Rád se pohybuje na pomezí vědy a literatury. Vedle vědeckých textů píše i beletrii. „Je potřeba smiřovat a to smíření musí spočívat v tom, že se do přírodovědy přijme zdravá míra subjektivity,“ rozvíjí ve Vizitce.

Jako herec na volné noze hostuje na několika pražských scénách a známý je také z filmů, televizních soutěží nebo dabingu. Nejnověji ztvárnil hlavní roli ve snímku Šimona Holého Chica Checa, v němž se představil jako Drag Queen. „Drag je vykročením úplně někam jinam, často sám nevím, co se vlastně stane, a tak nechávám působit volně, co se mnou ta persona udělá,“ popisuje ve Vizitce.

Vyvinul aplikaci ProMusica, která sdružuje hudebníky, pořadatele, posluchače a návštěvníky koncertů klasické hudby. Nabízí přehled koncertů i možnost sbírání bodů za navštívená vystoupení. „Snažíme se, aby se pořadatelé a uživatelé v aplikaci pohybovali velmi přirozeně,“ uvádí ve Vizitce a dodává, že ve své kariéře i jako pedagog měl velké štěstí na lidi. Zásadní jsou samozřejmě taky housle.

V časosběrném dokumentu Amiřiny děti sledovala deset let rodinu, která uprchla před válkou ze Sýrie a které byl v Česku nabídnut azyl. Rozhodla se do snímku příliš nemíchat politiku, jít formou osobního příběhu a dialogu s divákem. „To, co si přečetli o České republice, na ně nedělalo dobrý dojem,“ popisuje ve Vizitce. „Není třeba prolnout se úplně, stačí se respektovat navzájem.“ Repríza z 15. ledna 2026.

Kromě aktuální situace kolem Grónska je ve Vizitce řeč o historii Inutitů, dánském vlivu i kauzách, které Gróňany otřásly. „Dlouho byli obyvatelé druhé kategorie. Nitroděložními tělísky chtěli Dánové kontrolovat jejich populaci,“ popisuje ve Vizitce. „Grónská krajina ve mně vzbuzuje velké zklidnění, život na ostrově plyne pomalu, lidé nechtějí spěchat.“ Repríza z 20. ledna 2026.

Skoro patnáct let vede Ateliér radostné tvorby. Nově vyšla výpravná kniha, která mapuje činnost tvůrců takzvaného umění v surovém stavu právě pod hlavičkou tohoto ateliéru. „Když vidíte ty lidi pracovat, je v tom obrovská ryzost,“ konstatuje ve Vizitce.

Na Letní filmové škole představil svůj nejnovější snímek Pět švestek. Komorní boat movie o stáří, svobodě i odvaze žít naplno navzdory tomu, že tělo už neposlouchá jako dřív, se natáčela na lodi plující mořem. Snímkem by chtěl mimo jiné zvednout debatu o tom, jak v pokročilém věku můžou psychedelika zkvalitnit náš život. Natáčení a malý štáb mu připomněly vznik nízkonákladové road movie Jízda.

Po šesti letech vydala s kapelou MUCHA nové album ADHD, které vznikalo mezi koncerty, covidem, stěhováním na venkov a mateřskou dovolenou. Deska se takhle jmenuje hlavně pro její nekonzistenci. „Hudba je pro mě vyčerpatelná záležitost, občas kvůli tomu propadám chmurám,“ popisuje ve Vizitce a zároveň dodává: „Kapitál, kterým vládneme, jsou písničky. Pořád věřím na písňovost.“ Repríza z 18. června 2026.

Vystavuje v Sin Gallery na Jungmannově náměstí v Praze, kterou založil sklářský mistr Jiří Šín s důrazem na skleněné plastiky vzniklé speciální metodou Vitrum Vivum. Základem její tvorby je figurální plastika, v níž používá lidské i zvířecí motivy a často je kombinuje. Její doménou jsou velké formáty. Nicméně na aktuální výstavě své sochy naopak zmenšuje: „V něčem se zaostří a dostanou jiný význam,“ popisuje ve Vizitce.

Textilní výtvarnice, návrhářka a rukodělnice tráví nejraději čas sama, nejčastěji ve svém ateliéru a tvoří. V čase stráveném o samotě hledá – jak říká ve Vizitce - samu sebe a přiznává, že její láskou na celý život je tkaní v jakékoliv podobě.

Je zakládajícím členem multižánrové kapely Eggnoise, frontmanem projektu The Odd Gifts a spoluautorem dětských hudebně divadelních představení Krev není voda nebo Žirafy netančí. „Je možné vytvořit pozitivní hudbu, která nebude kýčová. V Čechách je díky undergroundu citlivost proti kýči poměrně vysoká,“ uvádí ve Vizitce. (Repríza z 29. května 2026)