- Podcasty
- Česko 2022: Život k nezaplacení
Poslechněte si podcast: Víc než čtvrtinu domácností extrémně zatěžují výdaje na bydlení. Jak nespadnout do propasti chudoby?
Drahé energie, vysoká inflace, v Česku rostou náklady prakticky na vše. Český rozhlas se proto spojil se sociology ze společnosti PAQ Research, která stojí například za výzkumem Život během pandemie, aby zmapoval dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, s nimiž se potýkají české domácnosti. Každou středu po 11. hodině rozebere moderátor Jan Pokorný výsledky výzkumu se zakladatelem Danielem Prokopem.
Česko 2022: Život k nezaplacení
Unikátní projekt Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz mapuje, jak se rekordní inflace a další nepříznivé ekonomické ukazatele promítnou do rodinných rozpočtů. Ve kterých krajích nejvíce stoupají ceny energií? Které společenské skupiny nezvládají splácet hypotéku? A kdo radši prodá chatu nebo jinou nemovitost? Rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem nejen o ekonomických výzvách pro domácnosti v roce, který ovlivnila pandemie a válka na Ukrajině.
Prokop: V generaci nad 55 let je zájem o přeočkování proti covidu 50%. Mělo se začít cílenou kampaní
Projekt Česko 2022 nesleduje jen dopady zdražování, ale i vztah ke covidu a očkování. Klesá podíl těch, kteří o vakcínu stojí. „Zájem o přeočkování má 38 % lidí. U lidí nad 55 let se to extrémně liší podle socioekonomické pozice,“ dodává Daniel Prokop. Jaké faktory ovlivňují ochotu k očkování? Které systémové problémy v Česku napomáhají šíření viru? V čem je problematické stavební spoření? A do jaké míry má občany podporovat kraj a kdy stát? Poslechněte si rozhovor.
Sociální systém nepomáhá spodním 25 % procentům, které by to dnes potřebovaly, upozorňuje Prokop
Stát vyplatil rodinám dosud 128 tisíc pětitisícových příspěvků na děti. „Je to kombinace obrovské administrativy, malá výše příspěvku a přehlcené úřady,“ popisuje Daniel Prokop, proč si o příspěvek na dítě zažádala zhruba polovina lidí, která má na něj nárok. Jak by měl stát zlepšit situaci lidí v exekucích? Proč se zvedla míra nezaměstnanosti? A jak by se měl stát postarat o zdraví obyvatel? Poslechněte si celý rozhovor.
Uprchlíci z Ukrajiny se přesouvají z hotelů do bytového bydlení, konstatuje sociolog Prokop
Jak se změnila kvalita bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny od začátku války? Žijí v bytech s dostatečnou obytnou plochou, ve volných pokojích, nebo v hotelích a ubytovnách? „ Jsou pozitivní zprávy v tom, že dochází k přesunu lidí z hotelů do bytového bydlení,“ říká sociolog Daniel Prokop, který zároveň upozorňuje, že 75 procent lidí, kteří se dostali na ubytovny, v nich zůstalo. „Z nejhorších ubytoven je těžké se dostat, nejsou tam napojené služby, které by pomáhaly."
Vysoká rodičovská a nedostupné školky. Ženy mají o 20 % nižší platy než muži, upozorňuje Prokop
Společnost PAQ Research přinesla nová data o ekonomické situaci české společnosti. Klesá počet domácností, které dokáží něco ušetřit a naopak stoupá počet těch, kteří se po zaplacení všech výdajů ocitají na nule. „Na podzim to bylo 20 % domácností, ke konci května už 26 %,“ říká sociolog a Daniel Prokop. Jakým skupinám lidí hrozí zadlužení? A jaký dopad by mohlo mít zvýšení rodičovského příspěvku? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného.
Prokop: Většina ukrajinských uprchlíků chce v Česku zůstat ještě minimálně další školní rok
Bydlení, vzdělávání a dilema, zda zůstat v Česku, nebo se vrátit na Ukrajinu. Těmito otázkami se zabýval první reprezentativní výzkum ukrajinských uprchlíků. Jeho výsledky představil ve vysílání Radiožurnálu šéf společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Podle výsledků na 45 procent Ukrajinců říká, že v Česku zřejmě zůstane déle než dva roky.
Měli bychom hledat méně destruktivní daně než je danění práce, říká Daniel Prokop o progresivní dani
Dávky čerpá v Česku výrazně míně lidí, než kolik má na ně nárok. „Rozhodně je větší problém nevyužívání dávek než nějaké zneužívání,“ říká Daniel Prokop. Co si myslí o progresivním zdanění? „Zvedat daně vysokopříjmovým zaměstnancům a zároveň je u vysokopříjmovým OSVČ snižovat je jen další motivace ke švarcsystému,“ myslí si Prokop. „Daně se budou muset zvednout, ale tak, aby to nepoškodilo nízkopříjmové občany,“ dodává.
Výdaje na kulturu a rekreaci táhne střední třída. Na tu inflace tolik nedopadá, říká Daniel Prokop
Ceny neklesají, část domácností musí sáhnout do úspor. Šetří ale domácnosti i na kultuře? „Každá šestá domácnost se snaží omezit i tyto výdaje, ale velký efekt to nemá, protože výdaje na kulturu, rekreaci a podobně táhne střední třída. Vrchních 40 procent domácností za to dává dvakrát, třikrát tolik než ti nejchudší,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého právě na střední třídu zatím inflace tolik nedopadá. „Možná přehodnocují velké plány, ale ne dennodenní rekreaci.“
Stát na podporu občanů má, na DPH a dividendách vybere až 120 miliard, tvrdí Daniel Prokop
Žádání o příspěvek na bydlení by se mohlo od července výrazně zjednodušit. Žádost bude možné podat online přes aplikaci, kterou ministerstvo práce spustí 1. července. Nárok na dávku mají ti, jejichž náklady na bydlení tvoří více než 30 % příjmů. V čem stát může zlepšit sociální politiku? „Zvážil bych zvýšení podpor. Měla by proběhnout valorizace, aby příspěvky a slevy na daních rostly s tím, jak roste inflace a mzdy,“ navrhuje Daniel Prokop. Poslechněte si celý rozhovor.
Zjednodušení podmínek příspěvku na bydlení nebo podpora fotovoltaiky. Jak by měl lidem pomoci stát?
Potraviny i energie se stále zdražují, lidé se dostávají do finančních problémů. „Inflace obecně zasahuje části společnosti jinak. Chudým výrazně zhoršuje životní úroveň, střední třídě užírá úspory. Z toho by měla pramenit vládní pomoc. Chudým by měla pomáhat příjmově nebo sociálním tarifem v energiích, těm bohatým spíš k tomu, aby využili úspory a investovali je třeba do fotovoltaiky, zateplení, tepelných čerpadel...,“ popisuje sociolog Daniel Prokop.
Inflace užírá střední třídě úspory a chudým zbývá stěží na přežití. Co radí Daniel Prokop?
Jak se české domácnosti potýkají se zdražováním a inflací? „Zatím chybí podpora ze strany státu, která by nesměřovala na 5 % domácností, což jsou ty naše české dávky, a nesměřovala ani na těch 80 % domácností – což je teď ten příspěvek 5 tisíc korun, ale směřovala na tu středně velkou ohroženou skupinu nějakých 20 % domácností,“ říká Daniel Prokop. „Buď máme dávky hrozně úzké, nebo je máme naprosto univerzální. Nižší střední třída na tom tratí,“ dodává.