Na konci každé sezóny je vždycky nějaká sláva. Když se z pole sklidí poslední brambory, bývá to dokopná, když se utrhne poslední hlavička chmele, tak se pořádá dočesná, když se z vinic odvezou hrozny, slaví se vinobraní, konopnická při sklizni konopí a dožínky se slaví na konci žní.

1. září máme zpravidla spojené se začátkem školního roku. Ale i druhé světové války. Ve Vltavínu připomeneme, jak se začátek tohoto konfliktu promítl do života v jižních Čechách. Poté se přesuneme už potřetí a naposledy do období reforem zaváděných císařem Josefem II.

Železná ruda se těžila i na jihu Čech. Nevznikly tu sice obří doly ani velkoprůmyslové železárny, ale nalezišť byly desítky až stovky. Nacházely se v pásu od Zlivi, Českých Budějovic, přes Lišovsko, jižní Třeboňsko až k Trhovým Svinům.

Když na konci 18. století císař Josef II. nařídil zrušení třetiny českých klášterů, znamenalo to i konec působení dominikánského řádu v Českých Budějovicích. Jeho majetek se rozprodával v dražbách, což dokumentují i dochované smlouvy v pozemkové knize.

S vládou Marie Terezie a jejího syna Josefa II. jsou spojené velké změny, které dopadly i na jižní Čechy. Reformy měly pragmatický charakter, jejich smyslem bylo zvýšit populaci a daňové příjmy, zlepšit vzdělanost a sociální podmínky poddaných. To mělo vést i k obraně monarchie.

Přelom let 1631 a 1632 přinesl Českým Budějovicím zásadní historickou úlohu. Z města se 22 měsíců řídil chod celého království. Přesídlily sem důležité úřady a byly tu uložené i významné listiny a české korunovační klenoty.

Když si pozorněji prohlédnete křižovatku uprostřed Strážkovic na Českobudějovicku, všimnete si, že tu kromě obvyklých dopravních značek stojí kamenný sloup. Jedná se o pozůstatek historického dopravního značení.

V kopcích nedaleko Českých Budějovic, kde dnes vede jen silnička do obce Jivno, bývala kdysi větev hlavní silnice na Lišov a Třeboň. Zbylo po ní pár úvozů, které jsou připomínkou dávného způsobu cestování.

Pomník s podobiznou Jana Žižky stojí ve vesnici Čeřejov na Českobudějovicku. Slavný vojevůdce tu totiž ve 14. století měl statek. Lidé si obvykle Žižku spojují s rodným Trocnovem, který se nachází nedaleko, ale rodina vlastnila více nemovitostí v okolí.