Je čerstvou držitelkou ocenění MenArt pro výjimečnou učitelku ZUŠ v kategorii performing arts. Divadelní pedagogice se věnuje od svých mladých let a dnes je považovaná za ikonu českého dětského divadla. Dramaťák podle ní dává dětem sebevědomí a schopnost vyjádřit názor, což se hodí v každé profesi. „Kdo dá děti do ZUŠky, má jistotu, že z něj vyroste krásný člověk, který bude přemýšlet, bude kreativní, bude umět komunikovat i přijmout kritiku,“ doplňuje ve Vizitce.

S manželem Jurajem založili úspěšné nakladatelství Baobab a každoročně pořádají Festival malých nakladatelů Tabook v Táboře. Jeho letošním podtitulem je skromnost. „Kvalitní kniha nějakým způsobem skromná je. Aby byla dobrá, musí se z ní ořezat vše, co k ní nepatří, vysekává se jako diamant,“ popisuje ve Vizitce. Je také sama autorkou a překladatelkou z francouzštiny. „Francouzi vydávají spoustu knih pro děti, v tomto je to velmoc.“

Pražskou konzervatoř studovala souběžně s Gymnáziem Jana Keplera. Pak ve studiu hry na violoncello pokračovala na prestižní Royal Academy of Music v Londýně. S kapelou HYJÉ hrají vlastní post folkové písně a aranže lidových písní z celé Evropy. „Když publikum tancuje, je to pro nás úplně jiný feedback,” popisuje ve Vizitce. „Respektujeme hranice všude jinde než v muzice. Procházíme, kudy se nám chce, bereme si, co se nám líbí.”

V rozhlase se specializuje na nahrávání vážné hudby a během své práce spolupracuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Nedávno v Paříži absolvovala prestižní dílnu věnovanou imerzivnímu zvuku. Jaká to byla zkušenost? „Zjistila jsem, co imerzivní zvuk přináší, v momentě, kdy mi ho sebrali. Nejbolestivější pro mě bylo z imerzivního zvuku tu samou nahrávku poslouchat zase zpátky ve stereu,” popisuje ve Vizitce. Repríza z 27. května 2026.

Ctibor Turba byl významný český mim, režisér a pedagog, který zásadně inspiroval a ovlivnil tuzemský nový cirkus a zároveň proslavil českou pantomimu v zahraničí. Poslechněte si reprízu Vizitky 11. 8. 2022.

Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do její praxe napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové nebo až k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa ještě před třicítkou zhudebnil středověký křesťanský hymnus Stabat Mater. Působí i sólově jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem Kygiss. A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska Mistryně.

Stojí za monografií Qubus: The Beautiful Beast / Boj s krásou, která doprovází 25. rok působení legendárního českého designérského studia. Vedla České centrum ve Stockholmu, působila v Národní galerii i v Národním divadle. Zkušenosti z kreativní i manažerské praxe promítla do regionální humpolecké 8smičky i do transformace studia a značky Qubus. Aktuálně pro architektonické studio Chybik + Kristof připravuje výstavu v galerijním prostoru v Berlíně.

Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara, prý rozhodně nebyl „osobnostně fádní typ“.

Ve své tvorbě se dlouhodobě vrací k otázce, jak silné příběhy českých dějin převyprávět současným jazykem. Jako autor námětu a jeden ze tří režisérů převedl pod šapitó na pražském Výstavišti Mou vlast Bedřicha Smetany. Ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů, Českou filharmonií, DEKKADANCERS a Jatek 78 tak vznikl unikátní hudebně divadelní projekt. „Nudu v kulturních institucích zná každej, a to je důvod, proč jsme se do nich už nevraceli,“ přiznává ve Vizitce.

Jednou z kreativních cest je výstava nebo právě probíhající Festival o ničem coby kontrapunkt k všudypřítomnému tlaku na výkon. „Přitom to byla právě péče, nikoliv výkon, s níž jsou spojovány první důkazy lidskosti,“ poukazuje manažerka sociálních projektů a spisovatelka. Dokladem je nález zahojené – zlomené a opět srostlé stehenní kosti z doby paleolitu.

Rád se pohybuje na pomezí vědy a literatury. Vedle vědeckých textů píše i beletrii. „Je potřeba smiřovat a to smíření musí spočívat v tom, že se do přírodovědy přijme zdravá míra subjektivity,“ rozvíjí ve Vizitce.