Poslechněte si podcast: Je to dílo, kterému není co vytknout, říká o elektrárně Dlouhé stráně její vedoucí provozu
Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.
Větrník - Host ve studiu
Hodinová talk show, do které si zveme výjimečné osobnosti ze všech oblastí života.
Zemřel profesor Jaroslav Macháček. Učil a překládal i v kotelně, předtím a potom vedl katedru
Emeritní profesor Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého zemřel ve středu 10. června 2026 po krátké nemoci ve věku 96 let.
Smysl mému životu nedávají výhry, ale vědomí, že naplňuji své poslání, říká Jaroslav Martínek
Jaroslav Martínek z Chomoutova u Olomouce je Národním koordinátorem rozvoje cyklistické dopravy České republiky, cyklista a hlavně běžec tělem i duší. Taky muž, který stál u vzniku řady cyklostezek nejen v Olomouckém kraji.
Hanáci mají být na co hrdí, říká cimbalistka a vedoucí Hanácké mozeky Litovel Iveta Navrátilová
Hanácká mozeka Litovel letos slaví 25 let. V jejím čele pravidelně usedá za cimbál Iveta Navrátilová, která kromě vedení muziky pečuje léta o dětský pěvecký sbor Mládí v Litovli a smíšený pěvecký sbor v Příkazích.
Bůh mi do života posílá dobré anděly, říká kazatel, nemocniční kaplan a psycholog Filip Fürst
Ačkoliv se narodil do kazatelské rodiny, vystudoval původně psychologii. „Jako dítě mě lákalo být kazatelem, v pubertě už jsem ale chtěl jít jiným směrem,“ říká. Nakonec dostal nabídku stát se kazatelem v roce 2017 a po pečlivé úvaze ji přijal. „Ovlivní to totiž celou rodinu,“ dodává Fürst.
Přerovský Kašpárek má už 111 let. Je to divadelní zázrak, říká jeho principálka Marie Veřmiřovská
Do Přerovského Kašpárka vstoupila Marie Veřmiřovská poprvé ve svých deseti letech. Psal se rok 1955, když s bratrem a sestřenicí promluvila v pohádce Hračky na cestách. Loutky se tenkrát vyráběly přímo v divadle na soustruhu. „A taky se do jednotlivých představení převlékaly. To už dnes není, pro každou pohádku máme zvláštní sadu loutek,“ upřesňuje.
Čeština se má dneska dobře, tvrdí autorka Pravopisných jednohubek Alžběta Vintrová
„To, že je čeština schopná přejímat z cizích jazyků, je projevem sebevědomí, suverenity, toho, že si to může dovolit a že ji to neohrozí,“ říká Alžběta Vintrová, absolventka oboru český jazyk a literatura a francouzština na brněnské Filozofické fakultě, jejíž Pravopisné jednohubky na sociálních sítích vyhledává spousta lidí.
Když se filc stane plátnem. Umělkyně ze Šumperska na něm vytváří fascinující vzdělávací pomůcky
Filc pod jejíma rukama takřka ožívá. Eva Nevrlá pevnou netkanou textilii proměňuje v úchvatná umělecká díla, která mají vyšší poslání. Modely inspirované faunou, ať už jde o miniaturní hmyz, elegantní ptáky, nebo exotické papoušky slouží jako vzdělávací pomůcky.
Jeskyně se musí nejprve zmapovat, až pak je objevená, vysvětluje vedoucí Zbrašovských jeskyní
V roce 1926 vstoupili do Zbrašovských aragonitových jeskyní první návštěvníci. Přesné datum není známo, dokonce se z té doby nedochovaly žádné fotografie. Ale jak zdůrazňuje Barbora Šimečková, objevení jeskyní není jen jeden okamžik, ale proces.
Olomouci festival sluší, je přesvědčený ředitel Divadelní Flory Petr Nerušil
Divadlo je podle Petra Nerušila zásadní fenomén, v jehož rámci se potkávají lidé, kteří chtějí komunikovat a vyměňovat si názory o současném světě, o jeho problémech. Letošní 29. ročník festivalu Divadelní Flora, který se koná od 15. do 24. května, má motto Solidarita a nabídne řadu činoherních, tanečních i operní představení a bohatý doprovodný program.
Fascinovalo mě, jak velké a neprobádané to je, říká historička Vedra o vysídlení Drahanské vrchoviny
Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané. Historička Dana Vedra pět let pátrala po jejich osudech. Mluvila s pamětníky, procházela archivy i místa, kde k událostem došlo. Vznikla kniha Donuceni odejít.