- Podcasty
- Zápisník zahraničních zpravodajů
Poslechněte si podcast: Velikonoční procesí jsou ve Španělsku kulturním dědictvím. Rozplakat dokážou kdekoho
Španělskými ulicemi se line nejen vůně kvetoucích stromů a keřů. Ve vzduchu jsou cítit i svíčky a velikonoční kadidla. Semana Santa, tedy svatý týden, se naplno rozjíždí a města zaplaví dlouhé velikonoční procesí.
Zápisník zahraničních zpravodajů
Každý týden přinášíme hodinku reportáží o místech exotických i blízkých – vždy ale něčím zvlášť zajímavých, reportáže o málo známé historii. Nabízíme nové pohledy na známé dějiny, povídání o obdivuhodných příbězích a osudech, a to doslova ze všech koutů planety.
Alfons Åbergi není žádný superhrdina, ale obyčejný běžný kluk. Nejen švédské děti ho přitom milují
Dostat se do příběhu svých oblíbených knih, to je snem snad každého dítěte. Tak trochu se to může podařit švédským dětem z Göteborgu. Stačí jim vydat se do kulturního centra Alfonse Åbergiho, který je v angličtině známý jako Alfie Atkins.
Saru Bernhardt na svých plakátech Věčně zpodobnil Alfons Mucha. Slavná herečka byla žena mnoha tváří
Sto let od úmrtí jedné z největších pařížských umělkyň přelomu 19. a 20. století si připomínají ve Francii. Slavnou divu, herečku Saru Bernhardtovou proslavily i plakáty Alfonse Muchy. S ním se ostatně přátelila. Milovnice dramatických rolí se proslavila i jako politická aktivistka. V 17. pařížském obvodu, kam se stěhovala tehdejší smetánka, se usadila na konci 19. století a budila tam značný rozruch.
Rozhovor se stromkem nebo reportáž z klouzačky. Zápisník zahraničních zpravodajů se vysílá už 65 let
Český rozhlas slaví v těchto dnech 100 let své existence a slavnostní naladění má i dnešní Zápisník zahraničních zpravodajů. V éteru se poprvé objevil v roce 1955 a mít svoji reportáž v Zápisníku byla vždycky velká prestiž. Jak vypadalo natáčení dřív a jak dnes? A která reportáž se stala legendou?
Na kopci na východě Polska je les křížů. Nosí je sem poutníci od doby epidemie cholery nedaleko
Polské Podlasko je dodnes multikulturním krajem. Kromě Poláků katolíků v něm totiž žijí i pravoslavní, Litevci, Tataři nebo Bělorusové. A jejich tradice v regionu zůstávají, přestože se pomalu vylidňuje. Na jihu Podlaska před třemi sty lety vzniklo pravoslavné poutní místo, Grabarka. A dodnes je centrem pravoslavné církve v zemi. Na kopci uprostřed lesů vyrostly dva kostely, ženský klášter ale taky les křížů.
Na Tchaj-wanu pečlivě rozlišujte, do kterého zelí a bůčku se zakousnete, hrozí vylámání zubů
Vepřové se zelím je oblíbený pokrm i jinde na světě než v Česku, třeba i na dalekém Tchaj-wanu. Mají ho i v tamním Palácovém muzeu, exponáty tisíce let sbírali čínští císaři v zakázaném městě v Pekingu. V polovině minulého století je ale na Tchaj-wan přivezli po prohrané válce členové Kuomintangu. A i když exponáty vypadají k nakousnutí, vylámali byste si na nich zuby.
Přišel jednou pomáhat ze školy a už neodešel. Nejlepší francouzský sýrař živnost svým dětem nepředá
Francouzskému městu Annecy se přezdívá Benátky Alp. Protéká jím malebná řeka Thiou s průzračnou vodou a jeho dominantou je jezero, nad kterými se tyčí zasněžené vrcholky Savojských Alp. V centru města, nedaleko nádraží, najdete obchod, ve kterém se už přes 150 let prodávají sýry. Vede ho padesátník Pierre Gay, který obchod zdědil po tátovi a dědovi. Patří mezi nejlepší sýraře ve Francii.
Blyštivé knoflíky po tisících nebo pštrosí pera; perleťoví králové a královny v Londýně se nestydí
O britské královské rodině toho víme možná víc, než bychom sami chtěli. Do popředí zájmu celého světa se dostala opět minulý týden, kdy byl v Londýně korunovaný král Karel III. Málokdo ale ví, že v Londýně žije několik dalších rodin, které se mohou pyšnit přívlastkem královské. Jsou to takzvaní perleťoví králové a královny, kteří dřív bývali v každé londýnské čtvrti.
V Káhiře je překvapivě dost českých stop. Představoval je egyptolog a došlo i na jeho žloutenku
S lokalitou Abúsír nedaleko Káhiry jsou čeští egyptologové spojeni už desítky let. V těchto týdnech na místě znovu pracuje expedice Českého egyptologického ústavu. Život archeologů se ale neomezuje jen na vykopávky v poušti za městem. O svou minulost i současnost prožitou přímo v ulicích dvacetimiliónové Káhiry se teď chtějí čeští egyptologové podělit s veřejností.
Lída Durdíková po Ladovi chtěla, aby namaloval kočku bez mašle. S mašlemi prý ve Francii neexistují
Generace francouzských dětí vyrostly na knížkách české spisovatelky Lídy Durdíkové. Její knihy vycházely v edici jménem Père Castor neboli „Táta Bobr“. Některé byly vydané jen francouzsky, jiné byly přeložené i do češtiny jako třeba „Skaf, tuleň“, „Zajíček Ušáček“ nebo „Žbluňk divoká kachna“. Tyto příběhy jsou ve Francii dodnes velmi oblíbené, mimo jiné i v České škole bez hranic v Paříži.
Pro někoho utopie, pro jiné ideál. Městečko Poundbury vzniklo z představ krále Karla III.
Pro jedny je posel zmizelých časů, pro druhé vizionář. Zastánce biofarmaření a ochrany životního prostředí vůbec, amatérský malíř, krajinář i historicky první člen královské rodiny, který vystudoval vysokou školu. Tím vším je britský král Karel III. Zhmotněním jeho představ o tom, jak by mělo vypadat ideální místo pro život je městečko Poundbury. Podle jeho představ vyrůstá v hrabství Dorset posledních třicet let.