- Podcasty
- Vizitka

Poslechněte si podcast: Režisér Lukáš Hlavica: Miluju, když se rozsvítí červená a svět se promění metamorfózou herců
Práce v rozhlase je mu profesně nejbližší. Jako režisér se snaží vlámávat do duší lidí skrze dramatické postavy. „Když hru slyším, musím ji i vidět,“ říká ve Vizitce. „Když vizualizace nepřijde, tak vím, že je něco špatně.“ Jak to, že v něm tiká Krakatit neustálých pochyb? Jak se mu četly Letnice Miroslava Hlauča? A proč je dnes dabing počítačová hra na hubu? Ptá se Karolína Koubová.
Vizitka
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Vizitka posluchače seznamuje s nadanými a neotřele přemýšlejícími lidmi napříč regiony, proto ji vysíláme i ze studií Českého rozhlasu v Ostravě, Olomouci, Plzni a Liberci.
Šéfka Kina Kavalírka Jana Minaříková: Naším mottem je být víc než kino
Její tým obnovil zapomenutý prostor biografu z třicátých let minulého století a snaží se nejen audiovizuálními projekty zpestřovat volný časem lidem z okolí. Co je potřeba k odhodlání oživit prostor ke kulturnímu životu, kde šíře záběru je mnohem větší než filmy? Jak funguje cyklus Film a degustace? A bude se dát do Kina Kavalírka přijít i na program Film a žehlení? Ptá se Ondřej Cihlář.
Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček: Umění otevírá stavidla našeho vnímání
Před obrazy v galeriích se dostáváme do blahodárného přítomného okamžiku. Vnímání umění je opak sledování sociálních sítí. Můžeme recepcí uměleckých děl přeprogramovat naši mysl poznamenanou algoritmy sociálních sítí? Proč je repertoár možností, které jsme schopni myslet, omezený? Jak ho ovlivňuje defaultní nastavení našeho mozku? A proč psychedelika umožňují myslet nemyslitelné? Ptá se Karolína Koubová.
Michael Kohajda, nový rektor UP: Plané sliby ode mě neuslyšíte
Narodil se roku 1981 v Šumperku, absolvoval studium práv, specializuje se na obchodní a finanční právo. 1. května 2025 se stal 17. rektorem v poválečné historii olomoucké univerzity, která má 450 letou historii a je druhou nejstarší v Česku.
Audiovizuální umělec Pavel Mrkus: Čím novější média, tím rychleji stárnou
Vedle výtvarných projektů v oblasti digitálního a mediálního umění se podílí na stálých i dočasných expozicích pro muzea a galerie. Nejnověji stojí za výtvarným řešením výstavy Kde ty všechny kytky jsou. Textilní tisk: Oděvy a šátky 1920 – 1990 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Jak kombinovat virtuální exponáty s těmi klasickými? A proč je pro time-based media zapotřebí jiný typ imaginace? Ptá se Karolína Koubová.
Hudebnice Pam Rabbit: Konečně můžu dělat hudbu na plný úvazek, je to život v krásném chaosu
Je jednou z nejvýraznějších českých zpěvaček. Má několik Andělů, letos cenu získala v kategorii Skladba roku. Zpívá s ledabylou dikcí, která může zprvu dráždit. „Můj zpěv je umělecký projev, ne líná pusa,“ říká ve Vizitce. Přiznává, že v osobním životě je introvert. „Každý má víc tváří a Pam Rabbit je ta, která chce lidi bavit.“ Jak tyto dvě polohy vyvažuje? A jak to má s „Easter eggs“, tedy skrytými vzkazy fanouškům? Ptá se Ondřej Cihlář.
David Drábek: Své špatné vlastnosti rozmáznu na jevišti. Zbavíte se jich, když se jim začnete smát
Pro rozhlas nejnověji napsal hru Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilů, šampionů v kolové. „Ptakopysk se zrodil z podivnosti sportu kolová,“ říká ve Vizitce. Zakotvuje ve Studiu DVA, kde uvádí už druhou inscenaci. „Miluju, když obsáhnu veškerý segment publika a dokážu ho sladit na společnou notu.“ Jak definuje zakukleného surrealistu? A proč je nejlepším žánrem tragikomedie? Ptá se Karolína Koubová.
Exšéfka Světa knihy Dana Kalinová: V knihách hledáme další příběhy, i když žijeme ten svůj
Dvacet let vedla knižní veletrh Svět knihy a značně přispěla k jeho mezinárodnímu uznání. Za přínos knižní kultuře letos získala cenu Magnesia. „Hodnota veletrhů spočívá v osobním setkávání,“ říká ve Vizitce. „Překladatelé z českého jazyka v zahraničí jsou naši ambasadoři.“ Jaké byly po revoluci začátky festivalu Svět knihy? A jaká je cesta k překladům českým knih? Ptá se Karolína Koubová.
Propagátor architektury Merta: Novou architekturu potřebujeme, zároveň musíme zachovávat paměť
Jeho dlouholetým snem je vznik Muzea architektury jako jednotící instituce. Sídlo by měla mít v budově bývalého Nákladového nádraží Žižkov. „Nemůžeme ztratit dopravní stopu, ikonu, kterou je Vyšehradský most,“ říká taky ve Vizitce. V čem je důležitý etický kodex architektů? Proč je jednodušší postavit činžák na zelené louce než revitalizovat starší domy a jak se tento fenomén mění? Ptá se Ondřej Cihlář.
Spisovatelka Mornštajnová: Mé postavy hledají cestu životem a snaží se žít, jak nejlépe dovedou
Vydala sedmou knihu pro dospělé Čas vos. „Je to román spokojenosti a vyrovnanosti v životě,“ popisuje ve Vizitce. „Když píšu knihu, vidím ji jako film.“ Po dopsání románu se obvykle věnuje psaní pro děti, o kterém říká, že je pro ni psychoterapií. Nakolik se její knihy proměňují v redakci nakladatelství? Jak se sama potýká s textem? A proč nekalkuluje? Ptá se Karolína Koubová.
Filmový architekt Vlček: Paříž se točí v Praze, Prahu ve filmech hraje Plzeň i Bratislava
Spolupracoval na filmech Lidice, na dokumentu V síti, seriálu Okresní přebor, Čtvrtá hvězda a nejnověji na snímku s dětskými herci Tichá pošta. Ve Vizitce mluví i o filmových obhlídkách, při kterých už navštívil tisíce domů a bytů a dokázal v nich číst jako z knihy. V čem se liší divadelní a filmová scénografie? A co znamená, „jít na jehovistu“? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 1. 4. 2025.