V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a Mirek Hašek mimořádnou situaci ve španělské energetice, která ukázala, jak snadno se může soustava dostat na hranici svých možností.

Vysvětlují, proč kombinace chybné predikce spotřeby, slabší výroby z větru a výpadku jednoho zdroje vedla k rozsáhlým regulačním zásahům, a ukazují, jakou roli sehrála pomoc z okolních států i omezování průmyslových odběrů.

Ve druhé části odpovídají na dotazy diváků. Věnují se budoucnosti plynových elektráren, kapacitním mechanismům, nahrazování uhlí, rozvoji jádra i obnovitelných zdrojů a vysvětlují, proč podle nich nebude přechod české energetiky stát na jediném řešení, ale na kombinaci více technologií a větší flexibilitě celé soustavy.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Černobyl, Fukušima nebo utajovaná katastrofa v sovětském Majáku. Každá z těchto havárií změnila pohled světa na jadernou energetiku a přinesla ponaučení. 
Ve Vysokém napětí odbornice z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová vysvětluje, co se při největších jaderných katastrofách skutečně stalo, proč k nim došlo a které představy o jádru jsou ve skutečnosti jen mýty.

Rostoucí ceny plynu, napětí v Hormuzském průlivu a nejistota kolem evropských zásobníků.V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Mirek Hašek rozebírají, proč se energetické trhy znovu dostávají pod tlak a jaké dopady může mít vývoj na Blízkém východě na ceny elektřiny i český průmysl.Vysvětlují, proč podle nich Evropu letos neohrožuje fyzický nedostatek plynu, ale především jeho rostoucí cena a nepředvídatelnost trhu.Diskutují také o závislosti Evropy na dovozu LNG, stavu zásobníků a neradostném výhledu na nadcházející zimu. V placené části se dívají na asijské trhy, které už několik měsíců čelí Hormuzské krizi v plné síle.

V létě se kvůli klimatizacím a dalším technologiím přibližuje spotřeba zimním maximům, a zároveň probíhá nejvíce oprav a odstávek. Ředitel úseku strategie a ekonomika PREdistribuce Stanislav Votruba ve Vysokém napětí popisuje, jak Praha zvládla loňský rozsáhlý výpadek elektřiny, proč metropole potřebuje další rozvodny a proč se energetická infrastruktura nedá posílit během několika měsíců.

Vysvětluje také, jak chytré stanice a elektroměry pomáhají zkracovat výpadky, proč samotné sdílení elektřiny distribuční síti příliš nepomáhá a jakou roli budou v budoucnu hrát baterie, fotovoltaiky a řízení spotřeby. Podle něj i moderní energetika bude stát na základech z mědi, hliníku a investicích do sítí.

Partner tohoto dílu je: @EnergieodPRE

Britská elektroenergetická soustava se letos v létě dostala do mimořádně napjaté situace. Kvůli vysokým teplotám, nečekaně vysoké spotřebě elektřiny a chybné predikci musel provozovatel přenosové soustavy vůbec poprvé v teplém ročním období opakovaně sahat k balančním pobídkám i mimořádným opatřením. V nové epizodě Vysokého napětí Petr Dušek, Mirek Hašek a jejich speciální host Jaroslav Drenčák vysvětlují, proč se z letních měsíců stává pro energetiku nová zima a jak zásadní roli při záchraně britské sítě sehrály podmořské interkonektory.

Rozebírají také fungování přeshraničních kabelů, jejich vliv na stabilitu evropské přenosové soustavy i na ceny elektřiny. V placené části pak přibližují, jak se takové kabely staví, jak funguje jejich obchodní model a proč se kolem jejich další výstavby vede stále ostřejší politická debata.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Energetika není jen otázkou elektráren a distribučních sítí. Ovlivňuje geopolitiku, bezpečnost států, rozvoj umělé inteligence i konkurenceschopnost evropského průmyslu. 
Hostem Petra Duška je matematik, publicista a programátor Marian Kechlibar, který nabízí pohled člověka stojícího mimo energetický sektor. V rozhovoru vysvětluje, proč je levná energie základem fungující civilizace, proč Evropa podle něj ztrácí strategickou výhodu a jak mohou datová centra, AI nebo nové jaderné technologie změnit budoucnost energetiky. 
Mluví také o blackoutech, geopolitických konfliktech, zranitelnosti energetické infrastruktury i o tom, proč je dlouhodobé plánování důležitější než krátkodobá politická rozhodnutí.

Extrémní výkyvy, těžko vysvětlitelné anomálie a jiné podivnosti na evropském denním trhu s elektřinou, které v posledních dnech překvapily i zkušené energetiky. Na takové investigativní téma si troufli Petr Dušek a Mirek Hašek v novém Briefingu Vysokého napětí. Kde se v Česku vzala mimořádně nízká cena uprostřed večerní špičky, proč naopak Slovinsko a část Balkánu čelily extrémně drahé elektřině a jak je možné, že v jeden den byly ceny na cent stejné od Francie po Rumunsko?

V energonovinkách je řeč o spuštění čtvrtého bloku Mochovců, návratu primární výroby hliníku na Slovensku i tradičním "inkvizičním" žebříčku k podílu OZE v jednotlivých evropských zemích.

Zpoplatněné analytické téma se tentokrát zaměřuje na edukaci k obchodním zónám. Schválně si tipněte: Má větší cenové rozdíly Itálie nebo Norsko? A kdy se konečně rozdělí Německo (samozřejmě pouze z pohledu energetického trhu)?

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Jak se dnes vyznat v nabídce dodavatelů energií, kdy se vyplatí fixace a komu už dává smysl spotový tarif? Hostem Vysokého napětí je ředitel TEDOM energie Jakub Odložilík, který vysvětluje, proč se z běžných odběratelů stávají aktivní energetičtí manažeři. Mluví o chytrých elektroměrech, fotovoltaice, bateriových úložištích i o tom, proč už nestačí jen jednou ročně zaplatit fakturu za elektřinu. Rozebírá také budoucí růst distribučních poplatků, návratnost investic do vlastních zdrojů a upozorňuje na geopolitická rizika, která by mohla opět zamíchat cenami energií.

Evropu zasáhla vlna extrémních veder a s ní i prudké zdražování elektřiny.

V nové Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a Mirek Hašek, proč se ve večerních hodinách vyšplhaly ceny na historická maxima, jakou roli hraje kombinace bezvětří, masivního využívání klimatizací a rychlého poklesu výroby ze solárních elektráren a proč se energetická soustava dostává pod stále větší tlak.

V placené části se pak podrobně věnují čerstvě zveřejněné zprávě o českém blackoutu, jejím hlavním příčinám i doporučením, která mají podobným událostem do budoucna zabránit.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Obnovitelné zdroje v Česku vyvolávají silné emoce. Jedni je považují za budoucnost energetiky, druzí za drahý experiment závislý na dotacích. 
Hostem Vysokého napětí je Jan Brázda, spoluzakladatel investiční společnosti Revoltum a odborník na moderní energetiku, který vysvětluje, jak ve skutečnosti funguje podpora obnovitelných zdrojů, proč se v Česku tak obtížně staví větrné elektrárny a proč podle něj hrozí, že bez rychlejšího rozvoje zelené energetiky přijdeme o významné investice i pracovní místa. 
S Petrem Duškem mluví také o jádru, bateriových úložištích, mýtech kolem větrníků a o tom, proč Polsko v rozvoji obnovitelných zdrojů Česku výrazně utíká.