- Podcasty
- Výlety

Poslechněte si podcast: Studánka Leoše Janáčka v Bílovicích nad Svitavou připomíná skladatele i slavnou operu
Hudebního skladatele Leoše Janáčka připomíná studánka v lesích u Bílovic nad Svitavou na Brněnsku. Památník doplňují bronzové desky s úryvky slavné opery Příhody lišky Bystroušky, jejíž děj se odehrává v nedaleké myslivně. Studánka je snadno dostupnou a u turistů velmi oblíbenou zastávkou nejen v horkých letních dnech.
Výlety
Průvodce po nejzajímavějších místech Čech, Moravy a Slezska. Reportáže z hradů a zámků, tajemných, ale přístupných jeskyní a řady dalších cílů, které by neměly ujít vaší pozornosti.
Dřevěnka v Úpici je skvostem z 16. století. V minulosti to byl zemědělský dvůr i oblíbený lokál
V Kladském pomezí, v podkrkonošském městě Úpici, stojí zdejší nejstarší památka, roubený dům zvaný Dřevěnka. První zmínka o něm je už z roku 1559. Krásná, architektonicky nesmírně cenná stavba sloužila nejprve jako zemědělský dvůr, později v něm byla slavná hospoda, do které rád chodíval i Václav Havel.
Legendární vilová čtvrť Hanspaulka stojí na bývalých vinicích. Žila tam Lída Baarová i Vlasta Burian
Vilová čtvrť Hanspaulka v pražských Dejvicích dostala jméno podle barokně rokokového zámečku, který si v 18. století nechal na místě bývalé viniční usedlosti vybudovat inspektor arcibiskupských statků Hans Paul Hippmann. Na Hanspaulce, tedy v místech, která jsou dnes „dobrou adresou“, rostla za Karla IV. vinná réva.
V polích u Bílovce stojí unikátní větrný mlýn. V sezóně nabízí prohlídky s mlynářem
V Nových Dvorech u Bílovce v Moravskoslezském kraji stojí uprostřed polí dřevěný větrný mlýn. Je jediným větrným mlýnem u nás s dvojitým mlýnským složením. A od nové sezony, která začne už v květnu, bude zase o něco zajímavější. Víc se přiblíží svému původnímu vzhledu, protože řemeslníci zrenovovali některé jeho části. Obnovili schodiště i stříšku, mlýn má nový lub, násypku a originální fukar.
V chrudimském muzeu loutek vznikla Hravá hmatová expozice. Všechno si můžete vyzkoušet a osahat
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v Pardubickém kraji otevřelo novou speciální expozici, ve které návštěvníci mohou objevit kouzlo loutkového umění prostřednictvím hmatu. Stálá výstava byla navržena tak, aby přinesla poznání a radost lidem se zrakovým znevýhodněním. Slabozrakým či nevidomým. Ale užít si ji mohou úplně všichni.
Na skále Halířce je pietní místo třebíčských trampů. Je z ní krásný výhled na Dalešickou přehradu
Nad Dalešickou přehradou na Vysočině se tyčí skála, které se říká Halířka. Krásné místo s vyhlídkou na vodu si oblíbili hlavně trampové. Pravidelně se tam scházejí a vzpomínají na kamarády, kteří už s nimi k ohňům nechodí. Vybudovali tam i dřevěnou lavičku s výhledem do údolí.
Muzeum obchodu v Českém Krumlově ukrývá skvosty. Třeba pojízdný stánek s pečenými kaštany
Když v Radniční ulici v Českém Krumlově vejdete do malého historicky vyhlížejícího krámku, dýchne na vás atmosféra známá třeba z knihy Bylo nás pět. Nejde totiž o klasický obchod, ale o Muzeum obchodu, které představuje poctivý kvelb, nebo obchod s koloniálním zbožím z přelomu rakousko-uherského mocnářství a první republiky.
Podzemní kaolinový důl v Nevřeni se stal kulisou pro filmovou pohádku Čertí brko
Na severním Plzeňsku mají sněhobílou katedrálu. Řeč je o podzemním kaolinovém dole v Nevřeni, kde je mimo jiné k vidění i takzvaný Velký dóm. Ten zmíněnou katedrálu leckomu připomíná. Prostory bývalého dolu na kaolin byly pro veřejnost otevřeny v roce 2019. O několik let později byl důl prohlášen kulturní památkou.
Smečka kovových šelem hlídá unikátní Centrum Uffo v Trutnově. Prosklená budova má připomínat vesmír
Společenské a kulturní centrum Uffo na trutnovském náměstí Republiky budí pozornost svým vzhledem, zakomponováním ve zdejší zástavbě i svou multifunkčností. Patří k nejmodernějším a nejvariabilnějším divadelním scénám u nás. Jeho součástí je i vzdušná galerie a kavárny.
Jeskyně Kostelíček v Šemánovickém dole na Kokořínsku bývala díky skalnímu převisu dokonalou skrýší
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko ve středních Čechách je známá díky pískovcovým skalám, které se díky postupnému zvětrávání přeměnily do nejrůznějších tvarů a jeskyní. Díky snadnému opracování pískovce si lidé, kteří měli hluboko do kapsy, ve skalách hloubili příbytky. Ty pak bývaly využívány nejen jako obydlí, ale také jako skrýše. A nebyly to jenom skrýše loupežnické. Jako tajný úkryt fungovala jeskyně Kostelíček, která se nachází v Šemánovickém dole.