- Podcasty
- Ekonomický server FinTag.cz
Poslechněte si podcast: Větší hodnotu má majetek než peníze, říká sekretář České biskupské konference
„V globálu jsme aktuálně lehce v zisku. To je, že nejen ty peníze, které vyděláme, spotřebujeme a investujeme, ale i nám malinko zbyde,“ říká v podcastu FinTag.cz generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Česká biskupská konference [ČBK] je stálý sbor katolických biskupů v České republice. Vynecháme-li všechno ostatní, co spadá do její působnosti, a soustředíme se jen na hodnotu majetku, který stát katolické církvi v rámci takzvaných církevních restitucí vrátil, vyjde nám suma 130 miliard korun. „Jako biskupství jsme v Praze etablování od roku 973. Pokud bychom vzali Velkou Moravu, tak od roku 860. To znamená, že k majetku, který jsme získali v takzvaných církevních restitucích, přistupujeme hlavně ve smyslu jeho dlouhodobé udržitelnosti. A ve dlouhodobém horizontu má docela jistě větší hodnotu majetek než peníze,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. Tím to ale nekončí. Je tu ještě dalších 47 miliard korun, které římskokatolické církvi vyplácí stát formou finančních náhrad za majetek, jíž jí nebylo z mnoha důvodu možné vrátit. Část peněz církev již dostala, zbytek jí stát splatí do roku 2042. Pro úplnost dodejme, že stát taktéž vyplácí církvím příspěvek na provoz. Ten v čase klesá a v roce 2030 úplně skončí. Hospodaření katolické církve v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/] Stanislav Přibyl přirovnává k chování k sedláka, v jehož rodině se majetek předává z generace na generaci. Sedlák si tak vždy dobře rozmyslí, než se nějakého majetku zbaví. A PAK PŘIŠLI KOMUNISTI A VŠECHNO UKRADLI… V roce 2012 prošel legislativním procesem zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými institucemi. V účinnost vstoupil v roce 2013. Zákon v sobě zahrnuje již zmíněné církevní restituce. Což je navrácení majetku, které průkazně v minulosti patřilo církevním subjektům, ale po roce 1948 propadl státu. Druhou částí vyrovnání s církvemi jsou již zmíněné finanční náhrady. Ty jsou za majetek, který byl církevní, ale protože za desítky let komunistické totality nebo i po roce 1989 do roku 2012 získal jiný účel, nebylo jeho vrácení snadné nebo i možné. „Restituce jsou v podstatě ukončené. Běží ještě několik málo soudních sporů. Není to o tom, že by se snad církve soudily o majetek, ale často jsou to soudy o vypořádání vlastnictví, kde to není na první pohled zřejmé. To jsou ale už majetku,“ říká generální sekretář ČBK. Jak již bylo řečeno, majetek konkrétně katolické církve byl oceněn v době účinnosti zákona o vyrovnání s církvemi na 130 miliard korun. Finanční náhrady pak na cca 47 miliard korun. Ty římskokatolická církev dostává v ročních splátkách. Finanční náhrady jsou valorizovány o inflaci vždy po dvou letech. To znamená, že například splátka v letošním roce bude valorizována o inflaci z roku 2020. „A ta částka se následně dělí mezi osm diecézí, osm biskupství. To je víceméně totéž. A pak ještě mezi dvě vyšší konference vyšších řeholních představených. To jsou mužské a ženské řeholní řády. A ty peníze se i pak dál dělí. A když se to rozpadne na více dílů, tak jsou to menší částky,“ vysvětluje přerozdělování finančních náhrad Stanislav Přibyl v katolické církvi. To se se mimochodem velice podobá tomu, jak si mezi sebou dnes například odbory dělí výnosy z majetku [https://www.fintag.cz/2020/09/29/odborari-loni-prodali-radost-a-prodavat-budou-dal/] po bývalém Socialistickém svazu mládeže [SSM]. LESY, POLE, BUDOVY, KULTURNÍ PAMÁTKY A PENÍZE Církve dostaly v restitucích zpět zejména pole, lesy, vodní plochy, budovy i předměty kulturní hodnoty. Zde pro příklad uveďme třeba středověký... Více 27.1.2022 na FinTag.cz!!!
Ekonomický server FinTag.cz
FinTag.cz přináší aktuální zprávy z ekonomiky, politiky, byznysu a financí. Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.
Vláda má fakticky dobré výsledky, říká poradce premiéra Fialy
„Pan premiér je určitě nejsilnější část celé té vlády, takže s ním se mi spolupracuje výborně. Je to sečtělý, inteligentní, rozvážný člověk,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. A pokračuje: „Samozřejmě, že kvalita těch ostatních členů vlády není tak vysoká jako kvalita pana premiéra. Ale s mnohými lidmi z té vlády se dá také velice dobře spolupracovat.“ Podle něj vláda Petra Fialy [ODS] prochází asi nejtěžším volebním obdobím v novodobé historii České republiky. Řešení problémů jí přitom komplikuje skutečnost, že se skládá z pěti stran. Proto se podle Štěpána Křečka, který jinak působí jako hlavní ekonom společnosti BHS, často až příliš dlouho hledají řešení problémů, na kterých se shodne všech pět vládních koaličních stran. „Když se ale podíváme na ty výsledky vlády, tak ty jsou fakticky velice dobré,“ tvrdí Štěpán Křeček s tím, že příští rok snad už odpadne i jeden z největších problémů Česka, jímž je vysoká inflace. Mezi úspěchy vlády Petra Fialy řadí Štěpán Křeček zvládnutí konce pandemie covidu bez ztrát a zbytečné zátěže lidí. Dále to, jak se vláda vypořádala s energetickou krizí. A hlavně oceňuje, jak se postavila k ruskému vpádu na Ukrajinu. „Celá Evropská unie oceňuje, že jsme se jako první spolu s Polskem zorientovali v tom konfliktu na Ukrajině. Že jsme věděli, co znamená Rusko. Že jsme se Rusku postavili a zformovali proti němu odpor,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Štěpán Křeček. Podle něj bylo v této věci "hrozné" prvotní váhání Německa. Ale právě Polsko a Česko se staly zeměmi, které podle jeho názoru přiměly celou Evropskou unii k tomu, aby se postavila na správnou stranu. „Zpětně nám dali všichni za pravdu. Myslím, že ta zahraniční politika se velice povedla. Celé to české předsednictví byl velký úspěch. V Bruselu na to všichni dodnes vzpomínají velice dobře,“ tvrdí Štěpán Křeček. Za úspěch vlády dále považuje i to, že se pustila prostřednictvím svého takzvaného konsolidačního balíčku do stabilizace veřejných rozpočtů. Ostatně až příliš rozhazovačná politika státu v minulosti byla, spolu s covidem a Putinovou válkou, jedním z hlavních příčin inflace v Česku. „Důsledky té inflační epizody jsou dramatické. Lidé přišli zhruba o třetinu úspor. Což nesou zvlášť velice těžce ti, kteří se celý život připravovali na penzi. Je to určitě nefér vůči úsporám lidí, co se tady stalo. A já tedy doufám, že se nic takového už opakovat nebude a ta inflace už v příštím roce vyprchá,“ tvrdí Štěpán Křeček. I když v podcastu FinTag připouští, že konsolidační balíček zpomalí českou ekonomiku a může opět akcelerovat inflaci, tak podle něj půjde jen o krátkodobý efekt. Dlouhodobě konsolidační balíček inflaci naopak zkrotí, myslí si. Do ekonomiky totiž půjde méně peněz na dluh. Nižší přebytek peněz tak nepotlačí na další růst cen. „Určitě jsou v balíčku i slabá místa, která se negativně projeví do peněženek lidí. Třeba, že se vrátí platba za obnovitelné zdroje energie. […] Lidé třeba toto nepřivítají. A ty ceny energií vzrůst mohou,“ popisuje poradce premiéra, co mají lidé čekat v příštím roce. Také ale zdůrazňuje, že zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bylo přechodné opatření po dobu energetické krize. Znovuzavedení platby by tedy nemělo nikoho překvapit. A zejména pak ne firmy, které tento krok hlavně kritizují. „My jsme se stali ekonomikou, která je silně nároková. To se netýká jenom občanů, ale i firem. Mnohé z nich si zvykly na doping zvaný dotace. […] Firmy by měly uspět v tržním prostředí na základě svých kvalit, ale ne, že čerpají dotace,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra vysvětluje i změny v dani z přidané hodnoty [DPH]. I přesto, že opozice tvrdí, že tyto změny zvednou ceny služeb a zboží a ministerstvo financí uvádí, že budou mít neutrální dopady do státního rozpočtu, Štěpán Křeček tvrdí, že na DPH stát vybere celkově méně peněz než letos. Také ale připouští, že některé položky významně zdraží. „Nejcitelnější to bude asi u... Více na www.fintag.cz !!!
Mucha je skutečná SuperStar! A proto jsme koupili jeho díla
„Alfons Mucha byl všestranný umělec, jenž měl navíc tu schopnost, že své umění dokázal přetavit v něco, co se dalo komerčně použít,“ říká v podcastu FinTag [http://www.fintag.cz] člen investiční komise Portu Gallery a ředitel společnosti Mittrade Michal Čejka. Právě společnost Portu Gallery, která zprostředkovává alternativní investice i do umění, nově zakoupila takzvanou sbírku Lendl, Fuxa, Mucha. Hodnota sbírky, která čítá bez dvou kusů všechny Muchovy plakáty, ale i přes dvě stovky dalších Muchových děl, se odhaduje na 250 milionů korun. „K dílům Alfonse Muchy nezbytně získáte osobní vztah. V jeho dílech je spousta zjevných i skrytých symbolů. Najdete jich o to víc, když víte, co a kde máte hledat. Vždyť Mucha byl svobodný zednář, který v někdejším Československu dosáhl vůbec nejvyššího zednářského postavení,“ pokračuje Michal Čejka. Právě Čejka jako člen investiční komise Portu Gallery, která je součástí investiční skupiny Wood & Company, doporučil koupi sbírky Muchových děl od Richarda Fuxy. Ten ji přitom zhruba před deseti lety koupil od tenisty Ivana Lendla. Sbírka vznikala, když Lendl svého času navštívil syna Alfonse Muchy Jiřího v jeho „všemi neřestmi" pověstném bytě na pražských Hradčanech. Právě tam mu podle Michala Čejky učarovaly plakáty Alfonse Muchy. „U Jiřího Muchy koupil první plakát. A také je začal systematicky sbírat. Dnes sbírka zahrnuje 119 plakátů z celkových 121. Přičemž jeden je v jiné sbírce a není na prodej. O tom druhém chybějícím, který ve sbírce není, se neví, kde je,“ vysvětluje Čejka. Chybějícím sběratelským kusem je plakát amerického klavíristy českého původu Rudolfa Frimla. Ve sbírce Lendl, Fuxa, Mucha ale nejsou jen plakáty. Richard Fuxa Lendlovu sbírku doplnil o dalších více než 200 děl Alfonse Muchy. Pomáhal mu v tom kurátor Karel Srb. Portu Gallery Investments koupila sbírku Muchových děl s jasným záměrem, kterým je kolekci za tři až pět let prodat se ziskem. Zhodnotit ji chce nákupem dalších Muchových děl, ale i příjmem a renomé z chystaných mezinárodních výstav, jak FinTag [https://www.fintag.cz] potvrdil ředitel Portu Gallery Martin Jaroš. „Při podrobném prozkoumávání té sbírky jsme si uvědomili, že se dostáváme k naprosto jedinečné sbírce na světě. A vlastně i největší sbírce, která je komerčně prodejná. Největší sbírku má samozřejmě Mucha Foundation. Tu má vnuk Alfonse Muchy John Mucha. Tato sbírka ale je ze své podstaty neprodejná. Do ní se vlastně jen nakupuje,“ vysvětluje v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Michal Čejka. Portu Gallery přitom nabízí podíl ze zisku na následném prodeji sbírky i široké veřejnosti. Symbolicky v den letošních oslav české státnosti, 28. října, nabídne případným zájemcům úpis podílů na vlastnictví sbírky od jedné koruny výše. Úpis poběží do 28. listopadu. Cílová částka, kterou chce takto Portu Gallery získat, činí... Více na www.fintag.cz !!!
Jan Rafaj: Němci daně firmám snižují, my jim je zvyšujeme
„Stagnující ekonomika v Německu se docela jistě promítá i do výkonu české ekonomiky. To, co mě naplňuje optimismem, je ale reakce německé vlády,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz] prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj. Podle něj německá vláda na aktuální ekonomické problémy země [https://www.fintag.cz/2023/10/05/nemecky-vyvoz-dal-propada-dovoz-z-ruska-do-srn-je-937/] okamžitě reaguje. Snižuje daně pro firmy, které se transformují. Odpouští jim poplatky za emisní povolenky a vybraným firmám nabízí významné dotace. V Česku se ale postupuje, jak říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]Jan Rafaj, docela opačně. „Mně se nelíbí ta necitlivost vlády k českým a specificky českým firmám,“ říká s tím, že nechápe, jak si členové vlády a politici obecně dovolí kritizovat i úspěšné a solidní firmy za to, že vytvářejí zisky, z nichž státu odvádějí daně. Podle Jana Rafaje Němci žijí v úplně jiném mentálním nastavení, než žijí čeští občané. Tvrdí, že v Německu stojí na prvním místě práce a ten, kdo ji poskytuje. Němci totiž dobře vědí, že pokud mají práci, a zejména tu dobře placenou, tak se nemusejí spoléhat na stát. A vědí to i tamější politici. Proto se místo přemýšlení o tom, jak zvýší dávky pro potřebné, starají o to, jak podpoří firmy, které by tyto potřebné zaměstnaly. Blíže se vyjadřuje i ke konsolidačnímu vládnímu balíčku a dalším krokům vlády Petra Fialy [ODS]: „Mně se nelíbí, když vláda říká, že firmy vyšší daně z příjmů zvládnou [https://www.fintag.cz/2023/09/25/to-nejhorsi-mame-za-sebou-rekl-fintag-premier-petr-fiala/]. Ano, zvládneme dva procentní body u daně z příjmů navíc. Zvládneme i znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje. Je to ale podobné, jako když vaříte tu pověstnou žábu v té vodě. Pomaličku budete přidávat na teplotě, až tu žábu nakonec uvaříte. Tedy, kde je ten konec? Kde je ta vize…?“ Vize Česku podle něj v mnoha oblastech stále chybí. Problém spočívá v trhu práce, podpoře výzkumu a vývoje, digitalizaci, a nyní hlavně v zaspání v oblasti energetické koncepce. „Elektřina se do Česka dovážet bude. Tím, jak jsme zaspali v budování nových zdrojů, tak matematicky nevychází to, co si plánujeme ve spotřebě elektřiny a co jsme schopni vyrobit. Toto nastane někdy kolem roku 2030, ale může to být dříve i později. I kdybychom začali nyní s dostavbou Dukovan, vezme to roky,“ vysvětluje Jan Rafaj. https://www.fintag.cz/2023/10/18/vlada-schvalila-konec-uhli-v-cechach-co-bude-dal-jiste-neni/ I proto by byl opatrný s politickými rozhodnutími typu zákaz využívání uhlí a spalování uhlí pro výrobu elektřiny. A nejde podle něj pouze o nedostatek nových zdrojů, které mají nahradit ty nevyhovující jak z hlediska technické životnosti, tak zelené politiky. Zanedbaná je celá energetika, tvrdí. „My jsme dnes v situaci, že tu energii ani nedokážeme rychle nakupovat ze zahraničí. […] Ono to není o tom, že energii nakoupíte a v plechovkách dovezete. Musíte ji sem dostat přes přenosovou síť. A ta naše má už dnes velká omezení. Energetika teď stojí na prvním místě... Více již 23.10. 2023 na www.fintag.cz !!!
Z vládního balíčku jsme v NERVu, říká Zdenka Vostrovská ze vzdělávací společnosti VOX
„Jsme takzvaně v NERVu, že se ještě nemůžeme opřít o sbírku zákonů změn, které přinese konsolidační balíček,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] zakladatelka firmy VOX Zdenka Vostrovská a dodává: „Do všech našich hard skills kurzů se totiž balíček propíše.“ „My potřebujeme změnit ty anotace, případně zařadit nějaké nové semináře. Ale nevíme do poslední chvíle, jak máme ty konkrétní vzdělávací programy postavit. A tím pádem je nemůžeme ani nabízet,“ vysvětluje Zdenka Vostrovská současnou situaci na trhu se vzdělávacími kurzy v daňové, účetní a auditorské oblasti. Problém z hlediska implementace aktuálních změn podle ní vyvstává i u novely zákoníku práce, která proniká do mzdové problematiky. „My oslovujeme, já tomu říkám, vyšší dívčí. To znamená nejnáročnější klientelu z řad daňových poradců, certifikovaných účetních, pracovníky finančních, mzdových, kontrolních oddělení ve firmách,“ říká Zdenka Vostrovská v podcastu FinTag.cz, koho všeho se vládní změny přímo dotknou. Podle Zdenky Vostrovské, která loni prodala 60 procent své firmy, a do níž nastoupil nový management, se trh se vzděláváním v Česku atomizoval. Proces významně urychlila pandemie covidu a nástup nových technologií. „Mnoho vzdělávacích společností přešlo na online výuku. A od našich externích lektorů jsem se dozvěděla, že si začali sami z bývalého dětského pokojíčku organizovat online vzdělávací kurzy sami na sebe,“ říká v podcastu FinTag [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Zdenka Vostrovská. I její společnost VOX [https://www.fintag.cz/2023/06/21/vox-slavi-30-let-specializuje-se-na-dane-a-ucetnictvi/] zareagovala na změny, které přinášejí nové technologie. Nabízí online vzdělávání, to hlavně u kurzů nepřesahujících 14 dnů. A v některých případech, kdy ví, že lektor výuku zvládne, nabízí i kombinované vzdělávání. „Ale z hlediska kvality jsou ošizení, jak ti, kteří jsou online, tak ti, kteří jsou fyzicky přítomní. To proto, že lektor musí vždy přerušit svůj výklad a dát prostor jak těm online, tak ale i těm fyzicky přítomným. Musím uznat, že je to náročná disciplína. Ne každý lektor to zvládne tak, aby klienti byli stoprocentně spokojení,“ vysvětluje Vostrovská. Společnost VOX eviduje za dobu své více než 30leté existence přes čtyři tisíce lektorských karet. V letním a zimním semestru pracuje až se čtyřmi stovkami aktivních lektorů. Zdenka Vostrovská upozorňuje i na nový formát vzdělávacích videokurzů, které nyní „v záznamech prodává konkurence“. Podle ní jsou to ale i webináře, které berou klientelu firmám s klasickými vzdělávacími kurzy. Více na FinTag.cz !!!
Firma, která uspěje v USA, má otevřené dveře všude
„Představte si trh o 350 milionů klientů, kteří jsou vysoce nároční. A mají tendenci, jak to říci, ke konzumní společnosti,“ představuje českým firmám trh v USA první tajemník a vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík. Jan Hladík na pozici vedoucího ekonomické sekce, která čítá zhruba čtyři pracovníky, slouží zhruba rok. Předtím působil na obdobné pozici v Maroku. Ostatně srovnáním obou trhů začíná i rozhovor s ním v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. Podle Jana Hladíka jím vyslovená definice amerického trhu znamená, že spotřeba domácností v USA je vysoká. A co se týče možností amerického trhu, charakterizuje je následujícími slovy: „To je trh o velikosti Číny, samozřejmě ekonomicky silnější. A je to zhruba o třetinu větší trh, než má Evropská unie.“ Tvrdí, že kterákoli česká firma dá veškerou svou sílu do toho, aby v Americe uspěla, dostává šanci „svézt se“ na 20 procentech celosvětové ekonomiky. A to se podle jeho slov vyplatí, i když vstupní náklady jsou vyšší než v jiných zemích. „Česká firma, která uspěje na americkém trhu, má už otevřené dveře všude,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Jan Hladík. Českým firmám se podle něj vyplácí vstupovat na americký trh zejména pomocí akvizic amerických firem. Výhoda spočívá v tom, že nakoupená firma má již všechny potřebné certifikace k tomu, aby firma s českým vlastníkem mohla vyrábět ve Spojených státech. „Důležitý je i trh práce. Levnější pracovní síla bude určitě v jižních státech než na Severu, kde jsou finanční centra,“ říká Jan Hladík a dodává, že z hlediska byznysu hrají důležitou roli i politické trendy v jednotlivých amerických státech. Spojené státy podle něj zvládly finanční krizi v roce 2009 lépe než Evropa. A lépe než Evropa zvládají i postcovidové oživení. Evropská unie ale nadále patří mezi hlavní obchodní partnery USA. Následuje Kanada, Mexiko a za ním je v těsném závěsu Čína. Na druhou stranu i pro Evropu jsou Spojené státy druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. „Loni dosáhla obchodní výměna mezi Českou republikou a USA hodnoty 280 miliard korun. Akcelerovaly zejména zakázky v energetickém, farmaceutickém a obranném průmyslu. Bilance České republiky je o něco horší, je záporná, ale v úrovni jen jedné miliardy korun,“ vysvětluje Jan Hladík. https://www.fintag.cz/2023/02/16/usa-daji-cesku-dalsi-penize-na-vojenskou-podporu-ukrajine/ Přičemž se vyhýbá odpovědím na otázky týkajících se akcelerace obranného průmyslu mezi Českou republikou a USA v důsledku války na Ukrajině. Problematika obranného průmyslu spadá pod vojenský úsek Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, tvrdí. Naopak do jeho gesce patří obchod s LNG, respektive s jeho dovozem z Texasu. Texas přitom představuje jako ideální vstupní bránu pro české firmy do Ameriky. Už třeba kvůli tomu, že tento americký stát je desátou největší ekonomikou na světě. Texaská ekonomika v roce 2022 dosáhla zhruba 2 bilionů amerických dolarů a svou velikostí se přibližně rovná ekonomikám Kanady, Itálie nebo Brazílie. Navíc se odhaduje, že v Texasu žije více než milion lidí s českými kořeny. „Když byla v roce 1878 Ústava Texasu, tak byla napsána ve třech jazycích. Prvním jazykem byla angličtina, druhým španělština a třetím byla čeština,“ přidává zajímavost. Dallas a jeho dvojče Fort Worth jsou centrem amerického obranného průmyslu. V této metropolitní oblasti, která je domovem pro bezmála osm milionů Američanů, mají výrobu přední světoví hráči, jako jsou Lockhead Martin, Bell nebo L3Harris. Jedná se o čtvrtou ekonomicky nejvýkonnější oblast v rámci USA. Největší texaské město Houston je známo díky svému středisku NASA a výcviku astronautů. Páteří ekonomiky je však energetika, a především ropný a plynárenský průmysl. Houston zůstává hlavním městem energetiky. Okolo 40 % místní ekonomiky je přímo, či nepřímo provázáno s ropným a plynárenským průmyslem. Podle Jana Hladíka každý rok české firmy v Americe nakoupí společnosti za jednotky a někdy i desítky miliard korun. Více na FinTag.cz!!! Daniel Tácha
Jiří Rusnok tipuje nový cenový normál v příštím roce
„I to může být, že inflace v příštím roce klesne i na ta dvě procenta. Ale je otázka, zda se tam udrží a jak dlouho. Půjde o to, kde se usadí ten nový normál. A zda nebude vyšší, než jsme byli zvyklí,“ říká pro FinTag.cz [https://www.fintag.cz] exguvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj měla vláda Petra Fialy [ODS] přikládat inflaci v polovině loňského roku větší pozornost. Měla být aktivnější v úsporných opatřeních. Ale i dodává, že vysoká inflace není jen odpovědností vlády. „Za tu inflaci můžeme všichni, “ říká Jiří Rusnok v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]! Vláda a centrální banka podle něj nejsou jediným "prvozdrojem" inflace v Česku. Ale jde i o otázku řešení, a tak podle exguvernéra Rusnoka měla centrální banka pod současným vedením razantně zvedat úrokové sazby i v druhé polovině loňského roku. Již tehdy bylo zřejmé, že inflace přichází a bude silná, říká. Vyjadřuje se i k nedávné slovní přestřelce v médiích mezi premiérem Petrem Fialou [ODS] a guvernérem ČNB Alešem Michlem: „Podívejte se, každý hraje nějakou roli, ve které se ocitá. Já bych tomu střetu nepřikládal žádnou váhu. Je to komunikační a politická záležitost do značné míry.“ Ve střetu šlo o to, kdo je "víc zodpovědný za inflaci“. Zatímco centrální banku veřejnost kritizuje za „nicnedělání“ v druhé polovině loňského roku, tak vládu viní za slabost v hledání úspor už loni. https://www.fintag.cz/2023/05/04/cesko-je-ve-slepe-ulicce-ukazal-stret-michla-s-fialou/ „Rozumím tomu, že vzhledem k politickému cyklu, prezidentským volbám, ta odvaha nebyla. Ale dneska vidíme, že to byla z makroekonomického hlediska chyba,“ odpovídá si. Jiří Rusnok a kde se zrodila inflaceJiří Rusnok v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] taktéž vysvětluje, jak je to s vysokou inflací v Česku. Ta se podle jeho slov „zrodila někde ve světě“. To znamená nejen u nás, ale také v zahraničí. Upozorňuje, že inflace není výhradně... / Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Vymývání mozků nám škodí vůbec nejvíc, říká Martin Pecina
Původně měl být podcast FinTag.cz s bývalým ministrem vnitra a místopředsedou vlády Martinem Pecinou o dění v České poště. Nakonec v něm ale došlo i na válku na Ukrajině, byznys s ropou i na stav české demokracie po více než 30 letech od převratu. Podle Martina Peciny hovořit dnes o tom, že je Česká pošta v hrozném stavu, není seriózní. Podle jeho názoru jsou veřejné služby, které Českou republiku stojí podstatně více peněz, než ji stojí ztrátová Česká pošta. „Já si myslím, že Česká pošta je stále v podobném stavu, pořád dělá podobnou ztrátu. A tu ztrátu způsobuje možná špatné řízení, ale hlavně to, že poskytuje veřejnou službu. A tu službu, holt, stát musí zaplatit,“ říká Martin Pecina v úvodu podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. Tvrdí, že Česká pošta by mohla být zisková jen za předpokladu, kdyby měla z rozhodnutí státu monopol na ziskové činnosti. Pokud ho nemá, státu podle jeho názoru nezbývá nic jiného, než poštu dotovat. Blíže se vyjadřuje i k chystanému rozprodeji nemovitostí pošty. Pochybuje o jeho prospěšnosti. Podle něj platí, že chce-li pošta šetřit, měla by rušit hlavně ty pobočky, v jejichž budovách platí nájem. Nikoli ty, které vlastní a nájem v nich neplatí. „Pokud jsem se díval v Ostravě, které pobočky se budou rušit, tak jsou to ty pobočky, kde je pošta ve vlastním. A tak si myslím, že rozprodej majetku je jeden z účelů, proč se pobočky ruší. Tedy proto, aby se nemovitosti daly prodat. Rád se budu mýlit, ale zatím to tak vypadá,“ tvrdí. Zároveň upozorňuje, že restrukturalizaci, kterou vláda odhaduje na osm miliard korun, pošta nejspíš zafinancuje z úvěru. Podle něj to značí úroky ve výši cca 700 milionů korun ročně. To za situace, kdy Česká pošta už jeden pětimiliardový úvěr splácí. Drahé potraviny a dopady inflace... Martin Pecina v minulosti působil i jako šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. FinTag.cz se ho proto zeptal, jak hledí na vtažení úřadu do aktuálních sporů ministra zemědělství Zdeňka Nekuly [KDU-ČSL] s maloobchodními řetězci ve věci drahých potravin. „Já nerozumím tomu, jak je možné, že máme dražší potraviny než v Německu. Že je máme dražší než v Polsku, to ještě pochopím, ale že je máme dražší než v Německu, to mi hlava nebere. Takže asi nějaká porucha v tom tržním prostředí je,“ říká Martin Pecina. Podle něj ale možná více než ÚOHS má větší páky na nápravu Ministerstvo financí ČR [MF ČR], které může zasáhnout do problému na základě zákona o cenách. Ať už MF ČR, nebo ÚOHS by do problému vysokých cen potravin v Česku podle jeho názoru zasáhnout měl. Co se týče inflace, říká, že pro české firmy je o něco menší problém než pro domácnosti. A dodává, že „největší radost“ z inflace musí mít vláda, protože té "inflace v zásadě maže dluhy“. Z hlediska spolumajitele a ředitele firmy, která dodává technologie pro terminály a sklady pohonných hmot, pak upozorňuje na to, že vysoká inflace firmám způsobuje potíže hlavně v podobě vysokých úroků České národní banky [ČNB]. Ty totiž firmám zdražují úvěry v korunách. „Proto jsem nevítal, byť si pana Jiřího Rusnoka vážím a je to, snad mohu říci, kamarád, když ČNB zvedala úrokové sazby. A naopak jsem byl rád, když nastoupil jako guvernér pan Aleš Michl. A řekl, že úroky zvedat nebude. To kvůli tomu, že nás jako firmy vysoké úroky a drahé úvěry drtí,“ vysvětluje. V podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] se Martin Pecina vyjadřuje i k podnikání jako takovému. Poruchy v dodavatelských řetězcích se nyní podle jeho slov zmenšily, ještě loni ale byly katastrofické. „Z lhůt v délce 14 dnů se staly lhůty dodání i v délce roku a půl. A to už je samozřejmě problém,“ tvrdí. Byznys obecně, byznys s Čínou a Green Deal Nepřímo se vyjadřuje k zahraniční politice České republiky vůči Číně. Tvrdí, že jeho firma o zakázku v Číně, kde má i svou vlastní pobočku, přišla. „Já nemám problém s Tchaj-wanem. I on je náš obchodní partner, nakupujeme tam, ale zničit si ekonomické vztahy s Čínou je podle mě nesmysl,“ vysvětluje a dodává: „Naštěstí v Rusku jsme... / Více ne FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
V USA čekáme recesi, říká portfolio manažer Alec Murray
„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/] Alec Murray, vedoucí portfoliových manažerů společnosti Amundi US se sídlem v Bostonu. FED podle něj kvůli inflaci dál zvedne úrokové sazby. Výsledkem bude podle jeho slov hospodářská recese na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Americké finanční trhy podle něj zatím počítají jen se zpomalením ekonomiky, přesto už se i na ni připravují. „Inflaci bude chtít FED srazit již v letošním roce. Zaměstnanost se vyvíjí dobře, má k tomu tedy silnou pozici. Máme za sebou období silných stimulů ze strany vlád i centrálních bank. To je však pryč. Výsledek je, že dojde k větší diferenciaci těch aktiv, kterým se bude dařit, a kterým už ne,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Head of Equity Client Portfolio Managers z Amundi US Alec Murray. Měnová politika FED tak podle něj zůstane klíčová i v letošním roce. Úroky půjdou na hladinu pěti procent. Negativní dopady pocítí většina investičních aktiv a celá ekonomika, která na konci loňského roku rostla o 2,4 procenta [https://www.fintag.cz/2023/02/24/ekonomika-usa-rostla-ve-4-ctvrtleti-o-27-ne-o-29/]. Což je podle Murraye solidní výsledek. „Dopady politiky FED už nebudou tak silné jako loni. [...] Nesmíme ale zapomínat, že jdeme z dlouhé periody globalizace do další periody deglobalizace,“ dodává v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/]. INFLATION REDUCTION ACT JE PRO AMERIKU DOBRÝ V něm se blíže vyjadřuje k celkové kondici americké ekonomiky a náhledu na nový protiinflační zákon Inflation Reduction Act [IRA], jehož důležitou součástí je i zákon CHIPS. „V obou případech mají zákony za cíl zejména posílit nízkouhlíkovou ekonomiku a vývoj technologií a posunout výrobu zpět do USA z Číny. Zejména co se týče technologií jako jsou čipy, baterie a podobně. A to značí zlepšení soběstačnosti USA,“ říká. Připouští, že IRA je samozřejmě kontroverzní pro Evropu, zejména v oblasti podpory elektroaut a výroby baterií. Odkazuje ale na současná jednání mezi USA a EU, jak věc řešit ke spokojenosti obou stran. V této souvislosti komentuje nedávné rozhodnutí AUDI otevřít v USA novou továrnu na výrobu elektroautomobilů. https://www.fintag.cz/2023/02/24/audi-zvazuje-vyrobu-v-usa-chce-vyuzit-program-ira/ „Evropští výrobci automobilů, jako je BMW, již vyrábějí auta v USA. Zákon o snižování inflace poskytuje finanční pobídky k výrobě elektrických vozidel v USA. Zda jsou tyto pobídky dostatečné k tomu, aby přiměly evropské výrobce k výstavbě dalších závodů v USA, se teprve uvidí," tvrdí Alec Murray. Podle něj je program IRA je ale velice dobrý pro USA. Jednak přivádí do USA nové... Celý text na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!
Vládní stropy cen energií jsou vysoko, ale smysl mají
České firmy vítají vládní opatření na zvládání drahých energií, ale vadí jim až příliš vysoko nastavené stropy cen energií. Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka i vysoké stropy ale dávají smysl. Zastropování cen energií, které poskytla česká vláda domácnostem i firmám je aktuálně na čtyřnásobku až pětinásobku cen před válkou na Ukrajině. Ceny energií ale klesají. Plyn a ropa se například letos v lednu na komoditních trzích obchodovaly o 20 procent níže než před začátkem konfliktu na Ukrajině. A například koncem minulého týdne [9.2.] se plyn TTF na burzách obchodoval dokonce 80 procent pod svými nedávnými maximy. Americký NATGAS se pak propadl téměř o 75 procent [https://www.xtb.com/cz/trzni-analyzy/zpravy-z-trhu/konec-ery-draheho-plynu?utm_campaign=Market%20Alert&utm_medium=email&_hsenc=p2ANqtz--k1V7ZQs3QRujF4tCIWkpbIQcDhlN2MTOGt0GL1oVaMmmQMpRJsL9PujDT5I0gnGO8ahrpJLBWV2fFAifHNKA_UQ3Y4Q&_hsmi=245141434&utm_content=245141434&utm_source=hs_email&hsCtaTracking=c9bbed3a-4fa2-4b4c-aa7f-e404f5139f5f%7Cd7b6d66f-a845-41ac-8120-a6fd4f072c7d]. A klesají i ceny elektřiny. „Ano, stropy energií dané českou vládou jsou pod aktuálními cenami energií. Tedy mají určité limity a není tak jisté, zda firmám skutečně pomohou. Také je ale pravda, že stropy dávají určitou podporu všem firmám,“ říká v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Bohuslav Čížek. Podpora podle něj spočívá ve stabilitě a předvídatelnosti trhu. Firmy mohou lépe plánovat, uzavírat zakázky. Když jsou s náklady na energie pod stropem, tak vědí, že nad něj nepůjdou. Bohuslav Čížek v podcastu srovnává i české stropy pro firmy s těmi německými. „Současné ceny na komoditních trzích nám dávají určitou nevýhodu proti Německu. Ty ceny jsou nad stropem německým a pod stropem českým,“ vysvětluje, ale i dodává, že například v Rakousku nám zase závidí, že něco jako stropy energií máme. STROPY V ČESKU A V NĚMECKU Bohuslav Čížek v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] dále uvádí, že v tuto chvíli nelze odhadnout, kolik firem stropy cen energií využije. Vzhledem k aktuálnímu vývoji zřejmě půjde o firmy, které uzavřely smlouvy s fixací na dodávky energií v loňském roce. Tedy v době, kdy poptávka evropských zemí po energiích vyhnala ceny do rekordních výšin. Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz] již 13.2.!!!
Nová Partners Banka sází výhradně na cloud a mobil
Nová Partners Banka má za sebou dva roky příprav i licenčního řízení u České národní banky. „Není vina centrální banky, že nám schvalovací proces trvá tak dlouho,“ říká v podcastu FinTag.cz lídr přípravného týmu banky Marek Ditz. Podle něj za dvěma roky schvalování stojí to, že koncept banky je velice inovativní a odlišuje se od klasických bankovních konceptů. Banku skupina Partners staví jako čistě digitální banku od základů, ale banka ani nevzniká na zelené louce. Poslouží i jako podpora již existujícím Partners poradcům, kteří už mají své klienty. „Pracujeme s pobočkami Partners po celé republice, těch bude zhruba 150. A v portfoliu skupiny Partners je zhruba 120 tisíc domácností, které přes nás sjednaly minimálně pět finančních produktů. A tak předpokládáme, že jsou s Partners spokojeni, přičemž my jim nabídneme šestý produkt, banku,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz [https://www.fintag.cz/rubrika/podcasty/] Marek Ditz. Podle jeho slov těmto lidem běžný účet v Partners Bance zjednoduší život, ale ani je v bance Partners nijak neuzavře. Naopak jim jejím prostřednictvím skupina nabídne finanční produkty z celého finančního trhu. PARTNERS BANKA BUDE ČISTĚ V CLOUDU Partners Banka využívá stoprocentně cloudovou technologii. To je zjednodušeně řečeno poskytování služeb či programů servery dostupnými díky internetovým službám. Banka tak nepracuje s klasickými vlastními datovými centry. „To znamená, že nemáme jen jeden cloud, ale máme jich více. A všechny klientské aplikace, ale i naše vnitřní aplikace běží na těchto cloudech, které nám poskytují ty největší globální technologické firmy. Přičemž tato cloudová řešení se nejen doplňují, ale i zastupují v případě problémů,“ vysvětluje Marek Ditz s tím, že providery jsou firmy jako Amazon, Google, Microsoft, Oracle a další globální firmy. Podle Marka Ditze to má své výhody: „Kdybychom volili klasická datová uložiště, museli bychom už na samém začátku, protože plánujeme rychlý růst, okamžitě platit za vysoké kapacity datových uložišť. Požadavky na infrastrukturu, počítáme, nám přitom porostou řádově v prvních dnech, týdnech a měsících po otevření banky o desítky až stovky procent. V tomhle je ta cloudová technologie lepší, reaguje na reálné požadavky, neplatíte za něco, co teprve přijde, jak by to bylo u klasického datového úložiště. Tam bychom museli od začátku dimenzovat na velký provoz. A za to samozřejmě... / Více na FinTag.cz [https://www.fintag.cz]!!!