Říká se, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. V Plešovicích, nedaleko jihočeské Zlaté Koruny, je svět opravdu malý. Místní obyvatel Jiří Bauer si tam totiž na své zahradě postavil před několika lety svůj vlastní svět. A ačkoli už náš svět opustil, své dílo nechal volně přístupné pro všechny zájemce.

V šumavské obci Srní se pro veřejnost otevřel Dům Karla Klostermanna, který návštěvníkům přibližuje svět známého šumavského spisovatele a jeho příběhů. Zrekonstruovaná budova bývalé fary se proměnila v moderní návštěvnické centrum se stálou expozicí. Místo spojuje literaturu, přírodu i služby pro turisty.

Pokud máte rádi pískovcové skály, pak si určitě užijete výlet na Klamornu. Dávný skalní hrad východně od vsi Dneboh nedaleko Mnichova Hradiště ve Středočeském kraji. Klamorna je i pozoruhodný přírodní útvar. Nachází se v Příhrazských skalách v nadmořské výšce 340 metrů v CHKO Český ráj. Kromě toho je i skvělým vyhlídkovým místem.

V Třešti na Vysočině vznikla v nově opravené budově na náměstí expozice plastikových modelů, kterou městu věnovala rodina celoživotního vášnivého modeláře Vladimíra Balíka. Každý, kdo do ní zavítá, může obdivovat stovky historických i současných modelů letadel, tanků, aut a lodí.

Nejen známé plakáty a malby Alfonse Muchy, ale také fotografie jsou k vidění v Ivančicích na Brněnsku. Výstava nazvaná Mucha a folklór: Znovuzrození slovanské krásy a harmonie vznikla z iniciativy Nadace Mucha. Vyzdvihuje lásku autora k jeho rodné Moravě a lidovým motivům, které vnášel do svých děl. Expozice je přístupná celoročně v Památníku Alfonse Muchy na Palackého náměstí.

Vysoká pískovcová skála zvaná Pastýřská stěna se tyčí na levém břehu řeky Labe v Děčíně-Podmoklech. Vznikla díky neúnavné, mnoho let trvající práci našeho nejmohutnějšího vodního toku. Původně šlo totiž o celek se skálou, na které dnes stojí děčínský zámek. Řeka místo obtékala a postupně pak prorážela. Až vzniklo hluboké údolí a dvě proti sobě stojící úžasná vyhlídková místa.

Císařské lázně patří k nejvýznamnějším historickým budovám Karlových Varů. Vznikly na konci 19. století jako reprezentativní lázeňský dům pro císaře Františka Josefa I. a další významné hosty. Projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera byl dokončen v letech 1893 až 1895 a při slavnostním otevření 5. května 1895 se stal symbolem tehdejší evropské lázeňské kultury.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.

Poutní areál svaté Anny u jihočeského Kraselova je vystavěný tak, že vám na první pohled může připomínat pevnost. A přitom je ve skutečnosti místem, kam se lidé jezdívali léčit. Když se vydáte ze Strakonic jihozápadním směrem a přejedete první vrchy Šumavského podlesí, otevře se před vámi zvlněná krajina, na kterou jakoby civilizace zapomněla. Už to není prostor městských aglomerací, ale ještě to není Šumava. Jen několik údolí, kde se skoro zastavil čas.