V Třešti na Vysočině vznikla v nově opravené budově na náměstí expozice plastikových modelů, kterou městu věnovala rodina celoživotního vášnivého modeláře Vladimíra Balíka. Každý, kdo do ní zavítá, může obdivovat stovky historických i současných modelů letadel, tanků, aut a lodí.

Nejen známé plakáty a malby Alfonse Muchy, ale také fotografie jsou k vidění v Ivančicích na Brněnsku. Výstava nazvaná Mucha a folklór: Znovuzrození slovanské krásy a harmonie vznikla z iniciativy Nadace Mucha. Vyzdvihuje lásku autora k jeho rodné Moravě a lidovým motivům, které vnášel do svých děl. Expozice je přístupná celoročně v Památníku Alfonse Muchy na Palackého náměstí.

Vysoká pískovcová skála zvaná Pastýřská stěna se tyčí na levém břehu řeky Labe v Děčíně-Podmoklech. Vznikla díky neúnavné, mnoho let trvající práci našeho nejmohutnějšího vodního toku. Původně šlo totiž o celek se skálou, na které dnes stojí děčínský zámek. Řeka místo obtékala a postupně pak prorážela. Až vzniklo hluboké údolí a dvě proti sobě stojící úžasná vyhlídková místa.

Císařské lázně patří k nejvýznamnějším historickým budovám Karlových Varů. Vznikly na konci 19. století jako reprezentativní lázeňský dům pro císaře Františka Josefa I. a další významné hosty. Projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera byl dokončen v letech 1893 až 1895 a při slavnostním otevření 5. května 1895 se stal symbolem tehdejší evropské lázeňské kultury.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.

Poutní areál svaté Anny u jihočeského Kraselova je vystavěný tak, že vám na první pohled může připomínat pevnost. A přitom je ve skutečnosti místem, kam se lidé jezdívali léčit. Když se vydáte ze Strakonic jihozápadním směrem a přejedete první vrchy Šumavského podlesí, otevře se před vámi zvlněná krajina, na kterou jakoby civilizace zapomněla. Už to není prostor městských aglomerací, ale ještě to není Šumava. Jen několik údolí, kde se skoro zastavil čas.

Expozice Měření času v Národním technickém muzeu v Praze zachycuje vývoj hodinářského řemesla od 15. století a představuje časoměrné přístroje od nejstarších typů až po přístroje sestavené za využití nejmodernějších technologií. K vidění jsou tu základní časomíry, jako jsou hodiny sluneční, vodní, ohňové či přesýpací. Ale také pozdější, v hodinářství dlouho převažující hodiny mechanické i hodiny elektronické.

Maletín na Šumpersku je vesnice nedaleko hlavní silnice procházející horským masívem z Čech na Moravu. Odpradávna to byl kraj lomařů a kameníků, kteří zde těžili a zpracovávali proslulý pískovec, jenž se pak stával materiálem pro slavné sochaře a architekty, zejména doby baroka. V jednom z největších zdejších lomů se dnes můžete vydat na cestu do pravěku, tedy do doby, kdy tato krajina a pískovec vznikaly.

Ve sklepení domu U Špuláků na Velkém náměstí v Hradci Králové na vás čeká poetický Dotek starých časů. Expozice plná historických hraček, starých kočárků, mechanických gramofonů, hracích skříní, módy a životního stylu z časů dávno minulých. Stačí sestoupit do klenutého podzemí a hned se ocitnete ve světě, který probouzí nostalgii. Připravili ho majitelé soukromé sbírky Vanda Rektorisová a Michal Klokočník.

Na úpatí lesnatého kopce jménem Stračka v Zašové na Vsetínsku ve Zlínském kraji vyvěrá ze skály pramen, ke kterému si už po celá staletí chodí místní i přespolní pro velmi chutnou vodu. Mnozí jsou přesvědčení, že voda je navíc i léčivá. K půvabnému poutnímu místu se váže dávná legenda.