Výtah Respektu: Modrá vlna a historická porážka republikánů. Hlavně Donalda Trumpa. Tak by se daly shrnout americké volby, které hlásí drtivé vítězství demokratů jak v hlasování do Senátu, tak i do Sněmovny reprezentantů. Volby navíc přináší mnohá prvenství. Zvítězily například ženy z řad původních obyvatel, muslimský senátor i paralympionik. Jak prohru přijal šéf Bílého domu? Jaké je pro ni vysvětlení? Co to znamená pro Trumpovu administrativu a co by se tím v USA mohlo změnit? I o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Tisíce zaměstnanců a zaměstnankyň České televize a Českého rozhlasu v úterý vstoupily do jednodenní stávky, kterou reagují na vládní snahy zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Pracovníci ČT a ČRo se pochodem vydali z hlavních budov v hlavním městě do centra, na Václavské náměstí, kde se setkali se stávkujícími studenty a zástupci kultury, kteří stávku podpořili. Jak to v metropoli vypadalo? A jak na to reagují politici? V úterní epizodě to přímo z terénu shrnují reportérky a reportéři Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Obsazení ústavního soudu, přestřelka mezi prezidentem a soudkyní i slova o státním převratu a posílání premiéra za mříže. Události, které byly koncem minulého týdne v Polsku, a které byly vyhrocené i na chvílemi dramatickou tamní politiku. O co přesně vláda s opozicí bojovaly? Má ústavní soud v sousední zemi nějakou váhu? A proč ženy v Polsku před pár dny protestovaly kvůli potratům? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Vládnímu hnutí ANO se začíná vracet to, jakým způsobem byl z pátku na sobotu ve sněmovně projednán zákon, který má zrušit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. V Turnově hnutí Andreje Babiše přišlo o své městské zastupitele, kteří prý nechtějí být zatížení celostátní politikou. Navazuje to přitom na události ze Semil, kde tento týden vůbec poprvé v tomto volebním období vystoupil poslanec z politického subjektu, za který byl do Sněmovny zvolen. Jde o poslance právě z ANO Davida Pražáka. Jaké jsou důvody jeho odchodu? Jaké další dopady má záměr kabinetu zrušit koncesionářské poplatky? A jak se dál vyvíjí povolební vyjednávání? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Výtah Respektu: V Izraeli se konají volby, ve kterých lidé rozhodnou o rozložení sil ve 120 členném Knesetu. Jsou považovány za jedny z nejzásadnějších v novodobé historii země. Mimo jiné i proto, že jsou to první volby od teroristického útoku Hamásu ze 7. října roku 2023, a tedy i od války v Pásmu Gazy, ale také od války s Íránem, libanonským Hizballáhem nebo jemenskými Hútíi. Jaká jsou hlavní volební témata? Jak to vypadá pro premiéra Benjamina Netanjahua a jeho současnou vládu? Jak se Izraelci a Izraelky staví k Pásmu Gazy a okupovaném Západním břehu? A s čím přichází opozice? I o tom mluví v úterní epizodě zpravodajka Českého rozhlasu na Blízkém východě Jana Karasová. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Srbsko zažilo historický moment. V neděli večer Alexander Vučić, dosavadní prezident, který na konci září rezignoval, protože se chtěl stát premiérem, oznámil, že jeho strana v předčasných parlamentních volbách prohrála a zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Byla podpora dostatečná, nebo se bude muset s někým spojit? Znamená to konec Vučićovy éry? Mohla by mít tato zásadní politická změna v zemi vliv na vztah s Ruskem a EU? A kdo vlastně za Studentskou kandidátkou stojí? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

V příštích několika dnech nás čekají parlamentní i prezidentské volby hned v několika evropských i mimoevropských zemích - prezidenta si bude vybírat Bulharsko a Brazílie a parlament Srbsko a Izrael. „Například Benjamina Netanjahua přímo podpořil americký prezident Donald Trump. To je poprvé, kdy americký prezident vstoupil aktivně do izraelských voleb. A Netanjahu toho v kampani využívá,“ říká v podcastu Dominika Perlínová. Jak? A o co se hraje v Bulharsku, Srbsku a Brazílii?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markétou Plíhalovou.

Vychází speciál Respektu Děti z říše za displejem. Do Výtahu témata, která se týkají dětí narozených zhruba mezi lety 2010-2024, přišla představit Markéta Plíhalová. „Myslím si, že velkým tématem je teď odolnost. Mluví se o tom, že českým dětem, i dětem po celém světě, není úplně dobře. A někdo to rámuje, že děti nejsou odolné. Já si z toho ale vzala, že bychom měli přehodnotit, co odolnost je. Potom, co jsem pracovala na speciálu, vidím tu cestu v porozumění svým emocím a generace Alfa to bude zvládat lépe než my,“ shrnuje redaktorka.

Kolik času české děti tráví online? Ví se, jaký vliv to má na jejich duševní zdraví? A proč děti a dospívající tolik pijí energetické nápoje?

Foto: Matěj Stránský

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou a Kristýnou Jelínkovou.

Povolební vyjednávání pokračují. V Praze si zřejmě vítězní Starostové a druzí Spolu přiberou třetího koaličního partnera. Nabídku v pondělí dostali Piráti. „Vypadá to, že nabídka bude složitá na přijmutí. Piráti mají priority v otázce bydlení, tam se do velké míry shodnou se Starosty, o něco méně se Spolu. V současné době to vyhodnotit je složité. Víme skoro jistě, že by neměli mít dopravu,“ říká v podcastu Filip Zelenka. Čeká se ale ještě na schůzku hnutí STAN s Prahou sobě.
Mezitím v Brně už to vypadá na finální dohodu. „V úterý zástupci pěti subjektů oznámili, že vytváří koalici, smlouvu chtějí podepsat v pátek. V uplynulých dvou týdnech se diskutovali už o programu,“ shrnuje Kristýna Jelínková. Kdo v druhém největším českém městě složí koalici? A jaký příběh se odehrál v Ostravě?

Foto: Milan Jaroš

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s redaktorkou Magdalénou Fajtovou. Moderuje Eva Soukeníková.

„Studentské protesty se rozšířily, staly se násilnějšími než doposud. Teď přerostly až do situace, kterou nejsme zvyklí vnímat snad ani ve Francii - rabování, zapálení radnice, těžce ranění, tisíce lidí ve vazbě,“ popisuje v podcastu redaktorka Magdaléna Fajtová, jak vypadala Francie o víkendu. Protesty pokračují i tento týden a premiér Sébastien Lecornu v této souvislosti vyzval některá města, aby zvážila dočasný zákaz vycházení. Proč se jsou Francouzi v ulicích? Jak se k problémům staví prezident Emmanuel Macron a francouzská vláda? A kdo nyní v kulisách hořící Paříže hraje o Elysejský palác?

Foto: ČTK / Mattia David Rinaldi / LiveMedia

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s analytikem Pavlem Havlíčkem z AMO

Bulharsko zažívá velmi turbulentní dny: v úterý balkánská země ohlásila, že někdo zaútočil na lodě v těsné blízkosti jejích výsostných vod. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle úřadů se několik lidí pohřešuje. Šlo přitom už o druhý takový útok za předchozí týden. Bulharský premiér Rumen Radev nejdříve připustil, že logicky by z takového útoku těžila Ruská federace - ve čtvrtek ale na setkání lídrů EU v Bruselu zdůraznil, že žádné důkazy tomu podle něj zatím nenasvědčují.
Není to přitom jediný incident, který Bulharsko tento týden řeší - někdo totiž zaútočil na pozemní antény satelitní internetové služby Starlink nedaleko Sofie. Radev tvrdí, že to byli žháři - opozice opět viní Rusko. "Bulharsko čekají zanedlouho další předčasné volby a společnost je nesmírně rozdělená - jednou z dělících linií je právě i vztah s Ruskou federací. Současný premiér Radev reprezentuje proruský směr, přesto připustil, že by útoky v Černém moři nejvíce hrály do karet Rusku," říká analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. "Je to zatím velmi čerstvá věc a mnoho toho nevíme. Opozice útok na antény Starlink okamžitě přiřkla Rusku a je tedy jasné, že i tyto incidenty a jejich interpretace zapadají do toho, jak je bulharská společnost ve vztahu s Ruskem rozdělená," dodává.