STAŇTE SE PODPOROVATELI STUDIA N A SLEDUJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDIO
„Donald Trump prezentuje Nobelovu cenu míru jako něco, co mu náleží. Dělá z ní handl,“ říká americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová. I když americký prezident v ocenění doufal, letos si je zasloužil někdo jiný: vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machado, která se musí skrývat před Madurovým režimem na neznámém místě. Podle Ciglerové to může posílit Trumpovu ambici působit ještě více jako mírotvůrce a přinutit ho zásadněji řešit situaci na Ukrajině.
Ve Studiu N rozebíráme také další plánovanou schůzku mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, kterou by mělo pořádat Maďarsko. „Orbán pro ně rozvine koberec a dá si na tom velmi záležet,“ říká zpravodajka. „Pro něj to hodně znamená, je to totiž zesílení jeho váženosti a autority na mezinárodní scéně.“ V současné době jsou maďarský premiér Orbán společně se slovenským předsedou vlády Ficem vnímáni v Evropské unii jako političtí outsideři – právě kvůli svým proruským postojům. „Viktor se bude tetelit na mezinárodním výsluní,“ myslí si Ciglerová.
Co může prolomit schůzka amerického prezidenta s ruským diktátorem v Maďarsku? Vydrží Trumpem vyjednané příměří mezi Izraelem a Hamásem? A jak se daří Trumpovi řešit své problémy doma ve Spojených státech? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Statistiky sledující duševní zdraví Čechů a Češek ukazují varovná čísla. Namátkou: až čtyřicet procent deváťáků a deváťaček vykazuje známky střední až těžké deprese, čtvrt milionu dětí potřebuje odbornou pomoc s duševním zdravím a žádná ze sedmnácti psychiatrických nemocnic nenaplňuje kritéria kvality péče a dodržování lidských práv podle Světové zdravotnické organizace.
Projekt Nevypusť duši proto přišel s koncepcí Odolné Česko, která navrhuje řadu systémových změn. Mají ale politici odvahu se do nich pustit? Ve Studiu N o tom mluví psychoterapeutka Barbora Pšenicová a neurovědkyně Marie Hájek Salomonová.
„Máme data, která nám říkají, že víc než polovina dětí se netěší do školy. Že nedůvěřují vzdělávacímu systému. To je pro mě smutná zpráva. Děti nám tím říkají: není nám v tomto světě dobře. A od nás dospělých se očekává, že jim pomůžeme,“ interpretuje výsledky studií psychoterapeutka Pšenicová.
Jedním z témat letošních voleb byl i přístup k inkluzi. Mnohé strany se netají tím, že by rády celý systém zrušily. Na to ve Studiu N reagovala neurovědkyně Salomonová: „Inkluzi musíme držet zuby nehty a musíme doufat, že to nakonec nebude tak hrozné, jak to v politických debatách vypadá. Inkluze nás posouvá do moderní společnosti, která lidi s hendikepem neodsouvá za brány institucí, ale naopak je nechává rozvíjet kvalitní život a dává jim možnost participovat ve společnosti.“
Co mohou v lidské psychice vyvolat události, jako jsou volby? Jak absorbovat velký objem negativních zpráv, které produkují dnešní krize? Co si myslí o snahách některých spolků omezit ve školách sexuální výchovu? A jak přesvědčit politiky, aby se okamžitě začali věnovat zhoršujícímu se duševnímu zdraví českých dětí a dospívajících? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová. 
Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.
 
Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“
Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje.
Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem?
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR SI POSLECHNĚTE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Lidé se nás lekli. Nechtěli kombinaci jakés takés levicové politiky s odmítáním Evropské unie a vystoupením z NATO. Podle mě jsme začali vypadat jako nebezpeční,“ komentuje ve Studiu N debakl hnutí Stačilo! expremiér a bývalý předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. A i když se spojením s komunisty nesouhlasí, ve straně dál zůstává. „Věřím ve zmrtvýchvstání sociální demokracie,“ říká.
Přestože Socdem utrpěla ve volbách těžkou porážku a ve Sněmovně se neobjeví už druhé volební období po sobě, má podle Špidly stále věcný důvod k existenci: „Musíme se znovu stát sociálním hnutím, holt se budeme muset snažit delší dobu.“
Sociálnědemokratický volič podle něj volil kdekoho, jen ne Stačilo! „Tím jsem si jistý. Stačilo! mělo menší výsledek než samotná Socdem minulé sněmovní volby,“ říká bývalý předseda strany. Lidé, kteří volili Andreje Babiše, podle něj volili politicky daleko zraleji. Lídra hnutí ANO přitom v rozhovoru označuje za „maximálně elastického“.
Spojení Socdem s komunisty Špidla považuje za obdobu stranického puče. „Jana Maláčová s Lubomírem Zaorálkem nás do toho vmanévrovali,“ tvrdí. „Když Jana Maláčová říkala, že nebezpečí pro Českou republiku je Evropská komise, a nikoli agresivní Rusko, švejkovsky bych k tomu dodal: Mýlí se chytrý i hloupý. A mýlí se i ministři. To bylo jasné zatemnění.“
Ve Studiu N se zamýšlí také nad tím, v čem coby někdejší tradiční lídr selhal: „Nebyl jsem v některých věcech dostatečně radikální. Přispěl jsem tím k tomu, že se v české politické debatě prosadila pravicová hegemonie a linka, která říká, že chudoba je otázkou osobního selhání a že nemá strukturální příčiny. Mám na tom svůj podíl.“
Proč si myslí, že to dá Andrej Babiš případným koaličním partnerům z řad SPD a Motoristů „vyžrat“? Vyčítá Janě Maláčové, že se spojila s Kateřinou Konečnou a Danielem Sterzikem? A jak hodnotí český sociální systém z pozice důchodce a dědečka autistického vnuka? Podívejte se na celou epizodu.
Sledovat nás můžete také na Instagramu @studionpodcast

PŘIDEJTE SE K PODPOROVATELŮM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE ROZHOVORY V PLNÉ VERZI
„I volič, který prohrál, může najít několik kladných bodů, pokud chce hledat naději. Pokud k tomu přistupuje s chladnou hlavou a nehodlá propadat hysterii, není to tak složité. Nejpozitivnější moment těchto voleb je propad komunistů, a to z politických i bezpečnostních důvodů. To je prostě dobrá zpráva,“ říká ve Studiu N politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.
Další dobrou zprávou je podle Šídla oslabení SPD. „To, že se Češi obrátili k Andreji Babišovi, je vcelku pochopitelné,“ hodnotí výsledek sněmovních voleb komentátor.
Zahraniční politiku si podle něj Andrej Babiš bude řídit sám. Bude k tomu ale muset najít vhodné kandidáty na post ministra zahraničí a obrany. V Černínském paláci se vidí například tvář Motoristů sobě Filip Turek. „Co jsem slyšel, z něj by na Hradě velkou radost neměli,“ tvrdí Šídlo. Motoristé jsou podle něj „děti kulturních válek“.
Těžké časy teď čekají zejména Českou televizi a Český rozhlas. „Veřejnoprávní média, tak jak jsme je znali, v podstatě můžeme odepsat. Bude to jedna z obětí těchto voleb,“ myslí si novinář.
Jak hodnotí odkaz vlády Petra Fialy? Vydrží kabinet Andreje Babiše celé volební období? A dokáže být prezident Petr Pavel silnou protiváhou případného staronového premiéra? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU POVOLEBNÍ ANALÝZU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Andrej Babiš stojí před zásadním rozhodnutím: sestavit vládu společně s SPD a Motoristy sobě, nebo vytvořit menšinovou vládu s jejich podporou? Koalice Spolu si musí odpovědět na otázku, zda má její existence stále smysl, u Pirátů došlo k revoluci žen a Stačilo! utrpělo krutý debakl. 
Poslechněte si první povolební podcastovou analýzu ve společné epizodě Studia N a Vrtěti psem. Filip Titlbach a Jan Tvrdoň komentují výsledek voleb a upozorňují na fenomény, které hlasování přineslo. Na herohero.co/studion

Česko stojí před zásadními otázkami: jak reagovat na ruskou agresi, co obětovat pro bezpečnost, jak naložit s napjatými vztahy na Blízkém východě nebo zda přijmout euro. Předvolební debata Studia N ukázala, jak politici vidí naše místo v NATO, vztahy s Izraelem i budoucnost evropské integrace.
Na otázky odpovídali Eduard Hulicius (Spolu), Barbora Urbanová (STAN) a Vladimír Votápek (Piráti). Zástupci hnutí ANO, SPD, Stačilo! a Motoristů sobě dali přednost mlčení a debatě o mezinárodní politice se vyhnuli.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Mezinárodní bezpečnostní situace se v posledních letech prudce mění. Kybernetické operace, které probíhají nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v rámci izraelsko-palestinského konfliktu, potvrzují, že kyberprostor se stal standardním kolbištěm současných konfliktů. Bezpečnostní hrozby navíc nabývají nových podob a jejich původci nových ambicí. Jak si představují budoucnost kybernetické bezpečnosti ti, kteří budou rozhodovat o jejím směřování? 
V brněnské předvolební debatě Studia N a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se střetli zástupci politických stran a hnutí, aby obhájili své strategické priority a předložili konkrétní návrhy pro zajišťování kyberbezpečnosti Česka. Pozvání přijali Robert Králíček (ANO), Michal Zuna (TOP 09), Petr Letocha (STAN) a Ondřej Profant (Piráti).
Jak by vyvážili právo občanů na zachování soukromí s potřebou státu bojovat s trestnou činností v kyberprostoru? Co by měl stát dělat, aby přitáhl a udržel špičkové odborníky v kyberbezpečnosti? A jak řešit prohlubující se závislost Česka a Evropy na technologiích svých zahraničních rivalů? Podívejte se na celou předvolební debatu Studia N z brněnského výstaviště.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Stovky až tisíce falešných účtů na TikToku se snaží ovlivnit české volby: uměle zviditelňují antisystémové strany, šíří proruský obsah a obcházejí algoritmus platformy. Videa se dostávají ke stovkám tisíc uživatelů. Investigativní reportéři Lukáš Prchal a Zdislava Pokorná ve Studiu N odkrývají, jak celá síť funguje.
Máme důkazy o napojení na Rusko? Co o tom vědí české úřady? A dokáže stát takové zásahy do voleb zastavit? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY PŘEDVOLEBNÍ KONFRONTAČNÍ ROZHOVORY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Řadu věcí jsme neudělali tak, jak jsme si představovali. V některých věcech jsme udělali chyby a je poctivé to přiznat,“ reaguje na výčet nesplněných slibů v předvolebním Studiu N ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Považuji za chybu, že jsme se v polovině vládnutí nepostavili před veřejnost a neřekli jsme, že už teď víme, které sliby nejsme schopni splnit,“ říká.
Výborný se jako předseda lidovců ve Studiu N distancuje od bohoslužby, která se konala v polovině září v Týnském chrámu v Praze za zavražděného amerického konzervativního aktivistu Charlieho Kirka: „Lidovci se mší za Kirka nemají nic společného.“
Za organizací bohoslužby stál pražský zastupitel za KDU-ČSL Jan Wolf. Přímluvy předčítala lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková, známá například snahou o prosazení odkazů na Hnutí pro život na těhotenské testy. „Žádné výrazné tváře KDU-ČSL tam nebyly,“ říká Výborný. „Wolf je městský zastupitel v Praze a letos za nás nekandiduje.“
Kde by byli lidovci bez koalice Spolu? Proč se téma deagrofertizace objevilo až v posledních týdnech před volbami? Proč vládní strany zvolily útočnou kampaň proti politikům hnutí ANO? V čem je Andrej Babiš dnes jiný než ten, se kterým dříve lidovci spolupracovali? Proč se KDU-ČSL snažila protlačit zakotvení manželství jako svazku muže a ženy do ústavy? A jak si definuje pojem „genderová ideologie“? Podívejte se na celou epizodu na Herohero.co/studion