Evropa se znovu přibližuje energetické krizi. Cena zemního plynu prudce roste, zásobníky zůstávají nedostatečně naplněné a o dodávky LNG musí Evropa stále tvrději soupeřit s Asií. Problémem přitom podle Petra Duška nemusí být nedostatek plynu, ale především jeho cena. Dražší plyn se už propisuje také do dlouhodobých kontraktů na elektřinu a znovu otevírá otázku, jak bude vypadat nadcházející zima.V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek věnuje dopadům krize kolem Hormuzského průlivu, evropskému boji o LNG, situaci ve Španělsku i tomu, proč jsou země s výrazným podílem jádra vůči současným cenovým otřesům odolnější. Podrobně rozebírá také budoucnost českého uhlí. Současná krize může uhelným elektrárnám prodloužit ekonomickou životnost. Klíčovým problémem zůstává období, kdy budou uhelné zdroje končit, zatímco nové jádro a plynové zdroje ještě nebudou připravené.

Počasí už dávno není jen tématem předpovědi na další den. Stále výrazněji rozhoduje o tom, kolik elektřiny vyrobí solární a větrné elektrárny, ovlivňuje ceny na trhu a klimatická změna přináší nové výzvy i pro vodní či jadernou energetiku. Hostem Vysokého napětí je klimatolog a meteorolog Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vysvětluje, jak přesně dnes dokážeme předpovídat výrobu obnovitelných zdrojů, zda větrníky skutečně ovlivňují počasí a srážky, jestli solární elektrárny přispívají k extrémním vedrům a proč může být sucho pro evropskou energetiku stále větším problémem. Řeč přijde také na klimatickou změnu, přibývající teplotní rekordy a na to, proč bude propojení meteorologie a energetiky v budoucnu ještě důležitější.

Co udělá zatmění Slunce s energetickou sítí a proč může být problémem i několik set milisekund?Petr Dušek a Mirek Hašek v novém briefingu Vysokém napětí rozebírají sérii energetických bizárů – od dopadů zatmění na výrobu ze solárů přes tři blackouty v Gruzii a přetíženou nizozemskou síť až po podmořský kabel, jehož trasu dokázal změnit hrob skřítka Dobbyho z Harryho Pottera.V placené části se podrobně věnují přečerpávacím vodním elektrárnám: proč jsou důležité pro stabilitu soustavy, v čem soupeří s bateriemi, proč se nové projekty staví tak obtížně a jakou roli mohou v české energetice sehrát Dlouhé stráně nebo plánovaný Orlík.

Evropská energetika dostává během léta další varovné signály. Rekordně nízká hladina Dunaje omezuje výrobu jaderných elektráren na Balkáně, ceny elektřiny v regionu míří vzhůru a problémy se stále výrazněji přelévají také do Itálie, která je silně závislá na výrobě elektřiny ze zemního plynu.

Petr Dušek a Mirek Hašek v novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají, proč může být situace kolem LNG a omezených dodávek přes Hormuz pro Evropu zásadní, jak se rozjíždí boj o tankery a proč evropské zásobníky před zimou nemusí být naplněné tak, jak bychom potřebovali. Evropa se navíc od začátku roku 2027 chystá obejít bez ruského LNG, což může tlak na trh ještě zvýšit.

Hrozí Evropě „dokonalá bouře“ složená ze sucha, drahého plynu, nedostatku LNG a případného zimního bezvětří? A bude největším problémem nedostatek energií, nebo především jejich cena?

Distribuční sítě se stávají jedním z nejdůležitějších témat české energetiky. 
Hostem Vysokého napětí je jednatel společnosti EG.D Pavel Čada, který vysvětluje, proč už nestačí jen stavět nové elektrárny, ale je nutné masivně investovat i do sítí, digitalizace a chytrého řízení spotřeby. 
Rozebírá, jak se distribuční soustava připravena na nástup obnovitelných zdrojů, elektromobility i bateriových úložišť, proč některé regiony naráží na limity připojování nových zdrojů a jaké změny čekají zákazníky v oblasti tarifů či chytrých elektroměrů. 
Řeč přijde také na zdlouhavé povolovací procesy, budoucnost české energetiky i miliardové investice, bez kterých se modernizace distribuční sítě neobejde.

V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek věnují tématu kapacitních mechanismů, které mají v příštích letech zásadně ovlivnit českou i evropskou energetiku. 
Vysvětlují, proč podle nich samotný trh už nedokáže zajistit dostatek spolehlivých zdrojů elektřiny, jak bude fungovat nový systém plateb za disponibilitu elektráren a proč se tato změna dříve či později promítne i do účtů za elektřinu. 
Na příkladech z Česka, Polska, Belgie nebo Nizozemska ukazují, že podobnou cestou se vydává prakticky celá Evropa a že kapacitní mechanismy mají pomoci zajistit bezpečnost dodávek v době útlumu uhlí a rostoucího podílu obnovitelných zdrojů.

Starostka Anenské Studánky Růžena Motlová v podcastu Vysoké napětí popisuje téměř dvacetiletou zkušenost obce s větrnými elektrárnami a vysvětluje, proč se místní rozhodli podpořit výstavbu dalších čtyř moderních větrníků.

S Petrem Duškem mluví o obavách obyvatel, referendu, roli dezinformací i o tom, jak důležitá byla komunikace s občany během celého procesu.

Starostka popisuje konkrétní přínosy projektu pro obec – od milionových příjmů do obecního rozpočtu přes příspěvky pro domácnosti až po plánované investice do infrastruktury.

Diskutují o tom, jak se za posledních dvacet let změnil pohled veřejnosti na větrnou energetiku, proč jsou dnes podobné projekty kontroverznější než dříve.

V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a Mirek Hašek mimořádnou situaci ve španělské energetice, která ukázala, jak snadno se může soustava dostat na hranici svých možností.

Vysvětlují, proč kombinace chybné predikce spotřeby, slabší výroby z větru a výpadku jednoho zdroje vedla k rozsáhlým regulačním zásahům, a ukazují, jakou roli sehrála pomoc z okolních států i omezování průmyslových odběrů.

Ve druhé části odpovídají na dotazy diváků. Věnují se budoucnosti plynových elektráren, kapacitním mechanismům, nahrazování uhlí, rozvoji jádra i obnovitelných zdrojů a vysvětlují, proč podle nich nebude přechod české energetiky stát na jediném řešení, ale na kombinaci více technologií a větší flexibilitě celé soustavy.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Černobyl, Fukušima nebo utajovaná katastrofa v sovětském Majáku. Každá z těchto havárií změnila pohled světa na jadernou energetiku a přinesla ponaučení. 
Ve Vysokém napětí odbornice z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová vysvětluje, co se při největších jaderných katastrofách skutečně stalo, proč k nim došlo a které představy o jádru jsou ve skutečnosti jen mýty.

Rostoucí ceny plynu, napětí v Hormuzském průlivu a nejistota kolem evropských zásobníků.V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Mirek Hašek rozebírají, proč se energetické trhy znovu dostávají pod tlak a jaké dopady může mít vývoj na Blízkém východě na ceny elektřiny i český průmysl.Vysvětlují, proč podle nich Evropu letos neohrožuje fyzický nedostatek plynu, ale především jeho rostoucí cena a nepředvídatelnost trhu.Diskutují také o závislosti Evropy na dovozu LNG, stavu zásobníků a neradostném výhledu na nadcházející zimu. V placené části se dívají na asijské trhy, které už několik měsíců čelí Hormuzské krizi v plné síle.