- Podcasty
- Jak to bylo doopravdy
Poslechněte si podcast: Vstup do NATO rozhodně nebyl automatický. Západ s tím nejdřív vůbec nepočítal, říká historik Tůma
Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999. Společně s Polskem a Maďarskem. Dnešním pohledem jasná věc navazující na pád komunismu v listopadu 1989. Prezident Václav Havel v březnu 1991 (při návštěvě Belgie a v projevu k Radě ministrů) řekl: „Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha důvodů stát nemůžeme.“
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
Vnitro po listopadu 1989? Estébáci byli naštvaní, že je porazil buržoazní synek, říká historik Žáček
Po skončení 2. světové války byl v Československu založen Sbor národní bezpečnosti (SNB) a patřila „do něj“ Veřejná bezpečnost (VB) i Státní bezpečnost (StB). Klíčové pozice obsadili komunisté – ostatně v čele ministerstva vnitra byl už od roku 1941 komunista Václav Nosek, který sehrál zásadní roli v únoru 1948. Policie tak byla organizována podle sovětského vzoru, navíc ve spolupráci se sovětskými poradci.
Mýty a realita 17. listopadu 1989: Žádné drama, nebo pouliční masakr?
Klíčové datem našich soudobých dějin je bezpochyby 17. listopad 1989. Změnil životy občanů, ale především Československo nastoupilo cestu přeměny v demokratický stát. Co se tehdy vlastně stalo a jaké byly okolnosti toho dne? Kdo mohl mít zájem na změnách? I to jsou otázky, které se objevují ve veřejném prostoru, a spolu s nimi také různé konspirační teorie a mýty. Jedním z nich je, že to byla vlastně naprosto poklidná demonstrace, která proběhla takřka bez násilí.
Za komunistů byli lidé posíláni za mříže i jen za své mravní stanovisko, popisuje historik
Nástup komunistů do vedení Československa zasáhl všechny oblasti společnosti: od ideových odpůrců, třídních nepřátel a nepřátel přátel. Do soukolí se tak dostali i lidé jen za to, že psali básně, které se režimu nehodily.
Praha se za vlády Habsburků stala provinčním městem
Ovšem ne po celou dobu, kdy tento rod ovládal české země. Kdy byla Praha důležitým centrem monarchie a co tomu pomohlo? Odpoví další díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Připravila ho Ivana Chmel Denčevová.
Existoval v roce 1918 československý národ? Jen další z prvorepublikových mýtů, odpovídá historik
Dne 28. října 1918 zasedal v pražském Obecním domě Národní výbor československý – Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Byl vyhlášen československý stát. Klíčové pro tento nový stát bylo, že v něm žil „československý národ“. Do jaké míry tomu tak bylo a do jaké míry to bylo pouze přání?
Komu patří Královec? Jeho nárokování by bylo absurdní i pro Přemysla Otakara II., míní historička
Kalinigradská oblast je území mezi Litvou a Polskem, kde žije zhruba půl milionu lidí. Součást Ruska se rozkládá na 15 tisících kilometrech čtverečních a je strategickým místem u Baltského moře. Dřív ale patřila Polsku, Německu i Litvě. Až do roku 1946 se dnešní Kaliningrad jmenoval německy Koenigsberg, česky Královec. Jaká jsou historická fakta? Odkud se české „právo“ na Královec vzalo?
Revoluce požírá své vlastní lidi - poučku z francouzské revoluce plně potvrdily také politické procesy v 50. letech v Československu
Ty se nevyhnuly ani představitelům komunistické strany. Obětí čistky se stal i druhý muž tehdejšího režimu Rudolf Slánský. Jestli se to dalo očekávat, na to se ptá dnešní díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Připravila Ivana Chmel Denčevová, režii měl Michal Bureš.
Někteří protektorátní novináři-kolaboranti skončili na popravišti. Řada jich ale potrestána nebyla
Potrestat zrádce a kolaboranty, to byl jeden z hlavních úkolů po skončení 2. světové války. Patřili mezi ně také novináři, kteří prostřednictvím svých textů podporovali nacistickou okupaci.
Stala se legenda o svatováclavské koruně osudnou i Reinhardu Heydrichovi?
Svatováclavská koruna je součástí svatovítského pokladu od 14. století. Souvisí s ní několik tradic, také legendy a dokonce i kletba. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich si prý nasadil svatováclavskou korunu na hlavu a do roka zemřel. Je to legenda, nebo skutečnost?
Mnichovská dohoda byla z pohledu našeho práva protiústavní, připomíná historik
Tragickým obdobím našich dějin je podzim 1938, kdy byla přijata takzvaná Mnichovská dohoda. Znamenala mimo jiné konec prvorepublikového Československa, ze kterého po nuceném odstoupení Sudet, zůstala jen část bývalého státu. Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo ale bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo na „Mnichov“ přistoupilo. Proč?