Nejprve saxofon a dudy, ale potom zpěv, klavír a dirigování. To je hudební vývoj mezzosopranistky Anny Moriové a dirigenta Jana Máry. Seznámili se tak, že Anna dala Janovi facku, naštěstí pouze v roli na jevišti. Od té doby jsou přáteli a častými hudebními kolegy.

Vojtěch Pelka absolvoval Konzervatoř Jana Deyla v Praze v pěvecké třídě prof. Barbory Klozové Velehradské, u níž se nadále pěvecky vzdělává. Úspěšně se účastnil řady mezinárodních pěveckých soutěží. Mezi jeho nejvýraznější soutěžní úspěchy patří Audience award, kterou získal na Cesti Competition 2024 v Innsbrucku (AT) a 2. místo s mimořádnou cenou za interpretaci Mozartovy árie ze soutěžní přehlídky konzervatoří České republiky 2019.

Ve dvou se to lépe táhne, a to jak na jevišti, tak i v soukromém životě - tím se řídí sopranistka Tatiana Hajzušová a barytonista Jiří Rajniš. Dvojici v nejbližší době čeká ztvárnění ikonického páru Tatiana a Evžen. A to v nově připravované inscenaci Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského v divadle F. X. Šaldy v Liberci.

Šaty dělaj člověka - zpívá Jan Werich ve své slavné písni. A kostým dělá postavu, proto by si měl každý na jevišti v uvozovkách předcházet výtvarníka. K jedním z nejvytíženějších svého oboru u nás patří Tomáš Kypta.

Cítit se v osmdesáti na pětadvacet? Ve sboru Elpida to není problém. V dalším dílu pořadu Z archivu osobností je hostem sbormistryně Eliška Radíkovská, která vede netradiční ženský sbor, jehož věkový průměr se pohybuje okolo 75 let. Sbor Elpida dostává různá pojmenování. Říkají jim rockové babičky nebo zpívající babičky a tak různě. Všechna pojmenování patří partě pětadvaceti holek - jak samy říkají - ve věku šedesáti až osmdesáti let.

Modřiny, bolest a pravda až na dřeň - Veronika Kos Loulová s ženským týmem připravuje inscenaci Jenůfy pro Festival Janáček Brno. Již deset let vede spolek Runoperun, který popularizuje operu a přináší ji do neobvyklých míst, zároveň je šéfkou v kamenném divadle. Ráda objevuje netradiční tituly, její režie jsou originální a výjimečné – a jde vždy úplně až na hloubky.

Marie Kronbergerová je přední českou specialistkou v oblasti operní italštiny. Studovala italianistiku, bohemistiku a srovnávací literatury na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po roce 1989 studovala také na Evropském institutu ve Florencii kurs o italských operních libretech. K italštině ji přivedla náhoda v podobě zrušeného oboru na vysoké škole, ale stala se jejím osudem. A přinesla jí do života další lásku – operu. To vše spojila do jednoho v podobě překladu operních libret.

Soňa GO!darská. Cena Thálie, výjimečný hlas, krásný zjev a sportovní duch. To vše je sopranistka, která opravdu „jede“. Přes den pracuje pro firmu Philip Morris ČR, večer exceluje na divadelních prknech jako Manon, Karolína nebo Markétka a ve volných dnech leze po horách, běžkuje nebo jezdí na kole - ale ne zrovna v běžných terénech. A má Thálii!

Káhira, Tokio nebo Nagano, nejenom tam zněla česká hudba zásluhou dirigenta a šéfa plzeňské opery Jiřího Petrdlíka. Je sice šéfem opery, ale věnuje se i jiným žánrům – diriguje operetu, muzikál, sborové koncerty a mezi jeho velkou lásku patří melodram. A i když je Čech, diriguje po celém světě a nejlépe se cítí v Polsku.

Přestože obě vystupují v opeře, kde ztvárňují velké a dramatické postavy, jejich velkou láskou jsou drobné a nenápadné písně. Rozhodly se je zviditelnit, propagovat a podporovat i jejich nový vznik. To vše za pomoci spolku, který založily - Lieder Society.