Je to už 57 let od počátku sovětské okupace Československa. Začala 21. srpna 1968 vpádem vojsk „spřátelených států“ Varšavské smlouvy, rozhodlo se o ní v Moskvě – a poměrně málo se zdůrazňuje, že trvala více než dvacet let. Poslední z desítek tisíc sovětských vojáků odešli v roce 1991. Příběhy 20. století tentokrát přináší vzpomínky na srpen 1968, na to, jak okupace zasáhla do životů lidí, kteří ji nepřijali, a na brutálně potlačené demonstrace z roku 1969.

Ze všech umění klade na první místo hudbu, my si ji spojujeme s dokumentárním filmem. Proč režisérka Olga Sommerová uroní daleko více slz ve střižně, než při natáčení? Co je podle jejích zkušeností opravdu podstatné v životním partnerství ženy a muže? A uměla vždy projevovat lásku?

Módní kritička a publicistka Františka Čížková docházela k návrhářce Liběně Rochové pravidelně na přehlídky. Obě spojovala vášeň pro originalitu, kvalitní řemeslo a odvaha jít vlastní cestou. Liběna Rochová vzpomíná, jak se jejich společný tvůrčí zájem v sedmdesátých letech postupně vyvinul do vzájemného dlouholetého přátelství.

Dnešní děti přemýšlejí jinak, než jak jsme byli zvyklí my. Učitelé i rodiče často tápou, jak s nimi držet krok. „Je mi přes čtyřicet a už nerozumím tomu, kam se chce můj patnáctiletý syn rozvíjet,“ říká Eva Nečasová v Blízkých setkáních. „Je to dáno rychlým rozvojem technologií. Generace našich dětí je od nás nesmírně vzdálená.“ V rozhovoru s Vasilem Fridrichem prozradila, co je syntetická realita a dark post. Máme se bát umělé inteligence?

Návrat z dovolené je velké téma. Měli jsme se hezky, odpočinuli jsme si a pak si říkáme, jakým způsobem některé věci přenést do praktického života. Po dovolené nás napadají slova jako zpátky do reality. „Tuhle větu nemám rád, protože my v realitě stále jsme. A v případě, že dovedu realitu zakoušet nějakým jiným způsobem, vnímám to jako dobrou zprávu. A spíš se ptám, co je to, co si v běžném životě nedovoluji?“ ptá se psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.

„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na Čecha, vězně, kterého mu poslali z nedalekého lágru. Mužem, kterému práce v kamenolomu nešla od ruky, byl kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora (1899–1967) . Poslechněte si víc o jeho životním příběhu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

„Toužil jsem být sportovním komentátorem a až na ten dres to byl splněný sen,“ směje se herec Michal Isteník, když vzpomíná na natáčení fotbalové komedie Kouzlo derby. A proč ten dres? „Od narození jsem totiž slávista, a když mě režisér Petr Kolečko donutil obléct sparťanský, nebylo mi to úplně příjemné, co si budeme povídat,“ přiznává v Blízkých setkáních. Vasilu Fridrichovi prozradil i to, jestli se umí rozplakat na lusknutí prstu a co všechno se mu přihodilo na jevišti.

Enolog Ondřej Tichý je zástupcem vinařství Volařík, které získalo ocenění Vinař roku 2025. „Ještě nám to ze včerejška nedošlo... Pomalu si zvykáme,“ komentuje úspěch s úsměvem Ondřej Tichý. Co konkrétně má enolog na starosti? „Mám zodpovědnost od příjmu hroznu až po finální produkt v lahvi, i třeba s tím krátkým popiskem na zadní etiketě. Takže veškeré rozhodování, co se s hrozny, s vínem bude dělat, jde za mnou,“ přibližuje.

Bývalý mistr Evropy v krasobruslení Tomáš Verner se po třech letech vrátil z USA domů. I s manželkou Tammy, rodačkou z Kalifornie thajského původu. „Tam se silně řešily základní otázky identity – kdo je muž, kdo žena, kdo koho utiskuje. My ale máme o těchto hodnotách jasnou představu,“ nastiňuje. V Blízkých setkáních mluví třeba i o tom, jak v Americe musí být každá výtka korektně zaobalena a proč mu to vadí. A proč nechce, aby se jeho děti vydaly v krasobruslařských stopách?

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se spolu viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví s úsměvem Ondřej Baštář.