let. I&I BIO V PŘEPOČTU SPRAVUJE NECELÝCH 1,2 MILIARDY KORUN Fond aktuálně spravuje zhruba 47 milionů eur [cca 1,14 mld. Kč]. Prozatím investoval do 15 projektů. Z nich asi nejvýznamnější je investice do nového léku na onkologická onemocnění. „Vývoj léčiv je dlouhý, náročný, drahý a poměrně riskantní proces. Od začátků, kdy se látka začne testovat na zvířatech až po uvedení na trh, je pravděpodobnost úspěchu deset a možná i pod deset procent. To záleží podle... Více na FinTag.cz!!! [https://www.fintag.cz]
Platební kartu nepouštějte z ruky, říká Irena Jandíková z Max banky
Podle šéfky retailového bankovnictví Max banky Ireny Jandíkové lidé z hlediska bankovních služeb nyní řeší dvě základní věci. Která z bank jim nejvíce zhodnotí peníze na účtech a pak bezpečnost bezhotovostních plateb. Co se týče bezpečnosti bezhotovostních plateb v obchodech i v pohodlí domova na internetu, varuje Irena Jandíková před ztrátou obezřetnosti. Což podle ní platí dvojnásob v období před vánočními svátky. „Doma i v zahraničí nepouštějte platební kartu z ruky. Využívejte, pokud možno, pouze bankomaty bank, nakupujte u ověřených obchodníků a placenou částku si vždy zkontrolujte,“ říká Irena Jandíková v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz]. Klienty varuje před sdělováním údajů o platební kartě přes e-mail nebo SMS zprávou. Doporučuje si nastavit nižší limity na platební kartě, aby v případě jejího zneužití lidé nepřišli o vysoké částky. Očekávají-li vyšší útraty, limity si vždy mohou dočasně navýšit, říká. Důležité podle ní je i využívání takzvaného dvoufaktorového ověřování. To znamená, že klient potvrdí transakci SMS zprávou a ePinem nebo v mobilní aplikaci. „Kontrola je důležitá. Lidé běžně platí platebními kartami, mobily, chytrými hodinkami. Berou to jako přirozenou součást svého fungování. Kontrola transakcí je může upozornit na to, že někde platili víc, než měli. Pokud na takovou nesrovnalost člověk narazí je potřeba ji řešit obratem přímo s obchodníkem nebo přes svou banku, dokud není pozdě,“ tvrdí. Při platbách nákupů v zahraničí, ať už fyzicky platební kartou, nebo v e-shopech, klientům radí, aby si kartu ochránili pomocí blokace DCC [Dynamic Currency Conversion]. To znamená, že nebudou muset při platbě kartou v cizině volit, jakou měnu při transakci použijí. „To je velice důležité, protože když v zahraničí při placení máte zvolit měnu, a zvolíte české koruny, tak často neznáte výši poplatků, ale ani směnný kurz, který banka obchodníka využije. Takže se doporučuje platit v měně toho daného státu. […] Nastavení blokace DCC v internetovém bankovnictví či aplikaci není nic složitého.,“ vysvětluje. Spořicí účet 6,01% úrokem a běžný účet s 4,61% úrokem p.a. V podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]Irena Jandíková shrnuje i nabídku Max banky u depozitních produktů pro osobní bankovnictví. Ty se skládají z běžného účtu Neo, spořicího účtu a termínovaných vkladů v korunách, eurech a dolarech. „Na našem běžném Neo účtu nabízíme úrokovou sazbu 4,61 procenta ročně, na spořicím účtu klientům dáváme 6,01 procenta ročně. U termínovaného vkladu v korunách po dobu jednoho roku nabízíme sazbu ve výši 6,11 procenta ročně,“ popisuje. V odpovědi, proč Max banka na běžném účtu nenabízí stejný úrok jako na spořicím účtu, když ani u něj neuplatňuje žádné limity nebo podmínky, se Irena Jandíková znovu vrací k otázce bezpečnosti. „My dlouhodobě nabízíme... Více na FinTag.cz!!! [https://www.fintag.cz]
Podpojištěných nemovitostí přibývá, varují pojišťovny
„Ukázalo se, že jen třetinu pojistných smluv mají lidé nastavenou na správnou výši,“ říkáv podcastu FinTag.cz ředitel České asociace pojišťoven [ČAP] Jan Matoušek. Podpojištění vede k tomu, že pojišťovna nedá plnění, které si s ní klient sjednal. Na nízké nastavení částek u pojištění nemovitostí neboli podpojištění ukázalo loňské tornádo. To se prohnalo vesnicemi na jižní Moravě. Podle Jana Matouška měla méně než polovina zasažených domácností touto přírodní katastrofou své domy a byty správně pojištěné. „To je dáno tím, že ne každý si dokázal představit, že když přijde velký vítr, tak jim to vezme celý dům. Lidé si pojišťovali maximálně střechu u svého domu,“ vysvětluje důvody nedostatečného pojistného krytí majetku v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Jan Matoušek. nahrávka K podpojištění dle jeho slov nechuť mnoha domácností v čase aktualizovat své pojistné smlouvy a svižný ekonomický růst v době před covidem a následná ještě svižnější inflace. Oba faktory vystřelily cenu nemovitostí do závraných výšin. Ale zdražil i stavební materiál a cena stavebních prací. „Za to, za co jsem dům postavil před dvaceti lety už ho dnes nepostavím,“ vysvětluje Matoušek s tím, že jedinou obranou před podpojištěním je nastavení pojistných smluv, pojistného plnění, na reálnou hodnotu nemovitostí. PODPOJIŠTĚNÍ OHROŽUJE DVĚ TŘETINY NEMOVITOSTÍ Loňská přírodní katastrofa na jižní Moravě vedla ČAP k analýze napříč celým trhem, jak vypadá nastavení pojistného krytí u pojištění českých nemovitostí. „Ukázalo se, že jen třetina pojistných smluv je nastavena na správnou výši,“ říká Jan Matoušek. To znamená, že většina pojištěných nemovitostí je podpojištěna. Dokonce u 15 procent z nich smlouva nemovitost kryje na méně než polovinu té... Více na FinTag.cz!!!
Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká viceguvernér ČNB Mora Mora
Marek Mora a Tomáš Holub jsou dva členové bankovní rady České národní banky [ČNB], kteří jako jediní v sedmičlenné Radě hlasují pro zvýšení základních úrokových sazeb. V podcastu FinTag.cz Marek Mora říká, proč je důležité sazby dál zvýšit. ČNB spolu s příchodem nového guvernéra Aleše Michla a nových členů bankovní rady významně změnila přístup v potírání inflace. Za poslední půl rok ani jednou nezvýšila základní úrokové sazby. V předchozím složení a pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka je naopak zvyšovala pravidelně. Nyní pro ponechání sazeb na jejich současné 7% výši pravidelně hlasuje pět členů bankovní rady. Výjimkou jsou pouze Tomáš Holub a viceguvernér centrální banky Marek Mora. „Mým hlavním argumentem pro další zvyšování sazeb je náš mandát. To je cenová stabilita. Domnívám se tedy, že bychom měli dál usilovat o dosažení našeho cíle. A jím je nízká a stabilní inflace, 2% inflace, v co nejkratším možném čase,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Marek Mora, proč hlasuje pro zvýšení sazeb, když je většina členů bankovní rady proti. PŘEDKLÁDÁ I ARGUMENTY. JAKO HLAVNÍ DŮVOD PRO ZVÝŠENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB UVÁDÍ STÁLE NAPJATÝ TRH PRÁCE A S NÍM SOUVISEJÍCÍ SVIŽNÝ RŮST MEZD A PLATŮ. JE TO I FISKÁLNÍ POLITIKA VLÁDY, KTERÁ, JAK ŘÍKÁ, ČNB V BOJI S INFLACÍ PŘÍLIŠ NEPOMÁHÁ. A TŘETÍM DŮVODEM, KTERÝ V PODCASTU FINTAG.CZ [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] ZMIŇUJE VÍCE NEŽ JEDENKRÁT, JE DŮVĚRYHODNOST CENTRÁLNÍ BANKY. „JDE O TO, ZDA FINANČNÍ TRHY, SPOTŘEBITELÉ, DOMÁCNOSTI A FIRMY POŘÁD VĚŘÍ NAŠEMU ODHODLÁNÍ, ŽE INFLACI PRÁVĚ K TOMU NAŠEMU 2% CÍLI JEŠTĚ PŘIVEDEME,“ TVRDÍ. Podle něj přitom nejde jen o samotnou důvěryhodnost ČNB, ale i reálné dopady její aktuální politiky. Uvádí, že tím, že centrální banka sazby půl roku nezvýšila, ve finále jen prodlouží dobu, po kterou se s inflací bude Česko potýkat. „Inflace se určitě snižovat bude, ale budeme tady s ní žít delší dobu. Vyšší inflace tu tak s námi bude o něco déle, než já bych si býval přál,“ vysvětluje. SAZBY BY MĚLY STOUPNOUT ALESPOŇ JEŠTĚ JEDNOU To, že centrální banka sazby nezvyšuje a v létě si navíc ještě prodloužila horizont měnové politiky, Marek Mora interpretuje jako smíření se s déletrvající inflací v České republice. Podle něj by alespoň jedno zvýšení sazeb bylo namístě už kvůli... Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Banky žádné nadměrné zisky nemají, tvrdí bankéř Marek Ditz
„Každá mimořádná daň je negativní, protože je neočekávána a narušuje kontinuitu hospodářského prostředí. Ale generálně chápu důvody pro windfall tax,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] někdejší člen představenstva ČSOB a šéf nově chystané banky Partners Marek Ditz. Podle něj záleží na tom, kdo hodnotí oprávněnost uvalení windfall tax na vybrané tuzemské banky. Jinak ji dle jeho slov vnímají zástupci Ministerstva financí ČR [MF ČR] a jinak zástupci České bankovní asociace [ČBA]. „Já osobně koncept windfall tax nepovažuji za amorální. Považuji za oprávněné právo ministra financí prosazovat v těžkých dobách věci, jako je právě windfall tax,“ říká Marek Ditz v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/], v němž ale i upozorňuje na to, že kontroverzní už podle něj je, že se daň z mimořádných zisků vztahuje jen na některé banky. Podle něj by stejné podmínky na trhu měly platit pro všechny [https://www.fintag.cz/2022/10/11/uohs-problem-se-selektivnim-zdanenim-bank-nema/]. Zároveň i vysvětluje to, proč si myslí, že MF ČR uvalilo daň z mimořádných zisků na energetické, těžařské, petrolejářské firmy a vybrané banky, ale už ne na další odvětví, které vydělávají na současné situaci definované vysokou inflací a geopolitickou nestabilitou. „Tak třeba zákazníkem zbrojního průmyslu je sama vláda. A můj názor je, že se u windfall tax šlo hlavě cestou zdanit takové odvětví, která nejsou energeticky náročná. A to bankovnictví není,“ myslí Marek Ditz. Doplňuje, že v případě bank není konstrukce windfall tax agresivní. Mnohem větší zásah do jejich fungování by podle něj mělo, kdyby vláda uvalila daň na objemy depozit. Což se například stalo po roce 2008, kdy vypukla finanční krize, na Slovensku. „Tam se banky zdaňovaly ne podle zisku ale podle velikosti bilance, depozit. To je samozřejmě velmi negativní, protože to bere střadatelům úrok z kapsy. Banky pak nemají jinou možnost než převést náklady na vkladatele. Ať měly produkt ziskový nebo ztrátový, platily z něj daň,“ upřesňuje. NASTAVENÍ DANĚ SE SMĚJU, TVRDÍ MAREK DITZ V podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] se Marek Ditz vyjadřuje i k nastavení daně z mimořádných příjmů na banky. Podle něj je správné, že se daň počítá ze stanoveného přebytku ze zisku. To je dle jeho slov ten nejmenší zásah. „Na druhou stranu se můžu opravdu jen smát, že se daň se vypočítává jen z krátkého průměru. Přičemž ten významně ovlivňuje i covidový rok, kdy se mělo za to, že nám hrozí apokalypsa. Přičemž tento rok významně snižuje základ pro výpočet daně…,“ říká Marek Ditz. Říká, že banky se nebudou snažit „z daně utéci“. Má to své racionální důvody. Daň je stanovena na 60 %, není to sto procent, a tak i 40% zisk je pro banky lepší zisk než žádný zisk. Jsou tu ale i další důvody. „Banky z definice nemohou dlouhodobě vést ztrátové hospodaření, ale ani být na nule.... Více 12.12. na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek
Řešení zadlužování Česka spočívá v odvaze politiků říci lidem, že někdo z nich víc zaplatí a někdo z nich míň dostane, říká exministr financí Miroslav Kalousek [TOP 09]. Problém ale podle něj je, který politik jim to řekne a který to skutečně i provede. „Nevím, kdo nabouchal do hlavy pravicovým politikům a pravicovým voličům, že se rozdávají státní peníze lidem, kteří je nepotřebují,“ tvrdí v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] někdejší ministr financí a dnes řadový člen TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj tato politika ale brzy skončí, protože dříve či později dojdou peníze. Česko pak narazí „do zdi“, do níž dle jeho slov „jede naprosto spolehlivě“. „O tomto riziku ví každý politik, ale žádný nemá odvahu ´zatáhnout za knipl´. No ale tím nárazem do zdi to skončí. Akorát, že pak to bude s takovými sociálními frustracemi, že to ohrozí systém demokracie jako takový. Naopak, když se ta zatáčka [snižování zadlužování] vybírá postupně, tak je to mnohem bezpečnější,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. Jakvyplývá z dalších slov Miroslava Kalouska, zatím to příliš nevypadá na to, že by "onu zatáčku" vybrala vláda Petra Fialy [ODS]. Ta totiž, jak uvádí, pokračuje v úplně stejných kolejích, které v minulých letech položili Andrej Babiš s Alenou Schillerovou [oba ANO]. „Zde nedošlo vůbec k žádné změně. Můžeme polemizovat o tom, že Babišova vláda by se za současné situace chovala ještě hůře, ale k žádné změně k lepšímu nedošlo. Je to úplně stejné,“ říká. „Ano, jsem velmi zklamán, co se týče rozpočtové politiky. Tam vláda Petra Fialy nesplnila svůj slib, že dá tu výhybku na koleje, které položili Babiš se Schillerovou. Byly to velmi zásadní sliby. Zastavíme hrozivé zadlužování má vláda dokonce v programovém prohlášení jako prioritu číslo jedna. A já jako volič koalice, které má tuto slibovala, ale nic z toho nesplnila, ani nesmělé pokusy, jsem zklamán,“ dodává. MINISTR KALOUSEK VYSVĚTLUJE STRUKTURÁLNÍ DEFICIT Miroslav Kalouska dál říká, že stejně jako se Babišova vláda při zadlužování České republiky vymlouvala na covid, vymlouvá se Fialova vláda na válku. Nevyvrací, že Babišova vláda měla mimořádné výdaje s covidem, stejně jako teď má Fialova vláda mimořádné výdaje s válkou. Mimořádné výdaje ale dle jeho názoru odezní s mimořádnou situací. „Náš mnohem větší problém než mimořádné výdaje na covid nebo válku je takzvaný strukturální deficit. To znamená trvalý rozdíl mezi příjmy, které stát vybere od svých obyvatel, a výdaji, které poskytuje jako pravidelnou veřejnou službu. A ten rozdíl je obrovský. Činí přes 200 miliard korun. Já ho počítám kolem 240 miliardy korun,“ říká. Situaci připodobňuje k hospodaření domácnosti. Ta, když se jí dle jeho slov rozbije pračka, a nemá peníze, půjčí si na nákup nové pračky. A to je mimořádný výdaj... Více ne FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Doplatky za léky na předpis zatěžují seniory často zbytečně
Doplatky za léky na předpis šplhají do vyšších stovek korun za balení. „Existují ale i alternativy se stejně účinnou látkou a doplatkem i o 50 procent nižším,“ říká v podcastu FinTag.cz.cz analytik společnosti Marketing Insight René Henc. Tuzemský trh s léky na předpis, za které pojištěnci v lékárnách doplácejí, analyzovala výzkumná agentura na přelomu loňského a letošního roku. A zjištění jsou u některých lékových kategorií více než překvapivá. „Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků. „Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun, tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující. ROZDÍLY V DOPLATCÍCH ZA STEJNĚ ÚČINNOU LÁTKU JSOU I 50% Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění. „Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc. Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou, ale i o více než polovinu nižším doplatkem. VÝŠE DOPLATKU ZA LÉKY OVLIVŇUJE DODRŽOVÁNÍ LÉČBY Často i zbytečně vysoké doplatky za předepsané léky, jak ukázal výzkum, zasahují nejen peněženky pacientů v momentě úhrady léku, ale ovlivňují i přístup k nastavené farmakoterapii... Více na FinTag.cz [//www.fintag.cz]!!!