
Poslechněte si podcast: Je víc luštěnin progresivistické zlo? Vláda jde proti povinnému zdravějšímu stravování ve školách
Výtah Respektu: Od září příštího roku by ve školách měla platit vyhláška, která by udávala podmínky školního stravování tak, aby byly povinné. Jídlo by mělo být zdravější a vyváženější, přičemž testovací fáze už probíhá a školy tak mají dostatek času, aby se na změny připravily. Vláda ANO, SPD a Motoristů však nyní prosazuje, aby pravidla nebyla povinná, ale jen nezávazným doporučením. Ministr Boris Šťastný například probíranou vyhlášku označil za nesmyslné progresivistické zlo. Jaké jsou argumenty všech zúčastněných? Co přesně by se v jídelnách mělo měnit? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Markéta Plíhalová.
Výtah Respektu
Potřebujete se rychle zorientovat v aktuálním dění a nemáte příliš mnoho času? Tak přesně pro vás je tu Výtah Respektu. Každý všední den v 17 hodin pro vás Zuzana Machálková s redaktory Respektu shrne aktuální a to nejdůležitější dění.
Putin na frontě nepostupuje. Ve velkých ukrajinských městech proto v zimě chystá civilní teror
Výtah Respektu: Zatímco světová diplomacie testuje možnosti jednání o podpoře Ukrajiny a ukončení ruské agrese od formátu G7 po schůzky ve Spojených arabských emirátech, česká politika vysílá smíšené signály. Karel Havlíček sice zrovna jedná přímo na Ukrajině, ale na klíčovém spojeneckém cvičení v Polsku chybíme. Jak si to vysvětlit? Co vyplynulo z dalších jednání? V čem je unikátní Dánsko a jaká zima čeká Ukrajinu? I to se dozvíte ve středeční epizodě s Ondřejem Kundrou.
Hrozí, že bude přibývat lidí bez domova. Přístup politiků napříč spektrem je až nehumánní
Výtah Respektu: Bez domova nebo v bytové nouzi je v Česku minimálně 270 tisíc lidí. Vyplývá to z loni zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Z toho zhruba 18 tisíc lidí přespává přímo na ulici, v noclehárnách nebo azylových domech. Těch přitom nepřibývá tak, jak by bylo potřeba, naopak některé z nich byly nedávno buď uzavřeny, nebo je to minimálně v plánu. Situace je o to kritičtější, že noční teploty v tyto dny blíží nule, místy už jsou pod ní. I prezident Petr Pavel proto zkraje týdne vyzval veřejnost, aby lidem v nouzi, třeba právě lidem bez domova, pomáhala, například skrze nějakou organizaci či sbírku. Jak je na tom s řešením bezdomovectví hlavní město? Změní se něco po uplynulých komunálních volbách? A jak může lidem bez domova pomoct veřejnost? I o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.
Emise stále rostou a teplota stoupá. Co může změnit klimatická konference OSN v Turecku?
S analytičkou Romanou Jungwirth Březovskou o mezinárodních snaze chránit klima a konferenci COP31 v Antalyi v režii Turecka a Austrálie. Moderuje Štěpán Sedláček.
Posledních dvanáct let bylo – rok po roce – nejteplejších v historii měření, přičemž poslední čtyři roky zaujímají první čtyři příčky. Globální průměrná teplota u zemského povrchu byla v období od ledna do září 2026 přibližně o 1,47 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí. Vyplývá to z aktualizované zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu, kde se také uvádí, že koncetrace tří klíčových skleníkových plynů v atmosféře - uxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) dosahuje rekordní úrovně.
Vědci dokument představili na světové klimatické konferenci OSN, která dnes začala v turecké Antalyi. O co půjde na dalším výročním summitu? ?ůžou zástupci z více než 190 zemí světa najít shodu na ochraně klimatu navzdory odchodu USA od jednacího stolu a různým posunům a krizím na mezinárodní scéně, které nepřejí další spolupráci? A s čím na summit jedou vyjednavači z EU včetně Česka? Nejen o tom mluví analytička Romana Jungwirth Březovská z AMO, která jednání na COP sleduje, ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.
USA utnou vojenskou pomoc Izraeli. Po Netanjahuovi jako by se mezitím slehla zem
Výtah Respektu: Izraelský prezident Jicchak Herzog už druhým dnem jedná se stranami, které v uplynulých parlamentních volbách získaly mandáty. Nyní se čeká na to, koho pověří sestavením vlády. Ve středu každopádně hlava státu převzala oficiální výsledky, které zpochybňuje strana premiéra Benjamina Netanjahua s tím, že mohly být ovlivněny zásahem ze zahraničí. Týkat se to podle politiků z dosavadní vlády mělo arabských stran. Mají pro to nějaké důkazy? Jaká příští vláda je nejpravděpodobnější? A proč Spojené státy přestanou Izraeli poskytovat vojenskou pomoc a co to pro stát znamená? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová.
Muslimský senátor, paralympionik i více žen. Odzvonilo v USA starším bílým mužům včetně Trumpa?
Výtah Respektu: Modrá vlna a historická porážka republikánů. Hlavně Donalda Trumpa. Tak by se daly shrnout americké volby, které hlásí drtivé vítězství demokratů jak v hlasování do Senátu, tak i do Sněmovny reprezentantů. Volby navíc přináší mnohá prvenství. Zvítězily například ženy z řad původních obyvatel, muslimský senátor i paralympionik. Jak prohru přijal šéf Bílého domu? Jaké je pro ni vysvětlení? Co to znamená pro Trumpovu administrativu a co by se tím v USA mohlo změnit? I o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.
Jak Prahu zaplnily transparenty na podporu rozhlasu a televize. Pohne stávka s vládními politiky?
Výtah Respektu: Tisíce zaměstnanců a zaměstnankyň České televize a Českého rozhlasu v úterý vstoupily do jednodenní stávky, kterou reagují na vládní snahy zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Pracovníci ČT a ČRo se pochodem vydali z hlavních budov v hlavním městě do centra, na Václavské náměstí, kde se setkali se stávkujícími studenty a zástupci kultury, kteří stávku podpořili. Jak to v metropoli vypadalo? A jak na to reagují politici? V úterní epizodě to přímo z terénu shrnují reportérky a reportéři Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.
Boj o ústavní soud byl dramatický i na Polsko. Má instituce šanci být po letech opět spravedlivá?
Výtah Respektu: Obsazení ústavního soudu, přestřelka mezi prezidentem a soudkyní i slova o státním převratu a posílání premiéra za mříže. Události, které byly koncem minulého týdne v Polsku, a které byly vyhrocené i na chvílemi dramatickou tamní politiku. O co přesně vláda s opozicí bojovaly? Má ústavní soud v sousední zemi nějakou váhu? A proč ženy v Polsku před pár dny protestovaly kvůli potratům? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.
Hnutí ANO ztrácí zástupce v regionech. Kvůli koalicím nechtějí být spojováni s vládními kroky
Výtah Respektu: Vládnímu hnutí ANO se začíná vracet to, jakým způsobem byl z pátku na sobotu ve sněmovně projednán zákon, který má zrušit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. V Turnově hnutí Andreje Babiše přišlo o své městské zastupitele, kteří prý nechtějí být zatížení celostátní politikou. Navazuje to přitom na události ze Semil, kde tento týden vůbec poprvé v tomto volebním období vystoupil poslanec z politického subjektu, za který byl do Sněmovny zvolen. Jde o poslance právě z ANO Davida Pražáka. Jaké jsou důvody jeho odchodu? Jaké další dopady má záměr kabinetu zrušit koncesionářské poplatky? A jak se dál vyvíjí povolební vyjednávání? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.
Netanjahu čelí referendu. Pro Izraelce ve volbách nejde o ničení Gazy, ale o odpovědnost za 7. říjen
Výtah Respektu: V Izraeli se konají volby, ve kterých lidé rozhodnou o rozložení sil ve 120 členném Knesetu. Jsou považovány za jedny z nejzásadnějších v novodobé historii země. Mimo jiné i proto, že jsou to první volby od teroristického útoku Hamásu ze 7. října roku 2023, a tedy i od války v Pásmu Gazy, ale také od války s Íránem, libanonským Hizballáhem nebo jemenskými Hútíi. Jaká jsou hlavní volební témata? Jak to vypadá pro premiéra Benjamina Netanjahua a jeho současnou vládu? Jak se Izraelci a Izraelky staví k Pásmu Gazy a okupovaném Západním břehu? A s čím přichází opozice? I o tom mluví v úterní epizodě zpravodajka Českého rozhlasu na Blízkém východě Jana Karasová. Moderuje Zuzana Machálková.
Ničení reliktů Vučićova režimu i naděje, že svět Srbsko po volbách uvidí jinak, než jako zločince
Výtah Respektu: Srbsko zažilo historický moment. V neděli večer Alexander Vučić, dosavadní prezident, který na konci září rezignoval, protože se chtěl stát premiérem, oznámil, že jeho strana v předčasných parlamentních volbách prohrála a zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Byla podpora dostatečná, nebo se bude muset s někým spojit? Znamená to konec Vučićovy éry? Mohla by mít tato zásadní politická změna v zemi vliv na vztah s Ruskem a EU? A kdo vlastně za Studentskou kandidátkou stojí? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.