Pořád o sobě mluví jako o začínající učitelce, na Základní školu v Přáslavicích Barbora Kociánová nastoupila před dvěma lety. A do praxe skočila rovnýma nohama - hned dostala třídu, ve které jsou jak děti, které potřebují více pozornosti a dopomoci, tak ty, které vyžadují větší prostor na projev své kreativity. „Což ze začátku byla opravdu velká výzva,“ přiznává.

Jak žili lidé v okolí Prostějova v období středověku? Jak a kde pohřbívali své blízké? Kde najdeme hanácký Stonehenge a jak se dnes dělá archeologický výzkum? I o tom byl rozhovor s archeologem Pavlem Fojtíkem.

S koňmi navštěvuje onkologické a neurologické oddělení olomoucké Fakultní nemocnice. „Dostali jsme se dokonce na JIP a ARO, což není vůbec běžné,“ těší Kláru Kubíčkovou, která se věnuje hipoterapii.

Se svým nakladatelstvím posbíral řadu cen v soutěžích Nejkrásnější kniha roku i Nejkrásnější kniha světa. Shromáždil také výraznou sbírku uměleckých děl. Jeho přínos pro výtvarné umění připomíná aktuální výstava Revelatio v Muzeu umění Olomouc. Řeč je o nakladateli a sběrateli Martinu Součkovi.

Na náročný 90kilometrový běh Vasaloppet v kraji Dalarna ve středním Švédsku, který je součástí seriálu Sci Classics, se poctivě připravoval. Nastudoval si trať, některé její části dokonce navštívil. „Ale chtěl jsem si to hlavně užít,“ konstatuje Olomoučan Marek Poledna.

Oblast Jeseníků a podhůří byla totiž odedávna bohatá nejen na ložiska železné rudy či rozsáhlé zalesněné plochy, ale i na významné a zajímavé lidi. Vysídlením původního německého obyvatelstva po druhé světové válce však paměť na drtivou většinu z nich zanikla.

V Šumperku, kde žije, vybudoval velké sportovní centrum. Potkávají se v něm profesionálové, amatéři i trenéři, které vzdělává. „Jsem v části života, kdy se snažím předávat zkušenosti,“ říká Josef Andrle.

Do Olomouce přišel před sezónou z Liberce, kde nebyl spokojený se svým herním vytížením. Jenže už během přípravy se objevil problém a musel na operaci.

Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.

Miroslav Šmíd je mimo jiné také spisovatel, malíř a regionální historik. Vybudoval prostějovské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno a byl také jeho vedoucím v letech 1995 až 2017.