Dánským modelem Flexicurity, ve kterém se výpovědní doba váže na počet odpracovaných let, se český návrh zkrácení výpovědní lhůty s prodloužením doby zkušební inspiruje jen málo. Flexibilitu umožňuje jen zaměstnavatelům, systém podpory v nezaměstnanosti nijak nezlepšuje. „Firmy, které tu flexibilitu budou využívat, by měly z velké části platit úřady práce,“ poukazuje Daniel Prokop na podobnou praxi v zahraničí. Jaké klady a zápory nese návrh sloučení sociálních dávek?

Kraje, stejně jako obce, dostávají peníze z daní. Tyto finance je třeba rozdělit podle klíče, který u krajů doposud nebyl jasně daný. Asociace krajů ČR přišla s novým návrhem, který zohledňuje například počty lidí studujících na středních školách. Chudým krajům se ale peníze ještě sníží, logika klíče není dobře nastavená. „Je třeba si ujasnit, co po krajích chceme, a podle toho klíč předělat,“ zdůrazňuje Daniel Prokop. Další změna by byla potřebná u dani z nemovitosti.

Český daňově-odvodový systém silně spoléhá na zdanění zaměstnanecké práce, tvrdí analýza společnost PAQ Research. Podle sociologa Daniela Prokopa asi 55 procent daňového mixu je v Česku danění práce, naopak minimum jde ze zdanění majetku. „V rámci práce hodně daníme zaměstnaneckou. Vedle toho máme výrazně méně daněné dohody o provedení práce a část kancelářských OSVČ,“ říká Prokop s tím, že zaměstnancům bereme hodně peněz, což motivuje k šedé ekonomice a tzv. švarcsystému.

Ekonomická situace domácností v Česku zažívá poprvé od roku 2022, kdy začalo zdražování, drobné zlepšení, a to ve všech ukazatelích. Říká to sociolog Daniel Prokop, podle kterého domácnosti v průměrů ušetří přes šest tisíc korun. „To je víc než před rokem, ale před dvěma lety ušetřily domácnosti osm tisíc. Je vidět, že se situace zlepšuje, ale zejména u chudších rodin s dětmi se zlepšuje relativně pomalu.“ Jak vypadá ekonomická situace u seniorů?

Počet obyvatel Česka loni stoupl z 10 milionů 830 tisíc na 10 milionů 900 tisíc obyvatel. Uvedl to Český statistický úřad. Jenže nárůst zajistila migrace, narozených dětí ubylo. „Klesá počet rodičů v generaci, která má děti. Máme silnou generaci, které je 35 až 50 let, těch je třeba 150 tisíc na ročník. A teď přichází generace, která se narodila v 90. letech a kterých je třeba jenom 90 tisíc,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, podle kterého se porodnost bude ještě snižovat.

Oceněná režisérka Daria Kashcheeva mluvila při předávání Českých lvů o tom, jak skloubit mateřství s kariérou. Pozornost médií ale vzbudilo i to, že byla během proslovu přerušena. Co si o rovnosti žen a mužů a skloubení mateřství a prací myslí sociolog Daniel Prokop? „Máme jeden z největších rozdílů mezi platy mužů a žen v Evropě. A jeden z velkých vlivů je penalizace za mateřství nebo za rodičovství. Ženy mají velký výpadek z práce a ani do 55 to na mzdách nedoženou,“ říká.

Motivovat k pozdějšímu odchodu do důchodu chce Marian Jurečka nově nikoli zvyšováním výměry důchodu, ale úlevou na sociálním pojištění. „Výhodné pro stát, málo výhodné pro ty lidi, kteří pracují,“ říká sociolog Daniel Prokop, byť kvituje, že slevu uplatní sami zaměstnanci. Slevu na sociálním pojistném by chtěli také zaměstnavatelé v zemědělství. „Hodně zatěžujeme nízkopříjmové práce, víc než v řadě zemí v zahraničí, protože neexistují slevy na ty odvody,“ poukazuje Prokop.

V Česku je přes milion cizinců, 30 až 40 procent tvoří uprchlíci z Ukrajiny. „Částečně republika byla připravená, ale nedalo se připravit na to, že během pár měsíců přijde až 400 tisíc lidí,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého na 200 tisíc lidí zde zůstane dlouhodobě. „Zaplacené odvody přesahují podporu, která jde uprchlíkům. Dlouhodobě je migrace jedním z nástrojů udržitelnosti důchodového systému.“

„Díky rozšíření počtu výběru škol na tři nemusejí žáci při výběru tolik taktizovat,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Dále popisuje, že pokud by se děti z nízkopříjmových domácností dostali k výuce historie a mediální gramotnosti, nebyly by tak náchylné k dezinformacím a vznikla by z nich generace loajálnější k demokracii. „Nízkorozpočtové rodiny na demokracii rezignují,“ upozorňuje Prokop. Také mluví o psychické zátěži, která snižuje schopnost člověka racionálně uvažovat.

Podle ekonomické analytičky Jany Klímové jsou poklesy u cen elektřiny a plynu trendem, který pozorujeme na zahraničních trzích dlouhodobě. „Poklesy se dějí po celý rok, nejedná se o náhlý skok,“ osvětluje situaci. Protože se však jedná o tržní cenu komodit, koncový zákazník prozatím větší změnu nepocítí. K cenám energií se totiž připočítává regulovaná složka, která se loni zvyšovala. Analytička varuje před výhodnými fixacemi na tři roky, které se mnohdy nevyplatí.