
Poslechněte si podcast: Islamolog Ostřanský: V Orientu snadno najdete hrozby, ale i spoustu inspirujících a úžasných věcí
Zabývá se středověkým islámem, islámskou mystikou a kulturou islámských zemí. Teď napsal osvětovou brožuru Orient, orientalismus a orientalistika, která je zdarma ke stažení právě na stránkách Nakladatelství Academia. „Pokusil jsem se stručně a čtivě popsat české míjení a potkávání s Orientem. Byl bych rád, kdyby brožurka do diskuze o muslimech vnesla špetku věcnosti,“ vysvětluje ve Vizitce.
Vizitka
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Vizitka posluchače seznamuje s nadanými a neotřele přemýšlejícími lidmi napříč regiony, proto ji vysíláme i ze studií Českého rozhlasu v Ostravě, Olomouci, Plzni a Liberci.
Krobot: Vždycky jsem si vybíral divné herce. Teď mě zajímají ti, kteří divadlo dělat nechtějí
V prostoru Kavárny Dejvického divadla režíroval inscenaci Vrahova Hygiena, ve které hraje spolu s Klárou Melíškovou. S psychoterapeutem Lubošem Smékalem založili v Olomouci neprofesionální divadelní spolek S-23. „Značná část členů nechce divadlo vůbec dělat,“ popisuje ve Vizitce, kde mluví i o tom, co se mu líbí na hercích a že má rád mystifikaci. „Vždycky srážela hřebínek lidské pýše.“ (Repríza z 10. února 2026)
Malíř Antonín Střížek: Schopnost mít k něčemu vztah a všimnout si, to je to podstatné
Patří k zakladatelské generaci nové vlny malby z přelomu 80. a 90. let minulého století. Ve Ville Pellé představuje tvorbu z posledních let. Klasická zátiší, noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo vzpomínky na staré telefonní automaty. Nejčastěji maluje olejem na plátno, kontakt s materiálem a dotek barvy je pro něj zásadní inspirační zdroj.
Rychlé šípy ožívají i jako počítačová hra. Chceme přes ní vylákat děti ven, říká Roman Šantora
Spolu se Skautskou nadací Jaroslava Foglara jsou čerstvými držiteli ceny Muriel za přínos českému komiksu. Porota ocenila dlouhodobé úsilí o obnovení legendárního časopisu Rychlé šípy a oživení seriálu pro nové generace čtenářů. „Rychlé šípy děti stále baví, byť v nižším věku. Fascinuje je, že v nich nejsou rodiče, říká Roman Šantora ve Vizitce. Jak se proměnil pohled na Rychlé šípy? Ptal se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 4. 2026.
Šéfka Letních slavností Matyášová: Neláká nás spojovat starou a současnou hudbu
Dramaturgie Letních slavností staré hudby veřejnost přiváží do Česka uměleckou produkci, která u nás dosud nezazněla. Letošní ročník festivalu je už dvacátý sedmý a drtivá většina z umělců se v Praze představí úplně poprvé. „Naše pozice jsou spíše konzervativní, při koncertech se chceme vracet k poučené interpretaci, k tomu, jak hudba nejpravděpodobněji mohla znít,“ vysvětluje ke koncertním programům renesanční a barokní hudby.
Spisovatelka Marie Zelbová: Mámě bych se chtěla narodit znovu, i když dětství na Žižkově bylo těžké
Napsala knihu o svém dětství a dospívání Táňa Praha 3 Žižkov. V dokumentárním vyprávění plném mrazivých vzpomínek s psychicky nemocnou, závislou matkou, v nestabilitě a chudobě s postavami pražského undergroundu ožívá Žižkov přelomu osmdesátých a devadesátých let. „Byla to spolupráce tří generací žen: máma to zažila, já jsem to zapsala a dcera knihu zpracovala graficky,“ popisuje ve Vizitce. Repríza ze 14. dubna 2026.
Filmařka Jana Boková: Dokument je hledání diamantů, na které už dnes není tolik času
Po letech strávených mezi Paříží, Londýnem a Buenos Aires zavítala do Prahy. Natočila na dvacet velmi ceněných snímků a je autorkou žánru cinéma verité. I když sama říká, že ji zajímají hlavně lidi, vytvořila také portréty měst jako Mexico City, Avignon nebo Havana. „Ten trik je v tom, že většinou najdete, když moc nehledáte. Když se vám objeví něco absolutně jiného, co jste neměli v hlavě, a cítíte, že to má sílu, tak za tím jdete,“ popisuje ve Vizitce.
Denisa Kirschnerová: Lidé chodí na Spejbla a Hurvínka pro nadhled. Otevření jsme i externím tvůrcům
Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva. Repríza z 26. května. 2026.
Herecká agentka Daňková: S manýry a pýchou se setkávám, někdy se herci se slávou nedokáží poprat
Na svoje herce nedá dopustit. Nejvíc času zabere skládat jejich kalendáře. Herectví je podle ní náročná profese plná celoživotních nejistot, a tak je ráda, že herecké školy už nabízí i vzdělání v praktických věcech. Sama hercům pomáhá například se smlouvami nebo se sebepropagací. Kde se u nás bere přebytek herců? A jak se pozná ten dobrý? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 28. ledna 2025.
Jedno zavření dveří skládáme ze sedmi různých zvuků, popisuje filmový sound designer Pavel Rejholec
Zvuk filmu je podle něj iluze, protože všechno, co v něm divák slyší, je dodané ex post. „Nahrávka nevzniká jedním stiskem tlačítka a nahráním, ale vzniká kompozitně. Snažím si nejprve vytvořit představu, jak by měl daný film znít,“ vysvětluje ve filmové Vizitce, v níž pozval Karolínu Koubovou do předního zvukového postprodukčního studia Soundsquare, které vede.
Střihačka Jana Vlčková: Ve střižně se z režiséra stává kamarád. Na každé postavě chci mít něco ráda
Za sebou má desítky filmů a je držitelkou dvou Českých lvů. Ondřej Cihlář spolu s Vizitkou vyrazil přímo na místo, kde Jana Vlčková právě pracuje na polohraném dokumentu režisérky Veroniky Liškové. Co všechno spolu konzultují? V čem si nechá režisér od střihače poradit? Nakolik při sledování filmů dokáže nesledovat střih? Proč sama jako divačka nemá ráda aktivistické filmy? A jak složitý pro ni byl návrat z mateřské dovolené? Ptá se Ondřej Cihlář.