- Podcasty
- Věda Plus
Poslechněte si podcast: Webbův dalekohled podchladil poslední senzor, začíná několikaměsíční kalibrace
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou poslední velký krok na své několikaměsíční cestě ke spuštění do ostrého provozu. Americká NASA potvrdila, že se podařilo ochladit instrument MIRI na teplotu mínus 266 stupňů Celsia, což je teplota blízko absolutní nuly. MIRI je nejdůležitější zařízení pro pozorování vesmíru na palubě teleskopu. Nyní ještě vědcům zbývá senzory správně nakalibrovat.
Věda Plus
Každý den přináší nové vzrušující vědecké objevy. Vydejte se s námi na průzkum všech světů naší Země. A ještě dál.
Chřipka letos přišla později. Nemocné jsme měli i začátkem května, popisuje epidemiolog Smejkal
Laboratoře letos podle Státního zdravotního ústavu zaznamenaly několik stovek případů onemocnění chřipkou. Sezóna tak byla mírná, ale atypická především v tom, že v zimě cirkulovala jen velmi omezeně, dominovala až od března do května. „Chřipka přišla později, protože lidé dodržovali víc než kdy jindy ochranu dýchacích cest. Nosily se respirátory a roušky, které nás chránily i před infekcí,“ říká k letošní chřipkové sezóně hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Falcon 9 odlétá s českou družicí a figurkou Hurvínka do vesmíru
Po Krtečkovi se do vesmíru podívá další český hrdina dětských srdcí Hurvínek. Vydá se do stratosféry na palubě družice Planetum-1.
Léčba léky na míru? Je to budoucnost medicíny, míní klinický farmaceut
Léky nemocnému pomáhají, zároveň zatěžují organismus. Platí to i pro pacienty po transplantacích, kteří jsou hospitalizováni v pražském IKEMu. Hladina léků v jejich organismu se proto pečlivě sleduje. O přesném dávkování medikamentů tak rozhoduje ošetřující lékař ve spolupráci s klinickými farmaceuty u každého pacienta zvlášť na základě rozboru krve. Díky léčbě na míru se maximalizuje účinek léčby a zároveň se minimalizují vedlejší nežádoucí účinky.
Covid si „žije svým životem“. Občas některá varianta přeskočí celý kontinent
Šíření covidu-19 a dalších nakažlivých nemocí vědci předpovídají mimo jiné podle toho, jak se šíří v jiných zemích. U chřipky se sezóna střídá mezi severní a jižní polokoulí, u covidu se ale takový postup použít nedá.
„Chtějí mou vlast jako zdroj potravin a vody.“ Co spojuje válku a klima, popisuje Ukrajinka z IPCC
Klimatickou změnu a ruskou invanzi na Ukrajinu spojují fosilní paliva, říká Svitlana Krakovska, vedoucí ukrajinská zástupkyně v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu OSN (IPCC). „Chtějí zabrat mou vlast, aby pro ně byla zdrojem potravin, a z mnoha dalších důvodů. Řekla bych, že to není jen bláznivý Vladimir Putin,“ tvrdí Krakovska. A díky obchodu s ropou a plynem má Rusko prostředky k tomu, aby útočilo na území, které bude s postupující klimatickou změnou stále cennější.
„České vesnice by mohly být vzorem.“ Vědci zkoumali, co lidé vyhazují do odpadu, a chválí komposty
Co všechno o nás vypovídají zbytky potravin a věci, které vyhazujeme do popelnice, to zjišťují vědci z Etnologického ústavu Akademie věd. Jednou z metod zkoumání odpadků je takzvaná garbologie neboli analýza odpadků. Dá se z ní zjistit nejen to, co člověk jí, ale taky to, jak uvažuje, nebo jaké jsou jeho třeba i nevědomé návyky.
Doprava je jako voda. Kam se přelijí auta z Barrandovského mostu, budou zkoumat experti ČVUT
Doprava se chová jako voda – pokud se v některém místě silnice zúží, auta začnou jezdit jinými cestami. Od května se toto přirovnání týká Prahy, kde začala oprava jednoho z nejdůležitějších mostů, Barrandovského. V každém směru se nově jezdí jen třemi pruhy.
Astronomové zveřejnili snímek supermasivní černé díry z naší galaxie
Skvělý úspěch hlásí astronomové, když se jim podařilo zachytit supermasivní černou díru v naší galaxii. Potvrdili tak předpovědi Alberta Einsteina o její existenci. Jak takový snímek vzniká, popisuje ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Michal Bursa. Ve Vědě Plus také uslyšíte o tom, že huseníček rolní by mohl růst i na Měsíci. Měsíční půda zvaná regolit je přitom naprosto odlišná od té ze Země.
Nedostatek čipů brzdí některá odvětví průmyslu. Mnoho elektroniky ale zároveň končí v odpadu
Zatímco se průmyslová výroba potýká s nedostatkem elektronických součástek, řada jiných čipů končí bez užitku v odpadu. Jsou totiž často tak složité a specializované, že se nevyplatí je používat znovu. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Klimatickou změnu zažívají lidé v Zambii, kde je obživa převážně ručním zemědělstvím zásadní. Co tam znamená udržitelnost a jak pomáhá? V New Yorku se dražila kostra dinosaura, který v Jurském parku vystupuje pod pseudonymem velociraptor.
Citlivost na počasí: Bolest kloubů změnám počasí předchází, kardiovaskulární problémy následují
Teploty se rychle přehouply přes 25 stupňů Celsia. Lidem, kteří jsou citliví na změny počasí a atmosférického tlaku, to může způsobovat obtíže. Stěžují si například na bolesti kloubů nebo hlavy. Častěji se meteosenzitivita projevuje u žen. „K meteosenzitivitě častěji tíhnou lidé citlivější a podle studií bývají zároveň méně fyzicky aktivní. Osoby, které jsou otužilé, hodně cvičí a tráví většinu času venku, obvykle na změny počasí nereagují,“ vysvětluje lékařka Eva Kociánová.