Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.

Miroslav Šmíd je mimo jiné také spisovatel, malíř a regionální historik. Vybudoval prostějovské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno a byl také jeho vedoucím v letech 1995 až 2017.

Na cesty vyráží se sedmnácti kilovým batohem s manželem, ale také velmi často sama. „Baví mě toulat se, objevovat neznámá místa a potkávat nové lidi,“ říká Lucie Vidličková. A všem ženám vzkazuje: „Nemějte strach spát v lese, nebojte se samoty a toho, že to nezvládnete.“

Hella je literární debut rusistky Aleny Machoninové. Vychází ze skutečného osudu Heleny Frischerové, prostějovské rodačky, která prošla gulagem a zbytek života strávila v Moskvě. Za knihu získala v roce 2024 cenu Magnesia Litera.

Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.

Je to už 22 let, co Jana Ďásková pomáhá Tibeťanům žijícím v exilu. „Jejich životní přístup mi dává motivaci, inspiraci a sílu jít dál,“ popisuje ředitelka organizace Most pro Tibet.

Stala se sestrou roku 2025, získala cenu Zlatý Aeskulap, kterou Skupina Agel uděluje svým nejlepším pracovníkům a kolektivům. „Moc to pro mě znamená. Vůbec jsem to nečekala, ale předávání v Praze jsem si opravdu užila,“ přiznává Halina Roch-Nezval.

Lubomír Líbal je původní profesí vojenský pilot nadzvukových letounů, řídící letového provozu civilního i vojenského, v současné době vedoucí plaveckého oddílu ve Šternberku, instruktor, metodik, triatlonista, několikanásobný vítěz Českého poháru v zimním plavání, dálkový plavec a otužilec.

Speciální pedagog, dramaterapeut a muzikant Jakub Vávra se dlouhodobě specializuje na propojování dramaterapie s léčbou závislostí a na práci s dětmi s poruchami chování. Působí na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a stojí v čele Asociace dramaterapeutů ČR.

Na malotřídní školy narazíme hlavně na venkově. Mívají málo tříd, ve kterých se společně učí děti z více ročníků. „Jejich největší devizou je to, že si děti vytvoří silný vztah k místu, kde žijí,“ je přesvědčená Alena Vokurková. Sama navštěvovala malotřídku v Raškově a už tam se rozhodla, že se stane učitelkou.