Byl prvním sólistou Baletu Národního divadla a získal tři Ceny Thálie. Nakonec se ale rozhodl pro nezávislý tanec v Dekkadancers, kde je uměleckým šéfem. „Každé představení je jedinečné a liší se od toho předešlého, snažíme se diváky překvapovat,“ říká ve Vizitce. V čem je taneční scéna u nás raritní? A jak se stane, že tanečník začne nenávidět svou roli? Ptá se Karolína Koubová.

Jeho kapela Bert and Friends vydala po letech hraní první dlouhohrající desku s názvem České moře. To se dá podle něj u nás najít, i když ho reálně nemáme. Kde? „Moře je pro mě symbol, ke kterému se často vracím, je symbolem idyly a pohody,“ říká ve Vizitce. Jaké pro něj bylo hrát ve filmu? A proč nechce temnotu vkládat do svých písní a textů? Moderuje Ondřej Cihlář.

Považuje se za českého Honzu s buchtama přes rameno, co si chce muziku užívat. Za loňskou sezonu odehrál přes devadesát koncertů a jak vysvětluje, chce předávat poselství, která má hudba v sobě. „Úspěch je považován za normální, býval jsem velký trémista,“ říká také ve Vizitce. Jaké to je pro houslistu držet v rukou dirigentskou hůlku a jak pečuje o své ruce? Ptá se Karolína Koubová.

Bydlí a pracuje v domě na pražských Vinohradech, kde sídlí i Divadlo D21. Inscenace s často politickou linkou hrají také náctiletým divákům v rámci projektu Divadlo školám. „Teenage publikum jsou partneři, setkáváme se s nimi v debatách po představeních, jsou nesmírně inspirativní,“ říká ve Vizitce. Jak vznikal a proměňoval se soubor D21? A co všechno dokáže divadlo? Moderuje Karolína Koubová.

Už pár let patří mezi porotce festivalu Pražský filmový kufr. Co se v něm dá najít? Obsáhlá filmotéka, kterou vytvořily děti od osmi let a vyjadřují se tak k tomu, co je trápí a co by mělo podle něj zajímat dospělé. Zároveň stanul v čele Asociace českých kameramanů. Jaké aktuální problémy chce řešit? A neměly by být kameramanky spíš kamerawomanky? Moderuje Ondřej Cihlář.

Je známá jako rázná a otevřená žena, zapálená divadelnice a oblíbená pedagožka. V herectví si vyzkoušela vše, včetně hraničních alternativních projektů. „Organismus divadla je natolik živý a překvapivý, že s ním stojí za to prožít celý život,“ říká ve Vizitce. Co ji přesně přitahuje na inscenacích v Německu, kam ráda jezdí? A proč jejímu smyslu pro humor studenti DAMU říkají červený praporek? Ptá se Karolína Koubová.

Příběh jeho loga Občanského fóra je pro něj dávno otřepanou historkou. I to, že vzniklo rychle a jako vtip. Specializuje se na ně dodnes a vytvořil mnoho těch notoricky známých. „Nejlepší je logo, které okamžitě identifikujete,“ říká ve Vizitce. Jaký je příběh Lennonovy zdi před revolucí i po ní? A jak vnímá současný veřejný prostor? Ptá se Ondřej Cihlář.

Jeho Král Lear v Klicperově divadle vyvolal nadšení i nedůvěru. Divadlo je podle něj kritickým médiem, je místem imaginace i místem, které léčí. Jako šéf Činoherního studia v Ústí se chce zaměřit na přeshraniční spolupráci. „Německé divadlo je mi blízké, je v něm hodně přítomná brechtovská tradice,“ říká ve Vizitce. Co je to hráčství? A je Shakespeare opravdu politický? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 18. října 2024.

Data z oblasti kultury ukazují, že třetina Čechů má potřebu se niterně umělecky a kulturně projevovat. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi taktéž rádi čteme. „Mladí lidé nepřestávají chodit do kina, tvoří největší podíl v kinosálech,“ říká mimo jiné také ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi. K čemu můžou sloužit statistická data z oblasti kultury a umění? A jak jí v konečném důsledku můžou pomoct? Repríza z 3. října 2024.

Pořádá festival Děti, čtete?!, který má naše nejmladší přivést ke knihám. Sama také přiznává, že už dnes těžko učte několikastránkové Balzacovy popisy postav, které jí dříve nedělaly problém. „Kdo začne s digitálem, je následně horší v četbě. Včetně dospělých,“ říká ve Vizitce. Jak vzpomíná na Ferlinghettiho, kterého provázela po Praze a lidé ho poznávali? A trumfují se ještě děti ve čtení? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 1. října 2024.