Prožitá traumatická událost z války na sebe stáhne všechny emoce, ostatní potlačí. Nová studie z Varšavy uvádí, že každá válka výskyt posttraumatické stresové poruchy zdvojnásobí. „Traumatizovaným lidem se stává, že sami sebe prožívají bez emocí,“ potvrzuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček.

Badatelé z univerzit ve švédském Lundu a ve Washingtonu rozpoznali v krvi látky, které odrážejí míru poškození mozku při Alzheimerově nemoci. Objev může být zásadní pro diagnostiku i budoucí rozhodování o tom, jak zacílit terapii.

Najdete-li zakrslá rajčata nebo jiné plodiny se žloutnoucími listy, častou příčinou je virus mozaiky okurek. Badatelé z Halle úspěšně vyzkoušeli nový způsob boje proti němu. Budoucí lék založili na rozbíjení molekul virové RNA.

Kanadští badatelé využili satelitní snímkování a elektronické obojky, aby prozkoumali skrytý život samic ledních medvědů s mláďaty. Od porodu do osamostatnění potomků žijí matky s medvíďaty ve sněhové noře. To, v jakém období mláďata vylezou, je zásadní pro přežití rodičů i potomků.

Luskoun krátkoocasý patří ke kriticky ohroženým druhům, podobně jeho příbuzný luskoun ostrovní. Pomoci chránit je by mohlo to, že vědci přečetli celý jejich genom. U obou výzkum z Číny odhalil velkou genetickou rozmanitost, což je dobrý základ pro přežití.

Moč velryb obohacuje oceány o živiny. Zvířata je načerpají v produktivních antarktických oblastech a dokážou takto vyvážet například dusík nebo fosfor do tropů. Na různých místech světa se voda v oceánu liší obsahem živin, v posledních letech v ní chybí hlavně dusík.

Biomedicínští inženýři z univerzity Johnse Hopkinse vyvinuli robotickou ruku, která dokáže lépe rozpoznat a uchopit běžné předměty. Pohyb každého prstu řídí elastické klouby. Podněty jí dává umělá inteligence, která také vyhodnocuje její vjemy.

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.

Emuové měli donedávna pověst nejhloupějších ptáků na světě. Vědci z Bristolu ale zjistili, že podobně jako další velcí opeřenci, nanduové, si někteří z nich poradí i se složitějšími úkoly. Jeden nandu dokázal využít novou a efektivní cestu, aby se dostal k potravě, která nenapadla ani experimentátory. Podobně, byť očekávaným způsobem, to zvládli emuové. Pštrosi tak úspěšní nebyli.

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.