- Podcasty
- Archiv Plus
Poslechněte si podcast: Z Archivu Jolyona Naegeleho – Masarykův odkaz a společný evropský dům na konci 80. let
Už podruhé se vracíme k archivu středoevropského zpravodaje Hlasu Ameriky z konce 80. let minulého století Jolyona Naegeleho. Na konci komunistické éry v Československu natáčel reportáže a rozhovory, které by se nikdy v oficiálním československém vysílání objevit nemohly.
Archiv Plus
Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.
Rudolf Battěk – veselý moralista, který tu chybí
Komunisté se s Rudolfem Battěkem nemazlili. Jako autenticky levicový odpůrce režimu, který ale nikdy nepodlehl vábení ideologie KSČ, měl na problémy zaděláno. Nejenom, že se střetům s mocí nevyhýbal, ale navíc jimi prošel se statečností, která dodnes budí respekt.
Tři pohledy rozhlasu na legendární bitvu u Sokolova
Přes 80 lety splnili českoslovenští vojáci svůj první bojový úkol na východní frontě druhé světové války. Sovětské velení jim nařídilo nepustit nacistické jednotky za ukrajinskou říčku Mžu, u které leží osada Sokolovo. 8. března 1943 začala slavná bitva, ze které komunistické sdělovací prostředky udělaly legendu.
Poslechněte si unikátní záznam méně známých projevů Klementa Gottwalda
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov Klement Gottwald toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.
Mezinárodní den žen za socialismu: budovatelky, matky i hospodyňky
Jedním z hlavních svátků minulého režimu byl bezesporu Mezinárodní den žen. Volno sice nebylo, ale oslavy MDŽ byly natolik mohutné, že je nešlo přehlédnout. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které podoby těchto oslav zachycují.
Klub angažovaného myšlení, Lidé, život, doba, Koho chcete slyšet. Zlatá šedesátá v rozhlase
Volná tribuna, Klub angažovaného myšlení, Lidé, život, doba, Kulatý stůl, Koho chcete slyšet. Tak se jmenovaly rozhlasové pořady 60. let. V období pražského jara se svobodně věnovaly tématům do té doby zapovězeným. Některé z pořadů se dochovaly v rozhlasovém archivu. Je mezi nimi třeba rozhlasová beseda Kulatý stůl z roku 1965, kde se diskutovalo o parapsychologii a mimosmyslovém vnímání. Na západě tehdy módních směrech, které se dostaly i k nám.
Kultura a společnost v roce 1948
Přelomový rok 1948 je v rozhlasovém archivu zastoupen řadou nahrávek politických projevů, reportáží a dokumentů (některé jsou až notoricky známé). Vedle nich však existuje řada méně známých zvukových záznamů z různých oblastí, ve kterých se politika projevuje spíše zprostředkovaně.
Únor 1990 – Výprava do Ameriky jako triumf revoluce
Možná to byla jenom náhoda, možná symbol. Přesně čtvrt roku po 17. listopadu se z pražské ranveje odlepily dva vládní iljušiny a pořád ještě novopečený prezident Václav Havel se spolu s premiérem, ministrem zahraničí, ministrem financí, hospodářství a dalších klíčových resortů a s mračnem novinářů a přátel vydal na svou nejslavnější cestu. Cílem byly Spojené státy, s mezipřistáním na Islandu a v Kanadě.
Hanzelka bez Zikmunda. Kdo byl jeden slavný cestovatel bez druhého? Politik a obránce lidských práv
Už je to 20 let co Jiří Hanzelka 15. února 2003 opustil svět, který téměř celý procestoval. Alespoň v první části svého aktivního života. V té druhé nasměroval aktivity od cestování poněkud jinam. Částečně ze své vůle a částečně z vůle totalitního režimu, který se nejdřív snažil polidštit.
Nezaměstnanost. Co jsme si o ní mysleli a jak k ní přistupovali po roce 1990
Po pádu komunistického režimu se k nám vrátila svoboda a demokracie a s nimi tržní hospodářství, jehož součástí je trh práce a také – nezaměstnanost. Po čtyřiceti letech, kdy v zemi platilo právo na práci a zároveň i povinnost pracovat, si lidé najednou museli zvyknout, že mohou skončit nezaměstnaní.
Vypravěčka příběhů Dita Skálová. Kdo neprožil koncentrák, nepochopí
Od malička si ráda vymýšlela příběhy… a přeháněla. Po dvaceti letech bude příběh základem její rozhlasové práce v podobě řady dokumentů a oblíbených cyklů „Sedmilháři“. Málokterý z rozhlasových kolegů však věděl, že nejsilnějším příběhem je ten její vlastní. Přišla o rodiče, prarodiče, o manžela. Patří ke generaci, kterou naplno postihla válka, a o to hůř, že byla Židovka.