- Podcasty
- Vizitka

Poslechněte si podcast: Klavírista Ivo Kahánek: Interpretace hudby začíná tam, kde končí slova
Od června je novým ředitelem Pražské konzervatoře, jedné z nejstarších hudebních škol v Evropě. „Konzervatoř je absolutně rozhodující. To, co se ve studentech zasadí, se na vysoké škole zpřesní a prohloubí,“ vysvětluje ve Vizitce. Jak se rodí osobitý hudebník a co je pro mladé klavíristy klíčové?
Vizitka
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Vizitka posluchače seznamuje s nadanými a neotřele přemýšlejícími lidmi napříč regiony, proto ji vysíláme i ze studií Českého rozhlasu v Ostravě, Olomouci, Plzni a Liberci.
Designérka a grafička Lukášová: Dnešní doba je dobou zjednodušování. Platí to i pro loga
Muzeum by podle ní mělo působit důstojně. Podrobná rešerše až ve světovém kontextu tak předcházela tvorbě loga a celé vizuální identity Městského muzea a galerie ve Svitavách, kterou vytvořila. „Když v restauraci dostanu odfláknutý jídelní lístek, mrzí mě to,“ říká také ve Vizitce. Jak její branži ovlivní umělá inteligence? A co se dá dočíst v manuálu pro utváření veřejného prostoru? Ptá se Ondřej Cihlář.
Muzikolog Viktor Velek: Smetana byl inovátor. Nemyslel na sebe, skládal pro národ
Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce.
Muzikoterapeutka Marie Beníčková: Kde nepomůžou slova, může pomoct hudba. A někdy léčí i ticho
Muzikoterapii se věnuje přes třicet let. Dá se využít jako léčba, ale dokáže být pro člověka i podpůrnou a rozvojovou cestou. Řádné vzdělání uměleckých terapeutů považuje za zásadní a sama se věnuje i hlasové terapii. „Hlas je jediný nástroj, který nosíme při sobě, je vyjádřením naší intimity. To, co jsme zažili, na něm nechává stopu“ říká ve Vizitce.
Hudebník Thom Artway: Zahálka je důležitá, v ní bych se mnohokrát rád ztratil
Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.
Jazzmanka Bauer: České publikum chci na koncertech rozproudit, jako jsem to zažila ve Španělsku
Věří, že hudba dokáže měnit lidské myšlení a lidé se skrze ni stávají lepšími. Nebula znamená mlhovina, která se neustále proměňuje, a je to i název jejího nejnovějšího projektu, v němž hledá nové tvary a inspirace. Je také součástí vokálního uskupení Skety, které bodovaly ve Spojených státech. A její zpěv se objevil ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky.
Ilustrátorka Müllerová: Kniha je u nás chápaná jako krásný objekt, ne jen komerční produkt
Patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé ilustrátorské generace. Sama jako dítě vyrůstala na knihách s obrázky Jiřího Šalamouna. Zajímá ji vizuální aktivismus, který podle ní znamená zobrazovat realitu v pestrosti, v níž ve skutečnosti existuje. „Je pro mě důležité, jak je komiks nakreslený, jak inovativní je v kresbě, jakou emocionální zkratku dokáže předat nebo jak vystihuje příběh,“ říká ve Vizitce.
Christeolog Juan Zamora: Pohodový svět a skvělé zápletky. Dílo Agathy Christie je pořád živé
Měla obrovskou fantazii a dokázala příběhy vnímat mnoha různými způsoby. To ji také odlišovalo od jiných autorů detektivek. Dnes, sto třicet pět let od jejího narození, je dílo Agathy Christie stále velmi populární. „Byla to emancipovaná žena. Ve dvacátých letech dvacátého století zkoušela surfovat při pobytu v Jižní Africe, to tehdy nebylo běžné,“ říká mimo jiné ve Vizitce. Čím vším detektivní žánr posunula? A jak tvořila charaktery hlavních postav? Ptá se Karolína Koubová.
Zlata Holušová: To, že opouštím Colours, mi dává křídla pracovat jinde ve světě
Má ráda mnohost života, světa a umění a pro Colours of Ostrava hledala vždy to nové a originální bez ohledu na žánr. Působení hudby je pro ni jedním z nejkrásnějších pocitů, které člověk může zažít. „Když se člověk na svět stále dívá s nadšením a radostí, nemůže se spálit,“ říká ve Vizitce. Proč neposlouchá hudbu, kterou měla ráda v osmnácti? Co ji uchvacuje na Srí Lance? A čím to, že se dokáže dívat dopředu úplně beze strachu? Ptá se Karolína Koubová.
Gracerová-Chrzová: Překvapilo mě, jak velkou odpovědnost děti cítí k tomu, až budou dospělí
Dismanův rozhlasový dětský soubor slaví devadesátiny. Sama je jeho teprve pátou uměleckou vedoucí v řadě. „Miloslav Disman nechtěl vychovávat profesionály, skrz umění vedl děti k tomu, aby byly dobrými lidmi, byly citlivé a vnímavé a jako absolventi mohly vykonávat jakoukoliv profesi,“ říká ve Vizitce. Co všechno se změnilo za devadesát let fungování souboru a jaký je současný Dismaňák? Ptá se Ondřej Cihlář.
Pedagog a umělec Marek Bělohlávek: Ve výtvarce je nejtěžší se nebát
Mimo jiné za to, že při vedení žáků umí včas ustoupit do pozadí, získal cenu MenArt pro výjimečného pedagoga ZUŠ. „Říkám dětem: nauč se používat výtvarný jazyk, abys mohl vyjádřit všechno, co chceš.“ Důležité je pro něj pracovat s vnitřní motivací dětí a brát je jako parťáky v dialogu. Jak citlivě našlapuje okolo vnitřních světů svých studentů? Proč je důležité nebát se chyby? A jak se svět nových technologií propisuje do výtvarné tvorby mladých? Ptá se Karolína Koubová.