S analytičkou Romanou Jungwirth Březovskou o mezinárodních snaze chránit klima a konferenci COP31 v Antalyi v režii Turecka a Austrálie. Moderuje Štěpán Sedláček.

Posledních dvanáct let bylo – rok po roce – nejteplejších v historii měření, přičemž poslední čtyři roky zaujímají první čtyři příčky. Globální průměrná teplota u zemského povrchu byla v období od ledna do září 2026 přibližně o 1,47 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí. Vyplývá to z aktualizované zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu, kde se také uvádí, že koncetrace tří klíčových skleníkových plynů v atmosféře - uxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) dosahuje rekordní úrovně.

Vědci dokument představili na světové klimatické konferenci OSN, která dnes začala v turecké Antalyi. O co půjde na dalším výročním summitu? ?ůžou zástupci z více než 190 zemí světa najít shodu na ochraně klimatu navzdory odchodu USA od jednacího stolu a různým posunům a krizím na mezinárodní scéně, které nepřejí další spolupráci? A s čím na summit jedou vyjednavači z EU včetně Česka? Nejen o tom mluví analytička Romana Jungwirth Březovská z AMO, která jednání na COP sleduje, ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Izraelský prezident Jicchak Herzog už druhým dnem jedná se stranami, které v uplynulých parlamentních volbách získaly mandáty. Nyní se čeká na to, koho pověří sestavením vlády. Ve středu každopádně hlava státu převzala oficiální výsledky, které zpochybňuje strana premiéra Benjamina Netanjahua s tím, že mohly být ovlivněny zásahem ze zahraničí. Týkat se to podle politiků z dosavadní vlády mělo arabských stran. Mají pro to nějaké důkazy? Jaká příští vláda je nejpravděpodobnější? A proč Spojené státy přestanou Izraeli poskytovat vojenskou pomoc a co to pro stát znamená? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová.  

Výtah Respektu: Modrá vlna a historická porážka republikánů. Hlavně Donalda Trumpa. Tak by se daly shrnout americké volby, které hlásí drtivé vítězství demokratů jak v hlasování do Senátu, tak i do Sněmovny reprezentantů. Volby navíc přináší mnohá prvenství. Zvítězily například ženy z řad původních obyvatel, muslimský senátor i paralympionik. Jak prohru přijal šéf Bílého domu? Jaké je pro ni vysvětlení? Co to znamená pro Trumpovu administrativu a co by se tím v USA mohlo změnit? I o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Tisíce zaměstnanců a zaměstnankyň České televize a Českého rozhlasu v úterý vstoupily do jednodenní stávky, kterou reagují na vládní snahy zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Pracovníci ČT a ČRo se pochodem vydali z hlavních budov v hlavním městě do centra, na Václavské náměstí, kde se setkali se stávkujícími studenty a zástupci kultury, kteří stávku podpořili. Jak to v metropoli vypadalo? A jak na to reagují politici? V úterní epizodě to přímo z terénu shrnují reportérky a reportéři Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Obsazení ústavního soudu, přestřelka mezi prezidentem a soudkyní i slova o státním převratu a posílání premiéra za mříže. Události, které byly koncem minulého týdne v Polsku, a které byly vyhrocené i na chvílemi dramatickou tamní politiku. O co přesně vláda s opozicí bojovaly? Má ústavní soud v sousední zemi nějakou váhu? A proč ženy v Polsku před pár dny protestovaly kvůli potratům? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Vládnímu hnutí ANO se začíná vracet to, jakým způsobem byl z pátku na sobotu ve sněmovně projednán zákon, který má zrušit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. V Turnově hnutí Andreje Babiše přišlo o své městské zastupitele, kteří prý nechtějí být zatížení celostátní politikou. Navazuje to přitom na události ze Semil, kde tento týden vůbec poprvé v tomto volebním období vystoupil poslanec z politického subjektu, za který byl do Sněmovny zvolen. Jde o poslance právě z ANO Davida Pražáka. Jaké jsou důvody jeho odchodu? Jaké další dopady má záměr kabinetu zrušit koncesionářské poplatky? A jak se dál vyvíjí povolební vyjednávání? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Výtah Respektu: V Izraeli se konají volby, ve kterých lidé rozhodnou o rozložení sil ve 120 členném Knesetu. Jsou považovány za jedny z nejzásadnějších v novodobé historii země. Mimo jiné i proto, že jsou to první volby od teroristického útoku Hamásu ze 7. října roku 2023, a tedy i od války v Pásmu Gazy, ale také od války s Íránem, libanonským Hizballáhem nebo jemenskými Hútíi. Jaká jsou hlavní volební témata? Jak to vypadá pro premiéra Benjamina Netanjahua a jeho současnou vládu? Jak se Izraelci a Izraelky staví k Pásmu Gazy a okupovaném Západním břehu? A s čím přichází opozice? I o tom mluví v úterní epizodě zpravodajka Českého rozhlasu na Blízkém východě Jana Karasová. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Srbsko zažilo historický moment. V neděli večer Alexander Vučić, dosavadní prezident, který na konci září rezignoval, protože se chtěl stát premiérem, oznámil, že jeho strana v předčasných parlamentních volbách prohrála a zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Byla podpora dostatečná, nebo se bude muset s někým spojit? Znamená to konec Vučićovy éry? Mohla by mít tato zásadní politická změna v zemi vliv na vztah s Ruskem a EU? A kdo vlastně za Studentskou kandidátkou stojí? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

V příštích několika dnech nás čekají parlamentní i prezidentské volby hned v několika evropských i mimoevropských zemích - prezidenta si bude vybírat Bulharsko a Brazílie a parlament Srbsko a Izrael. „Například Benjamina Netanjahua přímo podpořil americký prezident Donald Trump. To je poprvé, kdy americký prezident vstoupil aktivně do izraelských voleb. A Netanjahu toho v kampani využívá,“ říká v podcastu Dominika Perlínová. Jak? A o co se hraje v Bulharsku, Srbsku a Brazílii?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markétou Plíhalovou.

Vychází speciál Respektu Děti z říše za displejem. Do Výtahu témata, která se týkají dětí narozených zhruba mezi lety 2010-2024, přišla představit Markéta Plíhalová. „Myslím si, že velkým tématem je teď odolnost. Mluví se o tom, že českým dětem, i dětem po celém světě, není úplně dobře. A někdo to rámuje, že děti nejsou odolné. Já si z toho ale vzala, že bychom měli přehodnotit, co odolnost je. Potom, co jsem pracovala na speciálu, vidím tu cestu v porozumění svým emocím a generace Alfa to bude zvládat lépe než my,“ shrnuje redaktorka.

Kolik času české děti tráví online? Ví se, jaký vliv to má na jejich duševní zdraví? A proč děti a dospívající tolik pijí energetické nápoje?

Foto: Matěj Stránský