- Podcasty
- Svět ve 20 minutách
Poslechněte si podcast: Sbližování Putina a Si Ťin-Pchinga může paradoxně vést k jakési měkké kolonizaci Ruska
Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Moskvě působila zdánlivě jako vítězství obou stran. Šéf Kremlu Vladimir Putin ukázal, že navzdory mezinárodnímu zatykači z Haagu má stále na geopolitickém hřišti vlivné přátele. Peking zase po předchozím zprostředkovaném míru mezi Íránem a Saudskou Arábií mohl prohlubovat image „mírotvůrce“. Ruský nezávislý list Novaya Gazeta ale v analýze dokládá, že Rusko potřebuje Čínu daleko víc.
Svět ve 20 minutách
Na serverech celého světa hledáme témata, která unikají českému tisku.
Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě
Vladimir Putin má panickou hrůzu z ukrajinské protiofenzivy. Nic o ní neví, ale je mu jasné, že jestli bude úspěšná, jsou jeho dny sečteny. Protože v Kremlu se už mezi jeho nejdůležitějšími spolupracovníky začíná objevovat rozkol. Prořídlé ruské jednotky chystají po celé frontové linii bytelné obranné pozice k odražení útoků a plánují vlastní ničivé operace.
Útok v ruské Bělgorodské oblasti mohl být „průzkumem terénu“, ale i začátek budoucí operace
Na otázku, proč Rusko nedokázalo odpovědět na útok proukrajinských vojenských jednotek v Bělgorodské oblasti, se na stránkách ruského portálu Važnyje istoriji snaží odpovědět nezávislí vojenští analytici – a pod rouškou anonymity i oficiální představitelé ruských ozbrojených sil. Připravenost ruských ozbrojenců řešit podobné útoky je podle odborníka na vojenské konflikty a spolupracovníka Karlovy Univerzity Jurije Fjodorova prakticky nulová.
Medveděv a Patrušev ztrácejí pozice ve prospěch rozhněvaného Prigožina. A Putin mlčí
Šéf ruské polovojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin varoval před chaosem a revolucí v Rusku. Revolucí, která by se vyrovnala roku 1917. Kremelské elity podle něj neberou válku na Ukrajině dost vážně, a to prý způsobí zmatek a nejistoty, cituje Prigožina ruský exilový server Meduza. Jiní si myslí, že to bude spíše nezájem o domácí politiku a problémy, které válka Rusku přinesla, co nakonec zapříčiní pád režimu Vladimira Putina.
Ruská ekonomika plynule přechází z „dedolarizace“ v „jüanizaci“, myslí si novinářka Moscow Times
Rusko v poslední době láme spoustu nelichotivých rekordů. Premiantem je i mezi zeměmi, na které byly uvaleny sankce, protože se potýká s více než 13 tisíci omezeními. Je to víc než Írán, Kuba a Severní Korea dohromady, vypočítává novinářka Alexandra Prokopenková v článku pro nezávislý ruský server Moscow Times. Ruské HDP ale přes všechny sankce loni oficiálně kleslo pouze o 2,1 procenta. Ani hospodářské výhledy nejsou černé.
Prigožin na Kreml stále plive. Může to znamenat, že Putinovy dny jsou sečteny
Konec ruského režimu se zřejmě blíží, ale jak padne? Zemře Putin na otravu, bude svržen při palácovém puči, nebo ho zabije Prigožin, který denně kritizuje armádu a její neúspěšnou strategii? To jsou otázky, nad kterými se zamýšlí americká novinářka Diane Francisová v článku na ukrajinském serveru Kyiv Post.
Italská premiérka Meloniová vydává zákony znevýhodňující LGBTQ+, zastrašovat má i novináře
Tento týden rezignoval šéf veřejnoprávní Radiotelevisione Italiana, z funkce brzy odejdou i významní ředitelé několika italských oper. Vše nasvědčuje tomu, že krajně pravicová vláda premiérky Giorgie Meloniové zvyšuje své úsilí o ovládnutí kulturní i veřejnoprávní služby v zemi, všímá si zpravodajská televizní stanice Euronews.
Počet mrtvých ruských vojáků je i podle nejkonzervativnějších odhadů ohromující, tvrdí novinář
Stejně jako v 90. letech se teď Rusko potýká s neúspěšnou válkou, rozvrácenou společností a národním ponížením. Pro prezidenta Vladimira Putina, který chtěl při nástupu k moci hlavně vymýtit chaos 90. let, by návrat tehdejších poměrů mohl znamenat vážné ohrožení jeho vlády. V komentáři pro americký magazín Foreign Policy se myšlenkou zabývá investigativní novinář Alexej Kovaljov.
Putin poslal médiím návod, jak informovat o ukrajinské protiofenzivě i vojenské přehlídce 9. května
Podle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajla Podoljaka jsou obavy Moskvy z další fáze války jedním z důvodů, proč ruská armáda v posledních dnech stále častěji odpaluje rakety na civilní cíle. Čím dříve Ukrajinu vyprovokuje k zahájení ofenzívy, tím méně bude Kyjev připraven, píše nezávislý ruský exilový server Meduza. Putin také vydal instrukce provládním ruským médiím, které server získal.
Z ulic zmizí sochy Puškina, Dostojevského nebo carevny Kateřiny. Ukrajinci začali s derusifikací
Od počátku ruské invaze Ukrajinci demontují pomníky ruských osobností a přejmenovávají ulice. Často jde o místní iniciativy, od minulého týdne se ale „dekolonizace“ veřejného prostoru od symbolů imperiální politiky Kremlu, stala oficiální vládní politikou. Prezident Volodomyr Zelenskyj totiž podepsal zákon zakazující „propagandu ruské imperiální politiky“. Obce budou muset odstranit pomníky a měnit názvy ulic. Více informací přináší německý deník Der Spiegel.
Z Ruska odešlo pouhých 20 procent západních firem. Některé další pak jen naoko
Od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, ruský trh opustilo jen dvacet procent západních firem. Zbylým se buď nedaří přemluvit úřady, aby je ze země pustily, nebo samy odejít nechtějí, uvádí v rešerši na svých stránkách nezávislý ruský portál Važnyje istoriji. Invaze na Ukrajinu postavila mezinárodní společnosti působící v Rusku před dilema a pokračovat s podnikáním v zemi, která válku rozpoutala, je nebezpečné a nevýhodné.