Rostoucí ceny plynu, napětí v Hormuzském průlivu a nejistota kolem evropských zásobníků.V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Mirek Hašek rozebírají, proč se energetické trhy znovu dostávají pod tlak a jaké dopady může mít vývoj na Blízkém východě na ceny elektřiny i český průmysl.Vysvětlují, proč podle nich Evropu letos neohrožuje fyzický nedostatek plynu, ale především jeho rostoucí cena a nepředvídatelnost trhu.Diskutují také o závislosti Evropy na dovozu LNG, stavu zásobníků a neradostném výhledu na nadcházející zimu. V placené části se dívají na asijské trhy, které už několik měsíců čelí Hormuzské krizi v plné síle.

V létě se kvůli klimatizacím a dalším technologiím přibližuje spotřeba zimním maximům, a zároveň probíhá nejvíce oprav a odstávek. Ředitel úseku strategie a ekonomika PREdistribuce Stanislav Votruba ve Vysokém napětí popisuje, jak Praha zvládla loňský rozsáhlý výpadek elektřiny, proč metropole potřebuje další rozvodny a proč se energetická infrastruktura nedá posílit během několika měsíců.

Vysvětluje také, jak chytré stanice a elektroměry pomáhají zkracovat výpadky, proč samotné sdílení elektřiny distribuční síti příliš nepomáhá a jakou roli budou v budoucnu hrát baterie, fotovoltaiky a řízení spotřeby. Podle něj i moderní energetika bude stát na základech z mědi, hliníku a investicích do sítí.

Partner tohoto dílu je: @EnergieodPRE

Britská elektroenergetická soustava se letos v létě dostala do mimořádně napjaté situace. Kvůli vysokým teplotám, nečekaně vysoké spotřebě elektřiny a chybné predikci musel provozovatel přenosové soustavy vůbec poprvé v teplém ročním období opakovaně sahat k balančním pobídkám i mimořádným opatřením. V nové epizodě Vysokého napětí Petr Dušek, Mirek Hašek a jejich speciální host Jaroslav Drenčák vysvětlují, proč se z letních měsíců stává pro energetiku nová zima a jak zásadní roli při záchraně britské sítě sehrály podmořské interkonektory.

Rozebírají také fungování přeshraničních kabelů, jejich vliv na stabilitu evropské přenosové soustavy i na ceny elektřiny. V placené části pak přibližují, jak se takové kabely staví, jak funguje jejich obchodní model a proč se kolem jejich další výstavby vede stále ostřejší politická debata.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Energetika není jen otázkou elektráren a distribučních sítí. Ovlivňuje geopolitiku, bezpečnost států, rozvoj umělé inteligence i konkurenceschopnost evropského průmyslu. 
Hostem Petra Duška je matematik, publicista a programátor Marian Kechlibar, který nabízí pohled člověka stojícího mimo energetický sektor. V rozhovoru vysvětluje, proč je levná energie základem fungující civilizace, proč Evropa podle něj ztrácí strategickou výhodu a jak mohou datová centra, AI nebo nové jaderné technologie změnit budoucnost energetiky. 
Mluví také o blackoutech, geopolitických konfliktech, zranitelnosti energetické infrastruktury i o tom, proč je dlouhodobé plánování důležitější než krátkodobá politická rozhodnutí.

Extrémní výkyvy, těžko vysvětlitelné anomálie a jiné podivnosti na evropském denním trhu s elektřinou, které v posledních dnech překvapily i zkušené energetiky. Na takové investigativní téma si troufli Petr Dušek a Mirek Hašek v novém Briefingu Vysokého napětí. Kde se v Česku vzala mimořádně nízká cena uprostřed večerní špičky, proč naopak Slovinsko a část Balkánu čelily extrémně drahé elektřině a jak je možné, že v jeden den byly ceny na cent stejné od Francie po Rumunsko?

V energonovinkách je řeč o spuštění čtvrtého bloku Mochovců, návratu primární výroby hliníku na Slovensku i tradičním "inkvizičním" žebříčku k podílu OZE v jednotlivých evropských zemích.

Zpoplatněné analytické téma se tentokrát zaměřuje na edukaci k obchodním zónám. Schválně si tipněte: Má větší cenové rozdíly Itálie nebo Norsko? A kdy se konečně rozdělí Německo (samozřejmě pouze z pohledu energetického trhu)?

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Jak se dnes vyznat v nabídce dodavatelů energií, kdy se vyplatí fixace a komu už dává smysl spotový tarif? Hostem Vysokého napětí je ředitel TEDOM energie Jakub Odložilík, který vysvětluje, proč se z běžných odběratelů stávají aktivní energetičtí manažeři. Mluví o chytrých elektroměrech, fotovoltaice, bateriových úložištích i o tom, proč už nestačí jen jednou ročně zaplatit fakturu za elektřinu. Rozebírá také budoucí růst distribučních poplatků, návratnost investic do vlastních zdrojů a upozorňuje na geopolitická rizika, která by mohla opět zamíchat cenami energií.

Evropu zasáhla vlna extrémních veder a s ní i prudké zdražování elektřiny.

V nové Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a Mirek Hašek, proč se ve večerních hodinách vyšplhaly ceny na historická maxima, jakou roli hraje kombinace bezvětří, masivního využívání klimatizací a rychlého poklesu výroby ze solárních elektráren a proč se energetická soustava dostává pod stále větší tlak.

V placené části se pak podrobně věnují čerstvě zveřejněné zprávě o českém blackoutu, jejím hlavním příčinám i doporučením, která mají podobným událostem do budoucna zabránit.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Obnovitelné zdroje v Česku vyvolávají silné emoce. Jedni je považují za budoucnost energetiky, druzí za drahý experiment závislý na dotacích. 
Hostem Vysokého napětí je Jan Brázda, spoluzakladatel investiční společnosti Revoltum a odborník na moderní energetiku, který vysvětluje, jak ve skutečnosti funguje podpora obnovitelných zdrojů, proč se v Česku tak obtížně staví větrné elektrárny a proč podle něj hrozí, že bez rychlejšího rozvoje zelené energetiky přijdeme o významné investice i pracovní místa. 
S Petrem Duškem mluví také o jádru, bateriových úložištích, mýtech kolem větrníků a o tom, proč Polsko v rozvoji obnovitelných zdrojů Česku výrazně utíká.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors — a můžete si ho vyzkoušet na týden zdarma s kódem: Forendors: https://www.forendors.cz/vysokenapeti/promo/QHG23c7KHeroHero: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/TYDENVNV novém díle Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek vracejí k mimořádné události, která v červnu přivedla švédskou energetickou soustavu nebezpečně blízko krizovému stavu. Stačily dvě nevinné události během cca 20 minut – odstavení vedení vysokého napětí kvůli výskytu osob, které tam neměly co dělat, a výpadek důležitého podmořského propojení – a jedna z nejstabilnějších energetik Evropy se ocitla doslova na hraně. Moderátoři rozebírají, proč se Švédsko dostalo do problémů, jakou roli hraje nedostatek stabilních zdrojů a zda za současnými riziky stojí také dlouhodobé odstavování jaderných elektráren. Druhá část podcastu se věnuje extrémním vedrům ve Francii, která znovu otevírají debatu o odolnosti jaderných elektráren vůči klimatickým změnám.V energonovinkách se pak moderátoři zaměřují na situaci kolem Hormuzského průlivu, vývoj cen plynu, budoucnost bioplynových stanic po skončení podpory. Nechybí ani pohled na návrhy Bruselu, které mají pomoci snížit ceny elektřiny, a otázka, zda Evropa nezapomíná na to nejdůležitější – dostatek stabilních zdrojů energie.

Energetika už dávno není jen technické téma pro odborníky. Po cenové krizi, válce na Ukrajině i nedávném blackoutu v Praze se stále více ukazuje, jak zásadní roli hraje pro bezpečnost státu, fungování ekonomiky i každodenní život lidí.

V novém díle Vysokého napětí diskutuje místopředseda představenstva E.ON Jan Zápotočný o tom, jak bychom mohli do budoucna platit za energie podobně nízké částky jako před rokem 2021, proč se ceny energií pravděpodobně nevrátí na úroveň před rokem 2021, jaké chyby Evropa i Česko dělají při transformaci energetiky a proč je podle něj nesmyslné stavět proti sobě jádro a obnovitelné zdroje.