Testosteron se v posledních letech proměnil v zázračnou molekulu 21. století. Stal se totiž univerzální odpovědí na únavu, výkon, psychickou nepohodu, stárnutí, ale také na nejrůznější společenské otázky. Sociální sítě a influenceři povzbuzují k tomu, abychom si hladinu testosteronu měřili, zvyšovali a optimalizovali.

Po hitu Navždycky blázen, kde se Gufrau s Viktorem Kalem a Rohonym podařilo zaujmout publikum sociálních sítí, se letos chystá deska i první větší sólový koncert. „Nevadí nám se na sociálních sítích trochu zatvářit, že jsme ťulpasové,“ říká Viktor Kal o nečekaném virálním úspěchu.

Katalánská hudebnice a popová ikona Rosalía vydala 7. listopadu album LUX, kterým rozšířila možnosti popu. Koncepčně sevřené album zpracovává osobní témata jako rozchod nebo vlastní spiritualitu na pozadí příběhů historických postav svatořečených žen. LUX oslavuje ženskou mystiku, ale nezapomíná ani na Sex, násilí a pneumatiky (jak zní název úvodní skladby). Rosalía nahrávala s Londýnským symfonickým orchestrem a vymezuje se tak proti AI generované hudbě.

Nikolas Ferenc je šestadvacetiletý romský herec, dabér a hudebník. Na Instagramu tvoří videa o romské kultuře a o stereotypech a předsudcích, se kterými se Romové a Romky setkávají. „Jsme rovnocenní partneři, ale musíme víc pracovat na sebevědomí. Je jasné, že ho nemáme,“ říká.

Letošní trojité výročí spjaté s výjimečným zpěvákem Petrem Mukem a kultem okolo kapely Oceán přimělo Radio Wave klást si otázku, zda Mukův odkaz rezonuje i se současnou mladou generací. Odpovědi v nové Vlně přináší nejen sedmadvacetiletý hudebník Petrofski, který přízvisko „Petr Muk pro Gen Z“ hrdě přijal za své. Hudebně-publicistický kontext příběhu natřikrát slavného velikána tuzemského popu dodá novinářka a podcasterka Aneta Jetmar Martínková.

Italský novinář a spisovatel Stefano Liberti představil v Česku svoji knihu Vládci jídla. Dočteme se v ní spoustu znepokojivých informací o tom, co se děje s nejobvyklejšími potravinami před tím, než se dostanou do obchodů nebo restaurací. Zašli jsme příliš daleko a rizika jsou obrovská, varuje Stefano Liberti v rozhovoru pro podcast Vlna.

Od smajlíka až k radikalizaci. Od memu až k vraždě. Seriál Adolescent, teroristický útok v novozélandském Christchurch z roku 2019, ale také vražda amerického pravicového aktivisty Charlieho Kirka mají jednu společnou věc. Na cestě k extremistickým činům jejich aktéry doprovázely nejrůznější prvky vizuální kultury – a to hlavně emojis a memy.

„Tohle povolání určitě není jen o adrenalinu, bezvědomí a resuscitacích,“ říká zdravotní záchranářka Kateřina Stuchlíková, která slouží u záchranné služby ve Zlíně. Nejvíc ji baví sehranost týmu. „Líbí se mi, že jsme páni svého výjezdu,“ dodává poslední hostka reportážní série Šichta.

„Práce v terénu není jen o vyměňování stříkaček,“ říká Martin Matušák, terénní adiktolog z neziskové organizace Drop In. „Snažíme se předcházet jakémukoli riziku, proto s sebou nosíme i kondomy, lubrikanty nebo těhotenské testy,“ dodává čtvrtý host série Šichta. Přibližujeme práci nelékařských zdravotnických profesí – protože životy nezachraňují jen lékaři.

Excentrické postavy jako Bryan Johnson utvářejí mediální obraz trendu longevity. Technooptimistickou vizi vzepření se smrtelnosti a zvyšování potenciálu těla reprezentují i startupy jako Minicircle z libertariánského prostředí Silicon Valley. Prodloužení života ale nemusí být jen bizarní manýra narcistních tech bros. Molekulární biolog František Knobloch vnímá longevity jako cestu k omezení vlivu civilizačních nemocí na kvalitu poslední fáze lidského života.