To, že za uměleckým dílem stojí člověk, byla dřív samozřejmost – dnes je to něco, co pro jistotu uvádíme. Na sítích, v závěrečných titulcích filmů i na přebalech alb se čím dál častěji objevuje prohlášení: „No AI was used“. Proč máme najednou potřebu akcentovat, že za naší tvorbou stojí krev a pot, a ne jenom dobře napsaný prompt?

Pijete horkou vodu pro lepší trávení a vaříte jablka? Víte, odkud tyhle techniky pochází? A jste si jistí tím, že tím nevykrádáte jinou kulturu? Posedlost asijskou kulturou, chinamaxxing a podobné trendy otevírají debatu o tom, jakou roli hrají sociální sítě během kulturní výměny. Často nevinně vypadající inspirace totiž může být problematická a k jiným kulturám neuctivá.

Už dávno neplatí, že sociální sítě používáme hlavně kvůli tomu, abychom skrze ně sdíleli svoje životy. Právě naopak, daleko víc uživatelů a uživatelek je na sítích přítomných jen pasivně a nepostují vůbec. V novém Hotspotu se Barbora Součková a Sarah Abulkasim zaměří na fenomén posting zero a rozeberou, jaké má tiché pozorovatelství na sítích výhody, ale i nevýhody.

Internetové memy o možné třetí světové válce zaplavují feedy sociálních sítí. Lidi řeší, co si vezmou do zákopů nebo jaký playlist si pustí v tanku. Humor může fungovat jako způsob, jak si od hrozby udržet odstup a zvládnout nejistotu. Jenže podobná estetika se propisuje i do komunikace politiků a státních institucí, které tak komentují právě probíhající válečné konflikty. Jak jsme se dostali do situace, kdy oficiální komunikace připomíná spíš trolling?

Zhubnout „snadno a rychle“? Média i sociální sítě zaplavují obsahy o Ozempicu a Mounjaru. Propagují je reklamy během Super Bowlu, ale také celebrity, jako jsou Serena Williams nebo Sugar Denny. Hotspot se tak věnuje tomu, jak sociální sítě ovlivňují debaty ohledně takzvaných léků ze skupiny GLP-1, jak jejich užívají romantizují a jak se v důsledku toho vztahujeme k našim tělům, obezitě i hubnutí.

Čas s přáteli dnes často připomíná spíš rychlý briefing. Co je nového? Co se změnilo? Co jsi zažila? Společné zážitky tak nahradily vzájemné updaty o životě. V nové epizodě Hotspotu se Sarah Abulkasim a Barbora Součková ptají, proč je dnes přátelství jenom další položkou na nekonečném seznamu úkolů. Vítejte ve světě catch-up kultury.

Hotspot bude v nové epizodě balancovat na pomezí upřímnosti a nadsázky. Z pozice tvůrců se nad postironií zamýšlejí režisérka a scenáristka Adina Šulcová a hudebník Mat213. Druhou rovinu otevírá kulturní publicista Jonáš Kucharský, který tenhle fenomén zasazuje do širšího společenského kontextu.

Baggy džíny, drátová sluchátka, matcha a Gender Trouble od Judith Butler. Dovedete podle těchto atributů poznat, že jste se setkali s performativním mužem? Nový Hotspot se na tento trend, který v minulém roce zahltil TikTok, zaměřuje zblízka. Snaží se zjistit, jestli ironie a humor, jimiž je protkaný, jen dál nepodporuje genderově podmíněné stereotypy.

Také cítíte nostalgii po roce 2016? Nejste sami. Začátek letošního roku totiž na Instagramu a TikToku definují hlavně vzpomínky o dekádu zpět. „Často se lidé chtějí vrátit do té doby – nebo spíše, že chtějí navrátit jakýsi pořádek, který si tehdy mysleli, že byl,“ říkají moderátorky nového pořadu Hotspot. Sarah Abulkasim a Barbora Součková v něm řeší témata ze sociálních sítí kriticky a v kontextu. Pusťte si první díl.

Od 5. března 2026 startuje Hotspot – nový pořad o trendech, které nás pálí. Bude reagovat na současné dění na sociálních sítích a rozebírat ho kriticky, ale s nadhledem. V rozhovorech s odbornicemi a odborníky dávají Barbora Součková a Sarah Abulkasim kontext vašemu feedu. Podcastový doomscrolling, ale bez výčitek.