- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda

Poslechněte si podcast: Vraždy, plenění, loupeže. Detaily o trestné činnosti ve středověku známe díky popravčí knize
Z řad vyšší šlechty usedlé v krajích jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci. Rožmberkové, kteří si nárokovali tuto pravomoc jako první poprávci hned po panovníkovi, získali roku 1349 takové kompetence od Karla IV. pro Plzeňský kraj.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Osada u Tábora se jmenovala Záchod. Když slovo začalo nabývat dnešního významu, udělali z ní Náchod
Mnohá významná místa mají v jižních Čechách své jmenovce. Tak třeba Náchod není jen východočeské okresní město s velkým zámkem, nýbrž i vesnice kousek od Tábora. Ve 14. století patřila Rožmberkům a později královskému městu Táboru.
V Jihočeské vlastivědě si připomeneme, kdo byl Wilhelm Kralik z Lenory
Vsi a městečka u nás vznikala v historii různě už od středověku. Ale ani mnohem později tento trend neustal. Příkladem obce vznikající díky průmyslu až po roce 1830 je Lenora na Prachaticku.
Co znamená pojem Pelhřimovské vzbouření mrtvých?
V Pelhřimově kdysi došlo k události, která místním obyvatelům nahnala hrůzu. Když byla v roce 1732 otevřena krypta pod podlahou farního kostela svatého Bartoloměje, aby do ní pochovali nebožtíka, spatřili lidé podivnou věc.
Slavný sýr Niva začal v jižních Čechách zrát díky ruskému kozákovi Andreji Charitonovi
Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem.
Rolník Šimek z Hroznějovic našel na vlastním dvoře poklad. Vzácné mince ale musel odevzdat muzeu
O tom, že naše země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře svého domu narazil na hliněnou nádobu, v níž se nacházelo na sto stříbrných mincí.
Poklidné soužití Němců a Čechů na Boleticku ukončil nástup fašismu, nakonec území připadlo armádě
Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku, které je spjaté s nejstarší historií.
Biskupa Jirsíka vítaly ve Střížově zástupy lidí, čekalo ho tu ale i jedno nepříjemné setkání
Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji, jak je napsáno v jedné publikaci. Kronika střížovské farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí z 19. století, mimo jiné i návštěvu českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka v roce 1854.
Mezi poslední naděje churavějícího spisovatele Třebízského patřila studánka u jihočeského Břehova
V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám. S krajem ho spojuje jedna z jeho knih, která má název V podvečer pětilisté růže a odehrává se v časech vlády poslední generace Rožmberků.
Hradčany nejsou jen v Praze. Stejné jméno nosí obec na Šumavě i ulice v Hluboké nad Vltavou
Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Pražského hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech. Totožné jméno má hned několik obcí, třeba na Nymbursku, Přerovsku, Liberecku nebo jižním Plzeňsku. A jedna je také na jihu Čech.