- Podcasty
- Nedělní káva
Poslechněte si podcast: Vladimír Burjánek: Myš
Zavírejte domovní dveře, na podzim se myši stěhují do baráku, nabádal nás pokaždé dědeček a svůj požadavek i kontroloval. Připomněl jsem si jeho slova o letošním podzimu, kdy dcera, bydlící v přízemí domku, spatřila v kuchyni běžet pořádnou myš. Tím okamžikem začal lov.
Nedělní káva
Každou neděli dopoledne pro vás máme krátkou glosu ke kávě a k zamyšlení.
Dagmar Ruščáková: Západ slunce
Jedu svižně po poloprázdné dálnici, uvolněně držím volant a poslouchám oblíbenou hudbu. Končí horký den, nebe je jasné, a v šikmých podvečerních slunečních paprscích vypadá krajina měkce a půvabně. Miluju dlouhé dny kolem letního slunovratu!
Vladimír Burjánek: Dorozumívání
Za nás se říkalo, kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Připomněl jsem si to, když se nedávno opět začalo s novým ministrem školství diskutovat, jestli by žáci měli mít druhý jazyk povinně, nebo jen dobrovolně. Zvraty v našem školství nejsou nic neobvyklého. Dokladem budiž třeba měnící se rozhodnutí o maturitách z matematiky.
Dagmar Ruščáková: Chůze nebo meditace?
Jdu pěknou lesní cestou, je krátce po dešti, vzduch voní a ptáci štěbetají. Jdu jen proto, abych šla. Není to vycházka s nějakým cílem, neprocházím se se psem. Říkám tomu, že jdu chodit. Cílem je protáhnout si tělo a pustit myšlenky na volnoběh.
Vladimír Burjánek: Blatník
Dnes je Světový den životního prostředí. Dáváme mu na celé zeměkouli ještě pořád dost na frak. To aby prase vydrželo, říkala vždycky moje babička, když se na ni řítil jeden problém a nervák za druhým. Prostředí kolem nás ničíme ve vodě, na vzduchu, hluboko dole i vysoko nahoře.
Dagmar Ruščáková: Když je patos potřeba
„Jo, je to pěkná písnička,“ souhlasila se mnou jedna z diskutujících, „ale mě vadí ten cirkus okolo, víš? Ten patos“. Zamyslela jsem se. Patos se v naší zemi nenosí, my jsme spíš na vtipy - v dobrém i ve zlém. Přesto… tahle písnička vznikla docela obyčejně, s cílem lidi zaujmout a pobavit. Ten patos jí dodal až aktuální kontext.
Vladimír Burjánek: Promítání
Lidské myšlenkové pochody jsou mnohdy nevyzpytatelné. Spustí se najednou a jedou. Říkám tomu soukromý krátkometrážní vzpomínkový biograf. Začne nenadále, z ničeho nic, nemá hlavního hrdinu, hlavní roli, ani postavy vystupující ve vedlejším obsazení. Všichni mají stejnou důležitost i význam.
Dagmar Ruščáková: Matčina vítězství
Minulou neděli se sešly dva svátky naráz - Den vítězství a Den matek. A mě se vám to v hlavě tak nějak spojilo a začala jsem přemýšlet nad vítězstvími, kterých mohou dosáhnout právě matky.
Vladimír Burjánek: Jaro
V poslední době jsme často svědky toho, že neplatí letité ohraničení ročních období. Mnohdy se stane, že z dlouho trvající zimy přecházíme rovnou do léta. V našem dětství, kdy se ještě i příroda řídila letitými pořádky, jsme měli pro každé roční období i své hry a příslušné činnosti.
Dagmar Ruščáková: Koho nahradí roboti?
„Na co si ti dva hrajou?“ Můj muž svírá volant o něco pevněji, než by musel, jak se snaží ovládnout podráždění. Na dálnici před námi se totiž předjíždějí kamiony. Tedy… jeden začal ve stoupání pomalu předjíždět, načež kopec skončil a cestou dolů začal zrychlovat ten předjížděný.
Vladimír Burjánek: Přechod
Léta jsme odebírali plyn a elektřinu od velkých dodavatelů. Potom jsme se v rámci akce Obec občanům nechali umluvit a přešli jinam. Každoročně jsme měnili dodavatele, někdy k dobru, jindy bez zvláštního efektu.